Galactic 01 - konečně body pro Bransona

„Che volo fantastico – jaký fantastický let!“ napsal sir Richard Branson na Twitteru po ukončení prvního komerčního letu společnosti Virgin Galactic. „Historický okamžik – dokončili jsme první komerční kosmický let. Ben fatto – dobrá práce“,  pochlubil se majitel společnosti i svou zásobou italštiny.
Let Unity 23, zvaný jinak Galactic 01, byl totiž nejen 1. komerčním startem Bransonovy společnosti, ale i první italskou armádní výpravou na hranici vesmíru v rámci italské Národní rady pro výzkum. 

Zdařilý let Galactic 01 kosmoplánu Unity přišel pro Bransona právě včas. Po nedávném krachu jeho další společnosti Virgin Orbit, která vsadila na vynášení satelitů pomocí raket Launcher One z dopravního Boegingu 747 zvaného "Cosmic Girl" a byla po částech rozprodána, po více jak desetiletém snažení o realizaci plánů na především turistické, ale i komerční vědecké suborbitální lety, se zadařilo.

Pravda, v duelu s konkurentem Jeffem Bezosem a jeho společností Blue Origin o to, KDO koho prvního vynese na suborbitální dráhu – zda SpaceShip Two VSS Unity Bransona či raketa New Shepard Bezose a spol. vyhrál 11. července 2021 britský miliardář. To byl let Unity 22. A byť let neproběhl zcela v pořádku, vedení Virgin Galactic tehdy sebejistě oznamovalo, že mise Unity 23 s příslušníky italského letectva proběhne v září či říjnu téhož roku. Ze dvou měsíců čekání na start se mužům pod velením plukovníka Waltera Villadeiho staly 2 roky...
Ty Virgin Galactic potřebovala, aby modernizovala nosný letoun Eve a provedla další úpravy svého kosmoplánu Unity, aby na nejnižší míru snížila možnost havárie. To ostatně po letu Unity 22 mj. i s Bransonem na palubě požadoval i americký Federální úřad pro letectví (FAA), který je zodpovědný za udělování licencí a zajištění minimálního rizika pro veřejnost při komerčních letech do kosmu. 

Téměř dvacetiletá cesta Virgin Galactic (společnost založena 2004) k tomuto dni totiž nebyla bez ztrát na životě. Například 31. října 2014 se první SpaceShipTwo VVS Enterprize rozpadla během svého čtvrtého raketového zkušebního letu nad pouští Mojave v Kalifornii, s troskami z kosmické lodi roztroušené přes dráhu 5 mil (8 kilometrů) poblíž jezera Koehn. Při nehodě zahynul zkušený zkušební pilot Mike Alsbury a jeho kopilot Peter Siebold utrpěl vážná zranění, ale přežil.

Teprve pátý, zcela úspěšný zkušební let z letošního 25. května uvolnil cestu pro start komerční posádky 29. června.  

Vesmír mluvil italsky

Mateřský nosič, dvoutrupé letadlo VMS Eve v 10:30 EDT povzbuzováno zaměstnanci společnosti Virgin, rodinnými příslušníky a přáteli, kteří se shromáždili na kosmodromu America v Novém Mexika. V podvěsu vyneslo kosmoplán VSS Unity a jeho šest cestujících až do výšky asi 13,5 kilometrů, kde došlo k jeho oddělení. Po několika sekundách od shozu se zapálil hybridní raketový motor Unity, kterápak vystoupala do výšky až 85,1 kilometrů, což je, pravda, sporná hranice kosmického prostoru uznávaná snad jen v USA. Nicméně šestičlenná posádka si tak užila zhruba 3 minuty stavu beztíže, než na kosmoplán začalo působit tření způsobené vstupem do atmosféry, které je poslalo zpět do sedaček.

Mise, nazývaná italskou vládou „Virtute (Ctnosti) 1“, poslala na hranici kosmu plukovníka inženýra Waltera Villadeiho, lékaře-podplukovníka Angela Landolfiho z italského letectva a Pantaleoneho Carlucciho z italské Národní rady pro výzkum. Trojice během pár minut mise provedla 13 experimentů, od sběru biomedicínských dat až po mikrogravitační studie mechaniky tekutin a spalování. Což byla činnost poměrně hektická, aby se vše stihlo. I tak si při experimentování našel Villadei chvilku, aby rozvinul italskou vlajku, když se spolu se svými kolegy vznášel v prostorné kabině Unity. 
Italům při tom asistoval už zkušený Colin Bennett, hlavní to trenér astronautů společnosti Virgin Galactic, který nakouknul do vesmíru už podruhé. V pilotní kabině VSS Unity jim klidný let spolehlivě hlídali piloti – Mike Masucci, který uskutečnil už svůj čtvrtý let, spolu s nováčkem, bývalým pilotem italského letectva Nicolou Pecilem, který nyní pracuje pro Virgin.

Na tiskové konferenci záhy po letu Italové zářili spokojeností. Villadei, který letu Virtute 1 velel a dříve trénoval se společností Axiom Space pro komerční let na Mezinárodní kosmickou stanici a byl záložníkem pro nedávnou misi Ax-2 realizovanou letos v květnu, mj. řekl, že podle něj jsou suborbitální lety, jako je tento, dobrým odrazovým můstkem k orbitálním misím. „Je to dobré prostředí a příležitost skutečně otestovat všechny věci, které mají astronauti dělat, jakmile se dostanou na ISS.“

A pochválil si výsledky mise: „Bylo to mnohem lepší, než jsme čekali. A posádka byla schopna provést všechny plánované experimenty.“

Výzkumné zaměření letu jim ale ponechalo jen málo času na to, aby si let užili. „Čas podívat se z okna byl velmi krátký,“ řekl lékař Landolfi. „Měl jsem šanci se jen velmi rychle podívat ven. A bylo to krásné...“

Let úspěšný, otázky zůstávají

Tímto letem společnost Virgin Galactic vyslala na hranici kosmického prostoru již 25 lidí, z nichž některé jako Masucciho či Bennetta po několikáté. Konkurence, prezentovaná společností Blue Origin Jeffa Bezose, poslala na suborbitální dráhu svým raketovým nosičem New Shepard 32 lidí během šesti suborbitálních letů. Ovšem po loňském nezdařeném nepilotovaném letu s vědeckou aparaturou v září 2022, kdy firma přišla o jeden ze dvou svých vícenásobně použitelných nosičů, čeká na posvěcení FAA, zda může opět startovat. Prý v řádu několika týdnů. Uvidíme.

Nicméně po havárii necertifikované hlubinné ponorky Titan, ve které při poslední výpravě k vraku Titaniku zahynula celá pětičlenná posádka včetně Hamishe Hardinga, miliardáře, pilota a dobrodruha, který shodou okolností absolvoval v červnu 2022 pátý pilotovaný let společnosti Blue Origin, se znovu rozvířily otazníky, reagující na podobné komerční výlety. Zejména ve Spojených státech se znovu diskutuje nad riziky akcí soukromých společností podnikajících ve velmi nebezpečných prostředích – včetně vesmíru.

Tommaso Sgobba Výkonný ředitel International Association for the Advancement of Space Safety prohlásil v této souvislosti, že „nejlepší způsob, jak se bránit v případě nehody, je prokázat, že jste udělali věci podle pravidel.“  Což se ovšem v případě Titanu zdařit nemohlo.
Když se objevily zprávy o katastrofické implozi necertifikované turistické ponorky během výletu k vraku Titaniku, Sgobba si nemohl nevšimnout podobností.
„Je to přesně ten druh scénáře, který by vyvolal velkou diskusi, pokud by se to stalo při letu vesmírné turistiky,“ řekl Sgobba v rozhovoru pro Space.com. „Vlastně tady máme jakousi analogii. Máte technologii, která jde do extrémního prostředí za účelem potěšení, které nedává lidem moc šancí přežít, pokud se něco špatně pokazí.“

A pokračoval: „Stejně jako její provozovatel OceanGate se společnosti zabývající se vesmírnou turistikou spoléhají na tzv. informovaný souhlas, kterým účastníci akceptují rizika, včetně skutečnosti, že absolvují potenciálně život ohrožující jízdu na necertifikovaném prostředku, které žádný nezávislý odborník neviděl...“ konstatoval Sgobba. Je ovšem otázkou, zda to zájem „kosmických turistů“ o výlety na hranici i za hranice zemské přitažlivosti ochladí. 

Takový generální ředitel společnosti Virgin Galactic Michael Colglazier po úspěšné misi Galactic 01 prohlásil: "Výzkumné mise společnosti Virgin Galactic zahájí novou éru opakovatelného a spolehlivého přístupu do vesmíru pro vládu a výzkumné instituce v nadcházejících letech." Howgh. 

Společnost pokračuje v získávání kapitálu na financování vývoje své nové kosmické lodi třídy kosmoplánů Delta, jejímž cílem je vybudovat flotilu nosičů, z nichž každý letoun může létat alespoň jednou týdně. A ve výrobě jsou i další mateřské nosiče ala VSS Eve.
Faktem je, že jen Virgin Galactic má nevyřízených žádostí od asi 800 cestujících. A mnoho z těchto vstupenek bylo prodáno za ceny mezi 200 000 a 250 000 dolary před více než deseti lety (včetně 4 občanů ČR)! Předloni však společnost znovu otevřela prodej vstupenek s jistou přirážkou – ceny už začínají na 450 000 dolarů za sedadlo...
No, co je to proti miliardě Kč, kterou požaduje např. společnost Axiom Space za sedadlo pro našeho možného kosmonauta č. 2 - kapitána Aleše Svobodu!