Rubio, člen posádky 69. expedice na ISS totiž už v pondělí 11. září překonal 355 dní, 3 hodiny a 45 minut nepřetržitého kosmického letu svého kolegy Marka Vande Hei z roku 2022. A pokud přistane (konečně) na Zemi podle plánu 27. září, stráví se svými kolegy ze Sojuzu MS-22 v kosmu 371 po sobě jdoucích dní. V tu chvíli se všichni zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Jakmile se tzv. náhradní kosmická loď Sojuz MS-23 se Sergejem Prokopjevem, Dmitrijem Petelinem a Rubiem na palubě odpojí od stanice, Expedice 69 skončí a začnou se počítat minuty Expedice 70. A velitel Prokopjev si pak přičte do tabulky ke 196 dnům na ISS z roku 2018 ještě těch 371 a dosáhne celkového skóre 567 dní strávených ve vesmíru.
Šachy kolem Sojuzů
Nováčci, členové posádky ze Sojuzu MS-24, ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub, stejně jako astronautka NASA Loral O'Harová, se připojí k astronautům Crew-7 - velitelce Jasmin Moghbeliové (NASA), Andreasu Mogensenovi z ESA, Satoshi Furukawovi z JAXA a ke kosmonautu Roskosmosu Konstantinu Borisovovi, kteří startovali teprve v srpnu.
Kononěnko, Čub a O'Harová už nějakou tu dobu na cestu do vesmíru čekali. Původně měli letět na ISS na palubě Sojuzu MS-23 v únoru 2023, ale poté, co došlo 15. prosince 2022 k masivnímu úniku kapaliny ze servisní části chladícího systému kabiny (později se podobná závada objevila i u nákladní lodě Progres), a Sojuz MS-22 byl označen za neschopný spolehlivého provozu v pilotovaném režimu, musel Roskosmos poněkud improvizovat a stáhnout poškozenou loď bez posádky zpět na Zemi. Tím pádem byl donucen neplánovaně vyslat k ISS prázdný Sojuz MS-23, v němž původně měla startovat Kononěnkova osádka. A tak se v něm bude posádka rekordmanů z dvacet dvojky vracet domů. Agentura Roskosmos předpokládala, že se Prokopjevova posádka (s Rubiem) vrátí na Zem v nové kabině nejpozději v květnu 2023. Po dohodě s NASA ale bylo rozhodnuto o prodloužení jejich mise až do září, aby byl dostatečný čas na přípravu nové kosmické lodě i posádky. Kononěnko, Čub a O'Harová si tak čekací dobu ve Hvězdném poněkud prodloužili.
(Zdroj: NASA)
Připomeňme ale, že takovéto řešení se nenašlo ze dne na den. Řešila se totiž mj. nouzová situace, kdy by bylo nutné všech 7 astronautů expedice z ISS evakuovat. Sojuz MS-22 byl pro přistání tří lidí nezpůsobilý, protože hrozilo přehřátí plně obsazené návratové kabiny a v Roskosmosu se skřípěním zubů konstatovali, že v případě krize v kabině mohou přežít pouze dva kosmonauti. Los by tak padl na Prokopjeva a Petelina, kdežto Rubio by musel přistávat – kde jinde, než v Crew Dragonu. Jenže!
Dragony jsou sice konstruovány až pro 7 astronautů, ale standardně létají na stanici pouze se čtyřmi členy posádky. Řešení, které napadlo řídící středisko v Houstonu bylo nasnadě – páté křeslo se musí přemístit ze Sojuzu a improvizovaně se přikurtovat v "přízemí" americké kabiny. Astronauti si tak v praxi odzkoušeli situaci, kdy bylo nekompatibilní zařízení (křeslo) z jedné lodě použito v jiném typu kosmické kabiny. Nebylo to jednoduché, když se podíváte jen na obrázek, jak jsou obě lodě od sebe daleko přidokovány!
I povedlo se. Po příletu nového Sojuzu pak Rubiovo sedátko putovalo do ruské lodě zpět...
Nový americký hrdina
Není jasné, jak zpočátku Frank Rubio přijal fakt, že se mu kosmická směna prodlouží o půl roku. Nestanovil si za cíl překonat rekord, ale osud to tak chtěl. Zřejmě se s tímto faktem smířil dost rychle, když on, ani jeho ruští parťáci nevyužili možnost návratu na Zemi už na jaře. Dnes o své misi mluví poměrně nadšeně.
„Je to čest, že mohu být považován za jednoho z lidí, kteří stráví rok ve vesmíru,“ řekl Rubio v nedávném rozhovoru pro ABC Good Morning America. „Ale myslím, že bude tento rekord brzy opět překonán.“
„Frank si myslel, že až poletí do vesmíru, bude tady šest měsíců. A v průběhu své mise zjistil, že byla prodloužena na rok,“ konstatoval astronaut NASA Warren "Woody" Hoburg z expedice Crew-6 během tiskové konference z oběžné dráhy, která předcházela jeho návratu na Zemi 3. září, po plánovaných šesti měsících. „Jeho vůdcovství tady nahoře bylo neuvěřitelné. Bylo úžasné s ním pracovat a Frank prostě přináší obrovskou oběť, když je tak dlouho pryč od své rodiny.“
A co na to Rubio, jinak to pilot a lékař?
„Myslím, že moje setrvání v kosmu je opravdu významné v tom smyslu, že nás učí, že lidské tělo může leccos vydržet a může se přizpůsobit, byť neplánovaně, podmínkám ve vesmíru. A jak se připravujeme k návratu na Měsíc a pak odtud, doufejme, na Mars a dále do sluneční soustavy, tak si myslím, že je opravdu důležité, abychom se naučili, jak se lidské tělo dokáže přizpůsobit. A jak můžeme tento proces optimalizovat, abychom zlepšovali náš výkon, když hodláme zkoumat prostor dále a dále od Země,“ dodal Rubio. Na druhé straně si bývalý vojenský lékař uvědomuje rizika dlouhého pobytu ve stavu beztíže.
„Po asi šesti měsících ve vesmíru má většina lidí trochu potíže se svým vestibulárním systémem a rovnováhou. Takže po 12 měsících to byla výzva,“ konstatoval Rubio. „Může to trvat pár dní, než budu trochu normální, ale realita je taková, že to bude trvat dva až šest měsíců opravdu intenzivní rehabilitace, než se na Zemi vrátím do normálu.“
Mimochodem, každý z členů dlouhodobých posádek ISS musí denně věnovat minimálně 2 hodiny náročnému zátěžovému cvičení, na nářadí (pro použití ve vesmíru upravené) jako jsou běhací pásy, rotopedy či posilovací lavice. Lidské tělo během mnohaměsíčního pobytu v mikrogravitaci ztrácí velké množství svalové hmoty, dochází k výraznému řídnutí a oslabování kostí a zhoršuje se kardiovaskulární fungování těla. Každodenním cvičením, a po návratu intenzivní rehabilitací a lázeňskou péčí, je však možné tyto nepříznivé příznaky dlouhého pobytu ve vesmíru zredukovat na únosnou míru.
Rekordy a rekordmani
Před Frankem Rubiem byli předchozími držiteli amerického rekordu Mark Vande Hei se 355 dny, Scott Kelly v trvání 340 dnů, Christina Kochová 328 dní, Peggy Whitsonová 289 dnů a Drew Morgan za 272 dní.
Nejzkušenějším americkým astronautem z pohledu celkově nalétaných dní je na devátém místě světového žebříčku Peggy Whitsonová, která při svých čtyřech cestách pracovala v kosmu 675 dnů. Nyní pracuje pro společnost Axiom Space.
Vůbec nejdelší čas prožil ve vesmíru během jedné mise ruský kosmonaut – lékař Valerij Poljakov († 2022), který od ledna 1994 do března 1995 pracoval na ruské orbitální stanici MIR celkem 437 dnů! Dodnes je tato jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru. V součtu strávil v kosmu během dvou letů více než 22 měsíců.
Ale jak říká i Rubio, v současnosti kosmické rekordy padají dosti rychle. Tak v Sojuzu MS-24 se na svojí už pátou dlouhodobou misi vydává jeden z nejzkušenějších ruských kosmonautů Oleg Kononěnko a spolu s ním dva kosmičtí nováčci – už citovaní Nikolaj Čub a Američanka Loral O'Harová. Ta se však na rozdíl od Rusů vrátí po půlroce zpět na Zemi. A tak alespoň doufá, že se zapojí do programu Artemis a podívá se i na Měsíc.
Pokud vše půjde podle plánu, tak dvojice Kononěnko a Čub bude pracovat na palubě ISS více než rok, což je další extrémně dlouhá expedice. Navíc už devětapadesátiletý ostřílený veterán Oleg se zřejmě stane prvním pozemšťanem, který prožije v kosmu v součtu svých pěti startů více než 1000 dnů. Při předcházejících čtyřech pobytech na ISS nasbíral 736 kosmických dnů. Nyní by mohl dosáhnout až na hranici 1100 kosmických dnů. A to už by stačilo na let k Marsu a zase zpět...
Výrazně by tak překonal dosavadního rekordmana a svého krajana Gennadije Padalku, který při svých pěti kosmických misích v letech 1998 až 2015 prožil ve vesmíru celkem 878 dnů.
Takže rekordmani – hladké přistání!
