Nad Šumavou bylo 18. září 2017 nebe pro sluneční paprsky značně neprostupné. Stratovitá „deka“ byla v okolí lipenské vodní nádrže ještě „zásobována“ místní vlhkostí, což utvářelo – byť postupně se zvedající – silné kouřmo až mlhu. Hodnota vlhkosti vzduchu se blížila své horní hranici a teplota kolem 5 °C dokonávala šedavou předzvěst blížícího se podzimu.
Před devátou hodinou ranní do těchto meteorologických podmínek vletěl ultralehký letoun Dova DV-1 Skylark registrace D-MMXN během VFR letu z rakouského Freistadtu do Německa. Podle výpovědi třiačtyřicetiletého pilota se krátce po vlétnutí do oblačnosti zamlžilo zasklení kabiny, což výrazně omezilo výhled ven a ještě zhoršilo již tak dost mizernou dohlednost. Pilot v takovém počasí ztratil orientaci. Když zahlédl v prořídlé mlze volnou louku pod sebou, rozhodl se okamžitě pro bezpečnostní přistání.
Na louce dlouhé necelých 600 metrů pilot přistál bez větších obtíží, při dojezdu však letoun přejel předním kolem takřka kolmo vedený zarostlý příkop sloužící k odvodňování promoklé půdy. Letounu se vlivem najetí do příkopu zlomila přední podvozková vidlice, načež se s vyšším porostem a následně měkkým terénem potkala i vrtule. K násilnému zastavení motoru nicméně nedošlo, doplňuje závěrečná zpráva vyšetřovatelů ÚZPLN.
Podceněné počasí a přehlédnutý příkop
Vyšetřování prakticky jen potvrdilo to, co pilot sám vypověděl – jak o meteorologické situaci, tak o svém postupu. Že se jednalo o „pouhý“ incident, svědčí i skutečnost, že ještě téhož dne pilot s již vyměněnou vidlicí a vrtulí zase odletěl.
Na druhou stranu je zjevné, že let neprobíhal tak, jak si ho pilot naplánoval. Pokud ho vůbec nějak plánoval, neboť povětrnostní situace nevhodná pro VFR let v okolí Šumavy byla z nástrojů předletové přípravy dobře patrná. Samotné přehlédnutí příkopu v důsledku nedostatečného výhledu z kabiny i možného splynutí terénních nerovností se jeví v porovnání s vlétnutím do podmínek IMC jako mnohem menší prohřešek.
Přesto je vhodné poznamenat, že rozhodnutí přistát do terénu bylo v dané situaci asi jediným správným, neboť scénář obdobných situací obvykle končí mnohem smutněji.
Trochu překvapivě vyšetřovatelé nezmiňují, jak přesně pilot provedl bezpečnostní přistání, zejména zdali si plochu před vlastním přistáním dostatečně prohlédl. Jak správně provádět bezpečnostní přistání si můžete připomenout v jednom z našich článků z rubriky Groundschool.
Nebýt příkopu, asi by se celý incident obešel bez větší pozornosti. Okolnosti tomu holt chtěly, že se o celém příběhu můžeme dočíst na webu ÚZPLN. A snad se i z toho alespoň trochu poučit.
Co se stalo?
- pilot při přípravě k plánovanému letu pravděpodobně podcenil aktuální stav počasí a následující vývoj meteorologické situace na trati letu
- pilot vlétl do meteorologických podmínek, které neodpovídaly podmínkám pro let za viditelnosti (VMC) a které byly pravděpodobně příčinou zamlžení a orosení pilotní kabiny a tím přispěly ke ztrátě orientace
- pilot se rozhodl pro bezpečnostní přistání
- během dojezdu po přistání pilot přehlédl meliorační příkop kvůli zhoršenému výhledu z pilotní kabiny, způsobenému jejím zamlžením a orosením
Co z toho plyne za poučení pro nás ostatní?
- Před každým letem je potřeba pečlivě vyhodnotit počasí na trati. Na Aerowebu k tomu shromažďujeme veškeré dostupné nástroje v sekci Briefing
- Při případném bezpečnostním přistání postupovat podle metodiky – nejprve prohlédnout plochu a následně, je-li vhodná, přistát
