Ahoj Martine,
ještě jednou bych ti chtěl HROZNĚ MOC PODĚKOVAT!!! Bylo to naprosto úžasný, skvělý, jedinečný! O tom jsem zatím jenom snil a včera se mi to splnilo, fakt náááádhera :)))))))))
Já teď na to myslím kudy chodím, pořád si to přehrávám v hlavě, jaký to byl super pocit, najednou se vznášet. Když to teď vemu zpětně, tak jsem předtím vlastně ani neměl tušení jaké to je letět. Na mě velice zapůsobilo, jakej je vzduch živel, že to vlastně není homogenní masa, ale furt se to někam hejbá :D
A hlavně jak na tebe působí všelijak síly, v zatáčte, při klesání a tak, to je nepopsatelný a kdo to nezažije, tak neví o čem je řeč. Jsem moc rád, že já jsem to už poznal. Představ si, že se mi dneska o tom i zdálo, jsem večer usínal rovnoběžně s postelí a ráno se probudil otočenej o devadesát stupňů, jak jsem celou noc dělal zatáčky :D
Včera jsem jel večer po všech návštěvách u babiček (které z mého vyprávění byli na větvi :)) k přítelkyni, hned jsme koukli na video a pak jsem oslavoval svůj první let až do ranních hodin tak, že jsem ráno nebyl schopnej vstát do školy :))) Ale to neva, já jsem z toho tak blaženej, že kdykoliv si na to vzpomenu, tak se mi v duši rozhostí báječný pocit :)))
A jaké to bylo poprvé u Vás?
