Francie, tradiční velmoc v oblasti kosmických technologií, čelí aktuální výzvě udržet krok s globální konkurencí. Zatímco Čína nacvičuje vesmírné bojové manévry a Spojené státy výrazně navyšují své investice do vojenských vesmírných schopností, Francii hrozí, že může zůstat technologicky pozadu a přijít o své strategické postavení ve vesmírném prostoru.
Varování Érica Trappiera před strategickým zaostáváním Francie
Před francouzským výborem pro obranu Národního shromáždění vystoupil 9. dubna 2025 generální ředitel Dassault Aviation Éric Trappier, který poukázal na hrozící průlom v konkurenceschopnosti země v oblasti kosmických prostředků. Reagoval přitom na dotaz poslance Bastiena Lachauda, který popsal absenci francouzského programu kosmického letounu jako „významnou slabinu“ a varoval před rizikem technologického úpadku.
Trappier svoje vystoupení charakterizoval velmi přímo: „V současnosti žádný kosmický letoun neexistuje. Mám jasnou představu a taky vůli jít do projektu. Jen mám pocit, že nikoho dalšího to příliš nezajímá.“
Kosmické letouny už nejsou sci-fi. Amerika a Čína jdou rychle vpřed
Kosmický letoun, který je schopný operovat jak v atmosféře, tak na oběžné dráze, mohl ještě před několika desetiletími znít jako futuristický sen. Dnešní realita velmocí je však jiná.
Již v březnu 2025 oznámily americké vesmírné síly přehlídku čínských vesmírných kapacit. Čína podle amerického generála Michaela Guetleina nacvičovala koordinované orbitální pohyby satelitů simulující vesmírné bojové manévry. Na druhé straně Spojené státy aktivně využívají autonomní a znovupoužitelný kosmický letoun Boeing X-37B, který operuje již řadu let. Vývoj podobných technologií u soukromého sektoru, jako jsou společnosti SpaceX či Sierra Space, rovněž nabývá na důležitosti.
Strategické důsledky vlastního kosmického letounu pro armádu
- nasazování či zásobování satelitních konstelací
- orbitální průzkum a shromažďování zpravodajských informací
- schopnost neutralizovat či zničit nepřátelská vesmírná aktiva
Éric Trappier zdůraznil význam těchto schopností: „Způsoby zásobování družicových konstelací, ale potenciálně také jejich eliminace, se v následujících letech stanou otázkou nejvyšší priority.“
Poslanec Bastien Lachaud rovněž varoval, že pokud se Francie nepřipojí k závodu v kosmických technologiích včas, hrozí jí buď nutnost kupovat hotová řešení od jiných zemí, nebo nevyhnutelná technologická závislost.
Dosavadní francouzské kroky a překážky kosmické strategie
Francie si již význam vesmíru pro národní bezpečnost uvědomuje. V roce 2019 bývalá ministryně obrany Florence Parlyová představila komplexní strategii kosmické obrany, podle níž do roku 2025 přidělila vláda na projekty v tomto segmentu celkem 3,6 miliardy eur. Součástí je i plán satelitů schopných sledování či oslnění nepřátelských družic. Dalších 700 milionů eur směřuje na technologické demonstrátory nových generací satelitů.
Trappier nicméně upozorňuje na překážky: „Jsou tu projekty jako Ariane, množství důležitých témat, ale velmi omezené zdroje…“ Podle něj zatím chybí dostatečný institucionální zájem a finanční podpora strategických projektů, mezi něž by měl patřit právě vojenský kosmický letoun.
Historické souvislosti: Zapomenutý projekt Vehra
Myšlenka kosmického letounu není ve Francii nová. Společnost Dassault Aviation se jí zabývala již počátkem tisíciletí v rámci ambiciózního projektu „Vehra“ (Véhicule Hypersonique Réutilisable Aéroporté — vzdušný hypersonický znovupoužitelný prostředek). Tento znovupoužitelný systém měl být schopný suborbitálních letů a navazoval na spolupráci Dassault s NASA při vývoji experimentálního letounu X-38. Projekt Vehra však nakonec nedostal zelenou.
Francie stojí před rozhodující volbou pro budoucnost v kosmu
Varování Érica Trappiera dává francouzské vládě jasnou zprávu: pro zachování vlastního strategického vlivu v kosmu je nezbytná výrazně větší aktivita, zvýšení rozpočtu na vesmírný sektor a zahájení projektu vlastního kosmického letounu.
V časech rychle rostoucí militarizace kosmu Francie nemůže dopustit, aby strategická iniciativa přešla definitivně k jiným velmocem. Technologická nezávislost a bezpečnost v této sféře dnes nejsou přepychem, nýbrž životní nutností.
Zdroje: Aerotime, Armádní noviny, CZ Defence, ČT24
