Pozvolný start nového letiště v Pekingu

Další „největší letiště na světě“

Poté, co bylo v dubnu letošního roku oficiálně otevřeno nové istanbulské letiště s plánovanou kapacitou až 200 milionů cestujících, jej před dvěma měsíci, 25. září, následovalo Mezinárodní letiště Ta-sing (Daxing / IATA: PKX) v Pekingu, známé také pod anglickým opisem New Beijing Airport. Vyrostlo v důsledku omezené kapacity hlavního pekingského letiště (při kapacitě 80-90 milionů cestujících ročně jím v roce 2018 prošlo 100 milionů odbavených cestujících) a do budoucna má ambici stát se největším na světě. Má tedy s nadsázkou řečeno podobné plány jako několik dalších letišť ve světě.

Krátkodobá vize na následujících několik let je však skromnější a realističtější (45 milionů pasažérů v roce 2021, 72 milionů pasažérů v roce 2025) a do skutečné „první ligy“ se chce vedení letiště dostat „až“ v roce 2040. Počítá se s tím, že do jeho spádové oblasti bude patřit nejen Peking, ale také například Tchien-ťin se 14 miliony obyvateli. Bezpochyby přidanou hodnotou nového aeroportu je fakt, že podle čínského úřadu pro civilní letectví vznikne otevřením letiště údajně několik set tisíc nových pracovních míst. Z politického pohledu Číny jde o důležitý projekt v rámci tzv. nové Hedvábné stezky, tedy propojení Asie s Evropou a dalšími kontinenty.

Za méně než pět let

Ano, od oficiálního souhlasu ke stavbě k zahájení provozu skutečně uběhlo méně než pět let. Jaký to kontrast například k novému berlínskému letišti, které dodnes není otevřeno. Oficiální zdroje uvádějí, že vybudování letiště o velikosti asi sta fotbalových hřišť včetně veškeré infrastruktury (metra, rychlovlaku, silnic, …) a dalších dodatečných projektů stálo přes 60 miliard dolarů (i když se zdroje rozcházejí).

Na druhou stranu je nutné dodat, že v tomto případě nehovoříme například jen o jedné zastávce metra či vlaku, které by letiště spojovaly s okolím. Cestující zde mohou/či budou moci využít hned dvě podzemí zastávky pro vlaky a až tři zastávky metra, přičemž letiště s centrem města spojují také další druhy městské a meziměstské dálkové dopravy. I když se nové letiště nachází skoro 50 kilometrů od centra města, cesta na pekingské západní nádraží (mimochodem druhé největší v celé Asii) v budoucnu díky rychlovlakům zabere pasažérům méně než 30 minut. 

Mořská hvězdice jako poznávací znamení

I když první zmínky o nutnosti vybudovat nové letiště vyslovili odborníci vzhledem k pozitivním prognózám vývoje letecké dopravy již v roce 2008, oficiální zahájení jeho výstavby bylo zahájeno až v roce 2014. Původní plány hovořily o letišti s devíti dráhami, které rovnou nahradí to stávající pekingské. Skutečnost je však zatím o něco jiná.

Plány na nové letiště sestavili odborníci z holandské společnosti NACO (Netherlands Airport Consultants) spolu s dalšími přidruženými firmami. Hlavní dominantou a zároveň rozpoznávacím znakem je spolu se 70 metrů vysokou řídicí věží bezpochyby zajímavě řešený a bohatě vybavený terminál. Jeho úctyhodná rozloha (700 000 m2) z něj činí jeden z největších letištních terminálů světa. I tak se prý jakýkoliv cestující dostane do každé odletové brány do několika minut.

Vedle své velikosti vás jistě zaujme jeho neobvyklý design, díky kterému si vysloužil přezdívku „hvězdice“. Za neobvyklým tvarem stojí proslulá britská architektka iráckého původu Zaha Hadidová a její tým. Mimochodem, tato slavná a světově uznávaná žena, která zemřela v roce 2016 teprve ve svých pětašedesáti letech, je podepsána také například pod innsbruckými skokanskými můstky v Bergiselu, budovou opery v čínském Kantonu či centrem Hejdara Alijeva v Baku.

Předčasný dárek k 70. narozeninám Číny

Po necelých pěti letech stavby, 23. ledna 2019, byla zahájena kontrola všech systémů letiště a testovacích letů, tak, aby šest dní před 70. výročím vzniku Číny, 25. září 2019, mohlo být letiště slavnostně otevřeno. A to za účasti čínského prezidenta a dalších politiků. Během dne proběhlo několik neveřejných inauguračních letů, avšak o den později vše začalo již „naostro“.

První pravidelný let zde přistál 26. září dopoledne místního času. Až o měsíc později pak byl zahájen komerční provoz na mezinárodních letech a další milník přišel v době prvního příletu zahraniční letecké společnosti 27. října (British Airways z Londýna).

Stěhování aerolinek SkyTeamu

Oproti otevření nového istanbulského letiště či v minulosti toho hongkongského, nejde v případě Pekingu o bleskurychlé stěhování veškeré techniky a leteckých dopravců ze starého na nový aeroport. Obě letiště budou fungovat současně, a tak se vše muselo vybudovat znovu. Řada leteckých dopravců i tak přesune, či již přesunula své lety na Ta-sing. Podle původních plánů bylo nové letiště určeno především pro dopravce aliance SkyTeam (a tedy hlavně pro velké domácí hráče jako China Southern Airlines) a tento fakt byl potvrzen prohlášením CAAC z roku 2016 a pozdějším uzavřením dohody mezi aerolinkami a letiště.

Nicméně přesto sem od ledna 2020 budou létat například Dreamlinery polské společnosti LOT, člena konkurenční Star Alliance. Od otevření letiště sem kompletně přesunula svůj provoz společnost China United Airlines ze třetího a zároveň nejstaršího pekingského letiště Nan-jüan, které bylo vzápětí uzavřeno.

V současné době zimní sezony 2019/2020 mohou cestující výše zmíněných leteckých dopravců využít lety do více než 60 destinací po celém světě. Největší zastoupení mají vnitrostátní lety, letět můžete ale také do Lisabonu, Londýna, Helsinek či Bangkoku. Některé lety byly zahájeny se začátkem zimního řádu, jiné budou zahájeny v průběhu zimy.

Česká stopa z Pardubic

S hrdostí je třeba doplnit, že i když z České republiky zatím nevede žádné přímé letecké spojení na nové letiště (společnost Hainan Airlines létá z Prahy na druhé pekingské letiště), je i na Ta-singu zřetelná česká stopa. Známá pardubická společnost ERA totiž spolupracovala při technickém zabezpečení nového letiště. V roce 2017, poté, co si jej zvolil čínský letecký úřad CAAC, sem dodala systém pro kontrolu letového provozu. ERA, která patří do skupiny Omnipol, není na čínském trhu nováčkem. Působí zde již deset let a reference mohli podat například z Šanghaje či hlavního pekingského letiště.