Necelých patnáct let po jedné z největších logistických operací v dějinách, při níž během jediné noci došlo k přesunu provozu mezi hongkongskými letišti Kai Tak a Chep Lak Kok, by měla čekat podobná „záležitost“ také obyvatele Berlína a blízkého okolí. Seznam světových letišť by měl rozšířit nový aeroport Berlin Brandenburg Airport Willy Brandt.
Kdy však bude nové letiště oficiálně otevřeno, zjistíme, až se tak skutečně stane. Aktuální termín je stanoven na březen 2013, kdy dojde k propojení mezinárodních letišť Schönefeld a Tegel. Hlavní město Německa se tímto krokem pokusí vystoupit ze stínu Frankfurtu nad Mohanem a mnichovského letiště Franze Josefa Strausse (dle ankety SkyTrax nejlepšího letiště ve střední Evropě).
Termín otevření: třikrát odloženo
Nový vzdušný přístav, který vznikne rozšířením stávajícího Schönefeldu z roku 1934, je v pořadí již sedmým důležitým letištěm v historii Berlína (po Staakenu, Johannisthalu, Gatowě, Tempelhofu, Schönefeldu a Tegelu). Nachází se v ideální vzdálenosti necelých dvaceti kilometrů jižně od centra města.
Foto Berlin-airport.de
K zahájení provozu mělo dojít již třikrát, avšak pokaždé byl termín z různých důvodů posunut. Nejdříve nebylo letiště otevřeno v listopadu 2011 z důvodu insolvence jedné ze stavebních firem a nutnosti zavedení nových bezpečnostních skenerů na zjišťování tekutin. Další termín, dnešek, zástupci vedení letiště spolu s berlínským starostou Wowereitem zrušili 8. května. Hlavním důvodem byly tentokrát výsledky bezpečnostních testů, které poukázaly na problémy s protipožárním zabezpečením.
Poté se předpokládalo, že k otevření letiště dojde v průběhu srpna letošního roku, případně během podzimních měsíců. Avšak i tyto plány vzaly za své ještě během května. Tentokrát by k zahájení provozu mělo dojít až 17. března 2013. Za dalším několikaměsíčním odsunem stojí opět problémy s protipožárním zabezpečením. Bude-li březen příštího roku skutečně měsícem velké německé události, uvidíme za necelý rok.
V případě posledního odkladu domácí média spekulují i o dalších problémech, které letiště sužují. Zmiňovány jsou především nedostatky systému pro odbavování zavazadel. Navíc stovky zátěžových testů odhalily i řadu menších problémů. Během zkoušek vyšla najevo nedostatečná odbavovací kapacita terminálu, což by mohlo způsobovat dlouhé fronty. Proto bylo narychlo rozhodnuto o výstavbě jednoduché záložní haly, která má v případě kolapsu pomoci hlavnímu terminálu. Cena za tuto pojistku, kterou je možné v případě potřeby rychle rozmontovat, byla vyčíslena na zhruba 2,5 milionu Eur.
Foto Berlin-airport.de
Několikerý odklad zahájení provozu přináší nemalé problémy cestujícím. Také letecké společnosti řeší nepříjemnosti. Mnoho z nich totiž u příležitosti otevření nového vzdušného přístavu zveřejnilo nové trasy. Například Lufthansa ve světle nových události oznámila, že své linky rušit nebude a do otevření letiště je bude operovat z letiště Tegel (zde bude bázovat o pět letadel více než doposud). Naproti tomu společnost Air Berlin vyjádřila obavy o naplnění svého letního letového řádu.
Bezprostřední náklady na posun termínu jsou odhadovány na desítky milionů Eur, které budou dopravci vymáhat. Šéf společnosti Air Berlin přesnou částku neuvedl, pouze upozornil, že „úplně levné to nebude“.
Německá i zahraniční média včetně některých politiků začala po oznámení zrušení původního červnového termínu hovořit o fiasku či „blamáži“, kterou tato situace pro Německo bezpochyby je.
Přeplánována musela být i tzv. „noc nocí“, jak přesun provozu z letišť Tegel a Schönefeld na Berlin Brandenburg označují německá média. Z důvodů pokračujícího provozu na obou stávajících letištích až do otevření nového, bude nutné přepravit nejdůležitější techniku a vybavení až během zmiňované noci (původně plánovaná na 2. a 3. června), kdy by flotila kamionů měla vykonat několik stovek jízd. Dle dostupných původních informací mělo dojít k přemístění asi 55 000 metrů krychlových vybavení. Zastavit se měla i doprava na několika hlavních berlínských tazích včetně dálnice k novému letišti. V současné době však byla přeprava vybavení pozastavena.
Foto Stern.de
Počátky nového letiště již před 16 lety
Dohoda o rozšíření a modernizaci Schönefeldu a převedení provozu z Tegelu a Tempelhofu, byla přijata vládním rozhodnutím v roce 1996. Již tehdy bylo zřejmé, že tato cesta je jediná možná pro rozvoj letecké dopravy v regionu, protože podle předpokladů nemohla kapacita dosavadních fungujících berlínských letišť v budoucnu stačit.
V následujících několika letech došlo k přípravným pracím, které zahrnovaly mimo jiné i archeologický průzkum na místě budoucího letiště. Souběžně s tím byla vedena jednání s obyvateli okolních měst a vesnic a se zástupci místních firem. V roce 2004 pak bylo uděleno stavební povolení. O dva roky později získal celý projekt „zelenou“ od lipského soudu i po právní stránce.
Foto Routes-news.com
Plánované stavební práce na rozšíření Schönefeldu byly zahájeny po absolvování přípravných činností v září 2006. Vedle stávajícího vzdušného přístavu začala růst nová letištní i dopravní infrastruktura, která má ve finále dopomoci k dosažení kapacity 45 milionů cestujících za rok (původní kapacita byla stanovena na 27 milionů odbavených pasažérů).
Vybudován byl také nový železniční tunel, nádraží, příjezdové komunikace, terminál a jižní ranvej. Rozšíření na stávajících 3 600 metrů se dočkala i nynější schönefeldská jižní ranvej (budoucí severní dráha Berlin Brandenburg). Vzniklo mnoho servisních silnic, pojížděcích drah, stání pro letadla, řídící věž, nové budovy hasičského sboru, elektrárna a další infrastruktura. Rozloha letiště se zvýšila o zhruba 970 hektarů na celkových 1 470 hektarů. Celý projekt zatím vychází na 2,5 miliardy Eur a vyžádal si mimo jiné i přesídlení několika set obyvatel z okolí letiště. V celkové částce však nejsou zahrnuty náklady na několikerý odsun zahájení provozu.
Další státník v názvu mezinárodního letiště
Trend nazývat letiště jménem významné osobnosti se projevil i v případě nově vznikajícího vzdušného přístavu v Berlíně. Po diskuzích, podobným těm z České republiky, bylo v prosinci 2009 oznámeno doplnění stávajícího názvu letiště Berlin Brandenburg Airport o jméno západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Ten v letech 1957 až 1966 zastával funkci starosty západního Berlína. Námitky přicházely zejména z řad oponentů sociálních demokratů, jejichž byl tento držitel Nobelovy ceny míru členem.
Pro zajímavost uvádím, že se dále uvažovalo také o pojmenování po proslulé herečce a zpěvačce Marlene Dietrichové anebo fyziku Albertu Einsteinovi.
Foto Klonblog.com
Zajímavosti
Na novém letišti budou mít svou základnu přední německé letecké společnosti – Lufthansa (bude v Berlíně bázovat 9-15 letadel), Air Berlin, Germanwings, ale také britský dopravce easyJet. První dvě zmiňované společnosti předpokládají až 30% podíl na výkonech letiště a celá řada dalších zvažuje otevření nových tras do německého hlavního města (např. Condor, Turkish Airlines nebo Norwegian Air Shuttle).
Dle letního letového řádu 2012 mělo z tohoto letiště 75 leteckých společností obsluhovat 173 (jiné zdroje uvádějí 172) destinací na celém světě (německá metropole bude nově dostupná přímým letem také z Los Angeles, Windhoeku, Marseille, Boloni, Valencie nebo Gdaňsku). Po zmiňovaném odkladu otevření vzdušného přístavu budou nové linky operovány ze současných berlínských letišť. I z těchto čísel je zřejmé, jaké problémy několikátý odklad zahájení provozu přináší leteckým dopravcům a cestujícím.
Foto Jaunted.com
Letiště plánuje zaujmout svými službami i cestující z okolních zemí, zejména z Polska a České republiky. K tomu má napomoci zejména ideální dopravní dostupnost z obou zemí – dálnice do Poznaně nebo přímé vlakové spojení s Prahou. Co se týká služeb cestujícím, nabídne Berlin Brandenburg Airport zhruba 150 obchodů a mnoho restaurací, které se budou nacházet na ploše o rozloze cca 20 000 čtverečních metrů. Předpokládá se také, že na novém letišti dojde k vytvoření až 40 000 nových pracovních míst.
Velmi dlouhé oslavy
Otevření nového vzdušného přístavu oslavuje zvláštním způsobem britský lowcost easyJet (jeho letadlo mělo dosednout v původním termínu, tedy dnes, na plochu letiště jako vůbec první pravidelná linka). Airbus A320 (reg. G-EZEZ) této společnosti nosí v zadní části trupu podobiznu Willyho Brandta s jeho životními daty a IATA kódem letiště „BER“.
U této příležitosti byla také vydána zajímavá tisková zpráva, kde se můžete například dočíst, že od roku 2004 nalétala letadla této společnosti na linkách z Berlína 30 miliard kilometrů, přičemž počet hodin strávených ve vzduchu se rovná 4 730 rokům (41 430 112 hodin). Mezi nejoblíbenější destinace 23 milionů přepravených cestujících patří Londýn, Barcelona, Paříž, Řím a Basilej.
Foto Airportzentrale.de
Oslavit určitým způsobem otevření své nové základny se rozhodli také ve společnosti Air Berlin. Její Airbus A330-200, reg. D-ALPJ, měl dle původního plánu odstartovat z nového letiště dnes v 5:20 na více než hodinový okružní let nad hlavním městem. Zajímavostí je, že i tento stroj nosí název nového letiště spolu se sloganem „Europe’s most modern airport“ („Nejmodernější evropské letiště“).
