Babyfloty – přežili jen nejsilnější
Do rozpadu Sovětského svazu držel monopol na leteckou přepravu čehokoliv v rámci SSSR i mimo něj prakticky jen a pouze Aeroflot. Tato obrovská státní firma se však v 90. letech doslova rozdrobila na stovky větších či menších aerolinek, pro něž se vžilo neformální označení „Babyflot“. Mimo stále silného Aeroflotu působily především v regionech, ale pár z nich se také stalo národními dopravci nově vzniklých států.
Působení většiny z těchto dopravců na nebi bylo velmi krátké a dalo by se říci, že přežili pouze ti nejsilnější. Někteří z nich se dokonce do „blízkosti“ Aeroflotu vrátili a dnes působí jako jeho dceřiné společnosti. Kamenem úrazu rychlého konce většiny z nich byla zpravidla bezpečnost a zároveň hospodářská situace v Rusku v 90. letech.
Jednou z aerolinek, které se podařilo přečkat složité období po rozpadu SSSR, byly právě Ural Airlines, které i díky tomu mohou právě dnes slavit své výročí.
Letiště a dopravce v jednom
Historie Ural Airlines je neodmyslitelně spjata s mezinárodním letištěm Kolcovo v Jekatěrinburgu. Toto ruské město (Čechům známé spíše z historie díky legionářům), vzdálené od Moskvy asi 1 600 kilometrů, je čtvrtým největším v zemi a jde o centrum Sverdlovské oblasti. Za druhé světové války, pod názvem Sverdlovsk, hrálo důležitou roli při obraně země. Díky vzdálenosti od fronty sem bylo ve správnou chvíli přesunuto velké množství průmyslových podniků, ale i škol, muzeí či galerií.
Místní továrny produkovaly desetitisíce kusů vojenského materiálu nejrůznějšího druhu. Letiště bylo sídlem vědeckého institutu, který měl na starosti vývoj nových typů letadel. V jeho gesci se například v roce 1942 uskutečnil premiérový zkušební let prvního sovětského raketového letounu Berezňak-Isajev BI-1. Dokonce je zde dodnes k vidění i památník věnovaný pilotovi Grigoriji J. Bachčivandžimu, který naneštěstí při jednom zkušebním letu v závěru března 1943 zahynul.
Letiště bylo i významnou zastávkou amerických letadel v rámci spojenecké pomoci USA. Stroje tehdy letěly z Aljašky přes Jekatěrinburg a další města až do Moskvy. A v prosinci 1943 se zde na své cestě z Teheránu na noc zastavil i americký prezident F. D. Roosevelt. Letiště sehrálo svou roli i v závěru války, a to v době přesunu spojeneckých letadel na východ k závěrečným bojům s Japonci.
S tím, jak se postupem války východní fronta opět začala posouvat směrem na západ do Německa, mohly se továrny a důležité podniky opět navrátit do svých původních míst. Letiště Kolcovo tak 10. července 1943 získalo vedle vojenského také civilní status. Vedle toho sem byl přesunut třetí letecký transportní oddíl, který zahájil lety do Moskvy. Jeho rozmanitá počáteční flotila sestávala ze čtyř letounů Lisunov Li-2, dvou C-47 a dvou trofejních Junkers Ju-52. V následujících desetiletích prošel oddíl, jakožto „pobočka“ Aeroflotu, řadou reorganizací, až se z něj v roce 1993 staly Ural Airlines. Ale to ještě předbíhám.
Poválečná léta znamenala pro letiště a tedy i pro civilní leteckou dopravu rozvoj. Postupně došlo k několika rekonstrukcím, přičemž například v 50. letech byl vybudován nový terminál (budova typické architektury té doby, která dnes slouží pro VIP lety) či rozšířena a zpevněna vzletová a přistávací dráha, na které mohla nově přistávat také těžší letadla typu Iljušin Il-18. Ten sem poprvé zavítal v roce 1959.
Další významné milníky zaznamenal dopravce a letiště v 60. letech. V roce 1964 zde poprvé přistál proudový Tupolev Tu-104 a o pár let později byl otevřen nový terminál. I další období znamenala postupné zavádění nové sovětské letecké techniky, a tak zde návštěvníci mohli běžně potkávat Tupolevy Tu-154, Antonovy An-24/26 či od 80. let i Iljušiny Il-86. Přelom v historii jak letiště, tak letecké společnosti se však rychle blížil.
Konečně Ural Airlines
Nová éra přišla s rozpadem SSSR. V prosinci 1993, přesně po 50 letech, došlo k oddělení letiště Kolcovo od letecké společnosti, na jejíchž základech byly vybudovány Ural Airlines. Dnes jde o soukromou leteckou společnost, která je od počátku vedená a většinově vlastněná Sergejem N. Skuratovem.
Léta následující oddělení letiště od dopravce a vznik aerolinek byla těžká. Jak už jsem uvedl výše, v zemi panovala turbulentní doba a na leteckou dopravu těžce doléhaly ekonomické a bezpečnostní vlivy. Dlouhodobě se prosadit nebylo jednoduché a mnoho společností svou existenci rychle ukončilo. Ural Airlines v této době logicky disponovaly pouze původní sovětskou leteckou technikou. Páteř flotily tvořily letouny Tupolev Tu-154, přičemž k jejich úplnému vyřazení došlo až v roce 2011. Jiné sovětské typy, jako například Iljušin Il-86 či Antontov An-24, opustily flotilu o rok dříve.
Prvním západním strojem, který kdy nosil barvy Ural Airlines, se v listopadu 2006 stal Airbus A320. Letouny této rodiny pak postupně začaly stará sovětská letadla nahrazovat. V roce 2009 získaly Ural Airlines typ A321 a další o čtyři roky později A319. Po přelomu tisíciletí došlo také k rebrandingu společnosti, po němž byly v následující době dodané stroje již oblečeny do nového, moderního kabátu.
Vedle dodávek západních letadel se v roce 2009 také otevřelo nové moderní centrum Ural Airlines v dohledu od letiště Kolcovo. Jeho součástí se stalo i výcvikové středisko, kde mohou ruští piloti od roku 2012 využívat plnohodnotný trenažér pro letadla rodiny Airbus A320. Ten bude brzy doplněn také podobným vybavením pro konkurenční Boeing, jelikož Ural Airlines v rámci dalšího rozšíření flotily (vedle několika Airbusů neo) objednaly u amerického výrobce také čtrnáct Boeingů 737 MAX 8.
Je také nutné zmínit, že hlavní báze Ural Airlines, letiště Kolcovo, bylo nuceno reagovat na rostoucí počet přepravených pasažérů a expanzi místního dopravce a v roce 2009 otevřelo budovu nového terminálu, čímž se celková roční kapacita zvýšila na osm milionů cestujících ročně. Vedle toho zde vzniklo jedno z nejmodernějších opravárenských center v Rusku patřící Ural Airlines anebo v sousedství malý chrám. Dřevěný kostelík je svou architekturou vskutku neobvyklý a ještě více zaujme, že za jeho výstavbou stojí místní letiště spolu Ural Airlines.
Dnes ruská čtyřka
V současné době se letadlový park Ural Airlines skládá ze 46 strojů Airbus (24 x A320, 15 x A321, 7 x A319). V příštím roce dojde k jeho rozšíření o dva nové Airbusy A320 neo a A321 neo, které doplní i 14 Boeingů 737 MAX 8. Postupně se tak bude flotila „omlazovat“, kdy nejstarší A320 budou vyřazeny a navráceny pronajímatelům. Na internetu lze najít i zprávy o tom, že vedení plánuje také akvizici Airbusu A330.
Podle objemu přepravených cestujících drží aerolinky v rámci Ruské federace čtvrté místo. V roce 2017 na jejich palubách cestovalo osm milionů cestujících, což oproti předchozím dvanácti měsícům znamenalo nárůst o 24 %. Dnes si mohou zákazníci společnosti vybrat z více než stovky destinací, mezi nimiž nechybí ani Letiště Václava Havla Praha. Letadla Ural Airlines se již od roku 1995 objevují na pražském letišti na pravidelných linkách z Jekatěrinburgu a zcela aktuálně, od 26. prosince, nově i z letiště Žukovskij, které se nachází nedaleko Moskvy. Navíc v době, kdy jiná ruská společnost Jakutia Airlines ztratila povolení pro mezinárodní lety, zaskakují letadla Ural Airlines i na lince mezi Prahou a Krasnodarem.
Plány Ural Airlines do budoucna jsou zřejmé. Upevnit pozici hlavního dopravce sverdlovského regionu a na svých bázích v Rusku (vedle Jekatěrinburg také na moskevském Domodědovu a několika dalších sekundárních základnách). Cílem je posilovat nejen „point-to-point“, ale také tranzitní dopravu. Společnost se totiž čím dál tím více zaměřuje na přepravu pasažérů z Asie do Evropy, a to zejména právě přes Jekatěrinburg.
Určitou trhlinu ve strategii Ural Airlines však může rozevřít nedávné rozhodnutí ruského vlajkového dopravce, Aeroflout. Ten totiž oznámil částečnou změnu své vlastní strategie, když se rozhodl, že po roce 2020 vytvoří nové regionální a mezinárodní huby v několika městech. Aby odlehčil přetíženému letišti Šeremeťjevo, bude přes ně spojovat Evropu a Asii. A jednou z nových základen má být právě Jekatěrinburg.
Až budoucnost tedy ukáže, jakých bude dalších 25 let společnosti, které se zapíšou do historie letiště na Urale.
