Mohli se vidět? Vyšetřovatelé NTSB provedli nevšední výzkum

07.05.2021 1 příspěvek

Během veřejného slyšení 20. dubna poskytl americký NTSB bližší informace o srážce DHC-2 a DHC-3 ve vzduchu v květnu roku 2019. Kolize byla dle vyjádření vyšetřovatelů způsobena principiálním omezeními konceptu „vidět a vyhnout se“ a také absencí výstrah z antikolizních systémů.

Mohli se vidět? Vyšetřovatelé NTSB provedli nevšední výzkum
Mohli se vidět? Vyšetřovatelé NTSB provedli nevšední výzkum (Zdroj: Aeroweb.cz)

„Od prvních dnů motorového létání se piloti učí sledovat okolní provoz a vyhýbat se ostatním letadlům,“ uvedl předseda Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Robert L. Sumwalt v souvislosti s vyšetřováním nehody letounů de Havilland Canada DH3-2 a DHC-3 z 13. května 2019. „Tato nehoda jasně ukazuje, proč to nestačí. Naše vyšetřování odhalilo, že tito dva zkušení piloti pravděpodobně nemohli vidět druhé letadlo natolik včas, aby se vyhnuli tragické srážce.“

DHC-2 Beaver, provozovaný společností Mountain Air Service, a DHC-3 Otter, provozovaný společností Taquan Air (oba dva na plovácích), se srazily ve výšce 3 350 stop, asi 13 km severovýchodně od Ketchikanu na Aljašce. Pilot DHC-2 a všichni čtyři cestující zahynuli, pilot DHC-3 utrpěl lehká zranění, devět cestujících bylo vážně zraněno a jeden cestující zemřel. Obě letadla byla obsazena pasažéry zaoceánské turistické lodi The Royal Princess.

Aby vyšetřovatelé lépe porozuměli situaci, která k tragédii vedla, provedli studii rozhledu z kokpitu. Pomocí 3D laserových skenů kokpitů DHC-2 a DHC-3, fotografií pořízených cestujícími a trajektorií letů zaznamenaných avionikou zjistili, že pilot DHC-2 neměl šanci vidět a vyhnout se DHC-3, protože jeho výhled byl zakryt konstrukcí kabiny, pravým křídlem a cestujícím na pravé sedačce. A zároveň minimální relativní pohyb Beavera vůči pozici pilota DHC-3 a zastínění DHC-2 okenním sloupkem po dobu 11 sekund před srážkou znesnadňovalo pilotovi Otteru vidět Beaver. NTSB vytvořila animaci velmi názorně zobrazující celou situaci včetně rekonstrukce výhledu obou pilotů.

Příliš tichý pomocník

Oba dva letouny byly vybaveny technologií ADS-B Out/In, která má zlepšit informovanost pilota o letadlech v blízkém okolí poskytováním informací o poloze ostatních letadel (zeměpisná šířka, délka a nadmořská výška) a rychlosti. Přestože systém nainstalovaný v Otteru zobrazoval letadla v této oblasti, neposkytoval zvuková ani vizuální upozornění, aby varoval před možnou kolizí.

Pilot DHC-3 uvedl, že se díval na přehledový displej asi čtyři minuty před nehodou a nezjistil žádnou hrozbu kolize. Funkce upozornění na provoz, která byla dříve k dispozici v DHC-3, byla deaktivována upgradem vybavení z roku 2015. Pilot Beavera sice používal systém, který poskytoval zvukové a vizuální výstrahy, ale bohužel žádnou takovou výstrahu neobdržel, protože letoun DHC-3 nevysílal informace o nadmořské výšce.

NTSB uvedla, že srážky letadel ve vzduchu (mid-air) představují mezi lety 1982 a 2020 asi 7 % všech fatálních nehod letadel provozovaných dle Part 135, což je více než trojnásobek u všech ostatních letadel.

Požadavky na povinné vybavení anti-kolizními systémy u všech provozovatelů dle Part 135 a provozovatelů vyhlídkových letů v oblastech s hustým provozem byly dvěma ze šesti nových doporučení směrem k Federálnímu leteckému úřadu (FAA). NTSB zopakovala tato bezpečnostní doporučení pro FAA počtvrté za pět let. Další bezpečnostní doporučení apelují spíše na výrobce letových přístrojů a komponent, aby hledali způsoby, jak maximalizovat potenciál zobrazovacího a výstražného zařízení.

Závěrečná zpráva z nehody by měla být k dispozici v průběhu několika týdnů.

Mohlo by vás zajímat

Přemysl Truksa

Autor se živí jako vývojář programového vybavení pro zkušebny vozidel a motorů. Jeho koníčkem jsou věškeré létající aparáty těžší vzduchu a je šťastným držitelem licence PPL.


Témata

Nehody letounů


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Aplikace SafeSky

22.06.2021 v 9:24 Dzordzik

Případy, jako je tento, jsou jedním z důvodů, proč vznikla aplikace SafeSky pro Android i iOS, o které se na tomto webu už psalo. Každé zařízení či aplikace, která nám může pomoci ve zlepšení přehledu o provozu kolem nás, je fajn. Používám už nějakou dobu při každém letu (výšku snímá z interní GPS zařízení). Samozřejmě nejde spoléhat jenom na ni, člověk musí mít oči i na zadku, jak se říká.

Zaráží mě to, že pokud pilot o přítomnosti druhého letadla, letícího souběžně věděl, tím spíš, že viděl jeho polohu téměř v reálném čase, si ho nehlídal víc. Podívat se na displej jenom jednou za 4 minuty je hrubé podcenění situace. Tím spíš, pokud vidím, že se letadlo přibližuje mojí poloze a nevidím jeho výšku. Tím spíš to druhé letadlo přece budu vyhledávat a sledovat a mít celkově oči na stopkách, nebo se na jeho výšku zeptám rádiem. Od toho tam to rádio a systémy na sledování polohy letadel okolo mě přece mám.

Odpovědět

Přidat komentář