Družici vynesla do kosmu raketa Falcon 9 od SpaceX. Po startu a oddělení od rakety potvrdilo Evropské středisko kosmických operací ESA (ESOC) v německém Darmstadtu v 17:57 SELČ zachycení signálu sondy prostřednictvím pozemní stanice New Norcia v Austrálii. Nyní ji čeká čtyřtýdenní cesta do takzvaného Lagrangeovo bodu L2 – rovnovážnému (libračnímu) bodu, který se nachází 1,5 milionu km od Země na spojnici Slunce-Země (tedy přibližně čtyřnásobku vzdálenosti Země-Měsíc) ve směru opačném, než je Slunce. Tam dojde k navedení sondy Euclid na oběžnou dráhu kolem tohoto bodu.
„Úspěšný start sondy Euclid je počátkem nového vědeckého úsilí, které nám pomůže zodpovědět jednu z nejzajímavějších otázek moderní vědy," říká generální ředitel ESA Josef Aschbacher. „Projekt Euclid se podařilo realizovat díky iniciativě agentury ESA, úsilí a odborným znalostem stovek evropských průmyslových a vědeckých organizací a rovněž díky spolupráci s mezinárodními partnery. Hledání odpovědí na fundamentální otázky o našem vesmíru je tím, co z nás dělá lidi. A je často také tím, co pohání vědecký pokrok a vývoj vysoce výkonných a perspektivních nových technologií.“
Objevování temného vesmíru
Teleskop Euclid bude provádět pozorování miliard galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let, čímž vznikne dosud největší a nejpřesnější 3D mapa vesmíru, jejímž třetím rozměrem bude čas. Podrobná mapa tvarů, poloh a pohybů galaxií ukáže, jak je hmota rozložena podél těchto obrovských vzdáleností a jak se v průběhu kosmické historie měnilo rozpínání vesmíru, což astronomům umožní odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. To pomůže teoretikům lépe pochopit úlohu gravitace a upřesnit podstatu těchto tajuplných složek vesmíru.
Řízení sondy a jejích komunikačních prostředků bude zajišťovat ESOC. Aby se umožnilo zpracování tak obrovského množství dat, jaké bude generovat Euclid, byla modernizována síť hlubokovesmírných antén Estrack agentury ESA. Tato data bude analyzovat Konsorcium Euclid – skupina více než 2 000 vědců z více než 300 institucí v Evropě, USA, Kanadě a Japonsku. V průběhu mise bude projekt Euclid s roční periodicitou uvolňovat ze své „pokladnice" data, která bude zpřístupňovat celosvětové vědecké komunitě prostřednictvím vědeckého archivu hostovaného na serverech Evropského střediska kosmické astronomie (ESAC) agentury ESA ve Španělsku.
K dosažení cílů mise je sonda Euclid vybavena 1,2m zrcadlovým teleskopem od Airbusu, který je propojen s dvěma inovativními vědeckými přístroji: VIS, který bude pořizovat vysoce ostré snímky galaxií napříč rozsáhlou částí oblohy, a NISP, který bude provádět analýzu infračerveného světla z galaxií na základě vlnové délky, a tím přesně určovat jejich vzdálenost. Teleskop z karbidu křemíku musí operovat v teplotách okolo -170°C a dle slov Jean-Marca Nasra, šéfa vesmírných systémů u Airbusu, se jedna o vůbec největší a nejlepší přístroj, který společnost vyrobila.
Po ověření základních činností a odzkoušení teleskopu se vědci a inženýři začnou věnovat intenzivní dvouměsíční fázi testování a kalibrování vědeckých přístrojů sondy a její přípravě pro rutinní pozorování. V průběhu následujících šesti let Euclid prozkoumá jednu třetinu oblohy, a to s naprosto nebývalou přesností a citlivostí.
