Boeing se zpovídal před americkým Senátem. Podle úřadů porušil dohody

Stálý podvýbor amerického senátu zabývající se vyšetřováním si tento týden předvolal dosluhujícího ředitele Boeingu Dava Calhouna. Výrobce letadel je po lednovém odpadnutí záslepky nouzového východu na letu Alaska Airlines stále pod přísným dohledem nejen Úřadu pro civilní letectví (FAA), ale i Kongresu, zatímco se v Redmontu pracuje na odstranění chyb. Slyšení se účastnili i pozůstalí po nehodách letounů 737 MAX 8 z let 2018 a 2019, po kterých byla letadla na více než rok kvůli vadnému systému MCAS uzemněna.

K pozůstalým také vedla první Calhounova slova. Ačkoliv se ředitelem společnosti stal až po oněch tragických nehodách na letech Lion Air 610 a Ethiopian Airlines 302, vyjádřil pozůstalým soustrast. „Chtěl bych se vám osobně jménem Boeingu omluvit. Velmi nás mrzí vaše ztráty. Nic není důležitější než bezpečnost lidí, kteří vstoupí na palubu našich letadel. Každý den se snažíme uctít jejich památku skrze stálý závazek k bezpečnosti a kvalitě.“

Calhounova omluva měla totiž i jiný význam. Krom současných problémů Boeingu totiž hrozí i žaloba právě od pozůstalých 346 obětí, kteří po zákonodárcích požadují pokutu pro společnost ve výši bezmála 25 miliard dolarů (582,6 miliard korun) a postavení tehdejšího vedení před soud. Právník Paul Cassell, který zastupuje pozůstalé, ve středu obhajoval drakonickou výši závažností obou nehod. „Zločin Boeingu je nejsmrtelnější korporátní zločin v historii USA,“ stálo podle agentury AP v dopise pro americké ministerstvo spravedlnosti.

Výměna vedení, přísnější kontroly, naslouchání zaměstancům, ale i jejich represe

Calhoun během slyšení argumentoval, že Boeing dělá maximum pro napravení chyb ve výrobních i kontrolních procesech, na které se za zmíněné tři vážné incidenty přišlo. Společnost například dvakrát sáhnula k výměně vedení společnosti (včetně samotného Calhouna, který odejde na konci roku), pozastavení výroby, aby mohli zaměstanci i nezávislí experti přijít se zlepšujícími návrhy a v neposlední řadě i záměrem znovu obnovit výrobu trupů. Ty pro ně dělá společnost Spirit AeroSystems, která vznikla odprodejem této divize Boeingu. Společnost také bude pod přísnějším dohledem FAA, včetně například permanentního umístění úředníků v továrnách Boeingu.

Ostatně i šéf regulačního úřadu Mike Whitaker byl účastníkem slyšení. Ve své výpovědi přiznal, že jeho úřad nese částečnou vinu za bezpečnostní problémy Boeingu, protože se věnoval více dokumentacím, než inspekcím. 

„Přístup FAA byl příliš vzdálený, příliš soustředěný na audity dokumentů a nedostatečně soustředěný na inspekce. Za poslední měsíce jsme změnili tento přístup. A tyto změny budou permanentní. Posunuli jsme se k více aktivnímu a obsáhlému modelu kontroly“ uvedl Whitaker. Podle něj FAA navýšil počet stálých kontrolorů v Boeingu a Spirit AeroSystems s 24 na více než 30. V budoucnu by jich mělo být 55, kdy se tak stane ale neřekl. Úřad si podle něj už nemůže dovolit jen reagovat na incidenty.

Senátor Richard Blumenthal během slyšení ale zabrousil i na další téma, které Boeing pálí. Od lednového incidentu se vyrojilo hned několik whistleblowerů, kteří poodkryli špatné postupy uvnitř Boeingu. Společnost tehdy zareagovala propuštěním těchto zaměstanců, za což sklidila velkou kritiku. Calhoun sice během slyšení nedokázal říct přesný počet propuštěných, přiznal ale, že k tomu došlo. Podle senátora se úřadům ozval více než tucet zaměstanců Boeingu. První z nich, John Barnett, ale už nežije. Po jeho březnové výpovědi úřadům spáchal sebevraždu.

Domluvená pravidla nebyla dodržena

Pod Calhounovým vedením společnost v roce 2021 unikla žalobě za údajné klamání úřadů, které pustily letoun MAX 8 do provozu. Mimosoudní vyrovnání Boeing tehdy stálo 2,5 miliardy dolarů a musel se zavázat k vytvoření programů, které měly dalším nehodám zamezit. Mimochodem, tříletý deadline pro aplikování nových postupů vypršel jen pár dnů po lednové nehodě Alaska Airlines. 

Ministerstvo spravedlnosti neváhalo a minulý měsíc obvinilo Boeing z nedodržení této dohody. Společnost se do médií ohradila, že podle ní byla dohoda dodržena, nyní má čas do 13. července, aby ministerstvu zodpověděla všechny otázky. To se následně rozhodne, zda požene společnost před soud. Boeingu se tak stále kupí jeden problém za druhým a k získání povolení k navýšení výrobních kapacit má stále daleko. A určitě k tomu nepřispějí ani problémy vesmírné lodi Starliner.

Zdroje článku: CBS, CNN, FLYING