Etihad Airways byly založeny v červenci 2003 a provoz zahájily v listopadu stejného roku, tedy před dvaceti lety. Prakticky od svého vzniku stály ve stínu větší a mediálně známější společnosti Emirates. Ne však úplně právem. Základny obou leteckých konkurentů, letiště Dubaj a Abú Zabí, jsou od sebe vzdáleny asi 115 kilometrů vzdušnou čarou. Jejich business plán je postaven na podobném principu
a v případě obou aerolinek můžeme hovořit o prémiových službách, a to napříč všemi cestovními třídami. Etihad Airways jsou vlastněny vládnoucí rodinou Spojených Arabských Emirátů, Emirates Airline pak vládnoucí rodinou emirátu Dubaj.
„Vyšoupnutí“ Gulf Air
Až do roku 2005 patřilo mezinárodní letiště v Abú Zabí k jedné ze základen bahrajnské společnosti Gulf Air, která byla společným podnikem regionálních sousedů Bahrajnu, emirátu Abú Zabí, Kataru a Ománu. Avšak právě v této době se vládnoucí rodina Spojených Arabských Emirátů rozhodla svého podílu zbavit a založit zcela nového vlajkového dopravce celé země. Na základě královského výnosu se tak také stalo a nová společnost dostala do začátků příjemné kapesné, které by podle dnešního kurzu převyšovalo 3 miliardy korun.
Nejrychleji rostoucí aerolinka světa
Etihad Airways jsou krásným příkladem, že když se chce (a je dostatečně naditá peněženka), jde prakticky vše. Díky svému strmému vzestupu jsou označovány za jedny z nejrychleji rostoucích aerolinek světa. Mezi vydáním královského dekretu a prvním slavnostním letem z Abú Zabí do Al Ain na počátku listopadu uplynuly jen zhruba čtyři měsíce.
Přes 80 letadel ve flotile a další objednané
Podle odborných webových stránek www.airfleets.net disponují Etihad Airways flotilou 81 aktivních letadel. V počtu 40 kusů jsou nejvíce zastoupeným typem Boeing 787 (verze -9 a -10), dále pak Boeing 777 (13 kusů), Airbus A320/321 (19 kusů), Airbus A350
(5 kusů) a Airbus A380 (4 kusy). Další letouny jsou dnes uzemněny a na dodání nových dopravce čeká.
O týden později pak Etihad Airways vstoupily na mezinárodní pole, když jejich stroj vykonal let do libanonského Bejrútu. Rozsáhlé finanční možnosti umožnily vedení společnosti v následujícím roce učinit obrovskou objednávku na třicet letadel, včetně šesti Boeingů 777-200LR anebo deseti Airbusů A380. V roce 2006 měla společnost v nabídce třicet destinací s tím, že do roku 2010 se tento počet měl rozšířit od dalších čtyřicet. V roce 2008 oznámily Etihad Airways v rámci leteckého veletrhu ve Farnborough nákup další 45 Boeingů typu Boeing 777 a Boeing 787. Následovala opce či předkupní práva na padesát dálkových Boeingů.
V roce 2011 dosáhly Etihad Airways dle stanového plánu zisku. O další dva roky později se společnost zařadila do nevelké a prestižní skupiny dopravců, kteří provozují lety na všechny obydlené kontinenty. V následujících dvanácti měsících obdržely Etihad Airways první Airbus A380 a představily zákazníkům exkluzivní produkt v podobě cestovní třídy „The Residence“, o které se dočtete více v další části článku. V následujících letech přišla i obměna vedení společnosti a také nákupy dalších leteckých dopravců (opět viz v textu níže).
Do velkých problémů se Etihad Airways dostaly o pár let později. V letech 2017 a 2018 oznámila obří finanční ztráty za předchozí roky.
Došlo také ke zrušení obří objednávky na 44 Airbusů A350 a 19 z 24 poptávaných Boeingů 777X. Další krušné období, podobně jako další letecké společnosti, zažívaly Etihad Airways během celosvětové pandemie Covidu-19. Obchodní model, založený na spojení Východu a Západu, se vlivem chaotického zavádění a následného uvolňování cestovních pravidel prakticky zhroutil. Z letadel tento fakt nejvíce odneslo největší dopravní letadlo pro cestující, obří Airbus A380. Etihad Airways jich nakoupily celkem 10. Díky zmíněné pandemii dnes létají pouze tři exempláře s tím, že čtvrtý by se měl do provozu zapojit brzy. Zbylých šest strojů je dnes odstaveno – po třech ve Španělsku a ve Francii.
Vedle problémů s Airbusy A380, přišly díky dramatickému poklesu výkonů (pouze 4,2 milionu přepravených pasažérů v roce 2020 oproti rekordnímu roku 2017, kdy dopravce přepravil 18,6 milionu cestujících) další obří finanční ztráty. Pozitivní zprávy začaly přicházet až spolu s obnovou letecké dopravy. První polovina loňského roku již přinesla zisk a pozitivní trend pokračoval i dále. V roce 2022 služeb Etihad Airways využilo více než deset milionů pasažérů.
Etihad Airways vs. Emirates
Největším konkurentem Etihad Airways jsou Emirates ze sousedního emirátu (psali jsme zde). Ty vznikly již v roce 1985, jsou nepoměrně větší a díky tomu přepraví o hodně více cestujících. Pokud bychom porovnali obchodní modely obou dopravců, tak bychom však nalezli mnoho podobného. Vedle propojení Západu a Východu, kdy těží z výborné polohy obou letišť, je to silné, prakticky neomezené finanční zázemí. Obě společnosti se zaměřují jak na kvantitu v podobě „běžných“ cestujících, tak i na prémiový segment pasažérů v první třídě. Dlouhá léta se předhánějí v úrovni luxusu právě v nejvyšších úrovních, přičemž obě patří „pouze“ mezi „čtyřhvězdičkové“ aerolinky z pohledu celosvětové kontroverzní ankety SkyTrax. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že hlavním jednoduchým rozdílem mezi oběma dopravci je, že zatímco Emirates sázejí výhradně na velkokapacitní stroje se dvěma uličkami, ve flotile Etihad Airways bychom nalezli i menší stroje rodiny Airbus A320. Jak uvidíme níže, rozdílů je však více.
Etihad Airways na nákupech
Spolupráce s českými aeroliniemi
Přestože Etihad Airways nelétají mezi Abú Zabí a Prahou, mezi roky 2011 a 2014 si byla obě města blíže něž kdykoliv dříve. A to díky partnerství tuzemských ČSA a právě blízkovýchodního dopravce. V tomto období vypravovaly ČSA svůj Airbus A319 do Abú Zabí několikrát týdně a řada cestujících tak mohla pohodlně využít návazné spoje v rámci sítě Etihad Airways například do indického Dílí, japonského Tokia či australského Sydney. Nicméně partnerství netrvalo dlouho a Etihad Airways byly „nahrazeny“ Korean Air s nimiž ČSA navázaly úzkou spolupráci.
Za velký rozdíl mezi oběma blízkovýchodními dopravci bychom tak mohli označit určitou „neochotu“ Emirates ke spolupráci s ostatními dopravci, která pro ně byla zpočátku, i přes určité výjimky, signifikantní nebo v ní nebyly třeba až tak aktivní (nutno dodat, že dnes již třeba formou sdílení letů Emirates s jinými dopravci spolupracují). Oproti tomu Etihad Airways se jakékoliv formě spolupráce s ostatními dopravci nebránily (viz například spolupráce s Českými aeroliniemi) a dokonce do řady společností majetkově vstoupily. Během několika let se tak stalo například v případě aerolinek Air Berlin, Air Seychelles, Aer Lingus, Darwin Airlines, Jet Airways, Virgin Australia či Air Serbia, v nichž Etihad Airways držely, podobně jako i ve společnosti Alitalia, až 49% podíl. Podle aktuálních informací se však Srbská vláda rozhodla veškerý podíl získat do svých rukou a dále společnost Air Serbia rozvíjet vlastními silami.
Jako první z regionu do Izraele
V roce 2020 se Etihad Airways staly historicky první leteckou společností z oblasti Perského zálivu, která vypravila komerční let do Izraele. Boeing 787 Dreamliner se vypravil na 3,5hodinový let 19. října. Zpět se vrátil o dva dny později, přičemž na palubě vezl lídry izraelského turistického ruchu. Vše se událo na pozadí normalizace diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, poškozenými údalostmi z let 1971 a 2010. Tento trend vyvrcholil na počátku letní letové sezony 2021.
Opravdový luxus v oblacích
Prakticky od svého vzniku se Etihad Airways zaměřily na poskytování luxusních služeb napříč všemi cestovními třídami. Vedle standardní Economy class, která je svou úrovní srovnatelná s podobnými aerolinkami, nabízí společnost další tři prémiové třídy – Business, First a The Residence.
Business class nabízí pohodlná sedadla rozložitelná do podoby lůžka. Celková podoba Business class záleží na typu letadla. V moderním Airbusu A350 tak můžete cestovat například v soukromém „suite“, což je velký rozdíl oproti podobným cestovním třídám konkurenčních aerolinií. První třída, která u mnohých společností představuje vrchol luxusu, je opravdu luxusním produktem také u Etihad Airways. Zahrnuje dopravu luxusním vozem na letiště, salonek pro cestující první třídy a vynikající služby na palubě. Privátní kabinky umožňují vedle nerušeného spánku na rozložitelném lůžku také kulinářský zážitek, který je možné sdílet s jedním spolucestujícím podobně, jako v nějaké kvalitní restauraci.
O pořádný kus dále je však produkt, který se honosí názvem „The Residence“. Tato specifická třída je dostupná pouze na palubách strojů Airbus A380 a nabízí unikátní zážitek až dvěma především velmi, velmi movitým cestujícím. Vedle samozřejmé dopravy z/na letiště a dalších bonusů, které jsou součástí také předcházejících tříd, zahrnuje „The Residence“ obývací pokoj, ložnici a koupelnu se sprchou.
Legendární „třistaosmdesátka“ létá v barvách Etihad Airways v konfiguraci pro 498 cestujících se čtyřmi třídami na palubě – vedle „The Residence“ pro dva pasažéry, si zákazníci mohou vybrat ještě z devíti míst v první třídě, sedmdesáti sedaček v obchodní a 417 ve třídě ekonomické.
Do budoucna bude jistě zajímavé, jak se souboj od nadvládu nad „Perským zálivem“ mezi Etihad Airways a Emirates bude vyvíjet. Etihad Airways již pro příští léto ohlásily osm nových destinací (například Malaga, Nairobi, Mykonos nebo Nice) s tím, že řada dalších se chystá. Na již operovaných linkách plánuje dopravce zahuštění provozu. Určitý rozruch do konkurenčního souboje o regionální nadvládu mohou vnést (a pravděpodobně vnesou) ostatní aerolinky z regionu, které se budou chtít vrátit na své dřívější pozice (například Gulf Air či Saudia) či nově vznikající společnosti, v nichž finance nehrají roli (například Riyadh Air či Flyadeal). Otázkou bude, zda se těmto dopravcům podaří naplnit ambiciózní plány vedení, když budou vstupovat na trhy, kde jsou již etablovaní jiní. Je jisté, že letecká doprava po pandemii Covidu-19 bude dříve či později pokračovat v růstu, avšak otázkou zůstává, zda je v oblasti Perského zálivu místo pro další obrovské letecké uzly.
