Astana a Almaty: dvě soupeřící letiště v jedné zemi - 1 . část

Na obrovském území Kazachstánu žije „pouhých“ 18,5 milionu obyvatel a nachází se zde dle dostupných zdrojů necelá třicítka letišť, z nichž asi devatenáct pravidelně obsluhují letecké společnosti. Největšími a zároveň těmi nejdůležitějšími jsou vzdušné přístavy ve městech Astana (cca čtyři miliony cestujících ročně) a Almaty (cca pět milionů pasažérů ročně). Ve statistickém přehledu všech letišť na území bývalého SSSR jim v roce 2017 patřilo z pohledu počtu cestujících 12., respektive 8. místo. Obě jsem měl možnost krátce navštívit a věnovat se jim budu v tomto dvoudílném článku. V jeho první části se zaměřím na mezinárodní letiště Nursultana Nazarbajeva v Astaně.

Ambiciozní letiště mladé metropole

Hlavní město Kazachstánu je v současné době Astana, a to teprve od roku 1997, kdy bylo rozhodnuto o přesunu metropole z Almaty. Od té doby, i přes četné ekonomické výkyvy, dochází k neustálé výstavbě a investicím. Tato expanze se týká i místního mezinárodního letiště, které je dnes podle počtu odbavených cestujících v Kazachstánu sice číslem dvě (právě po Almaty), ale jeho ambice jsou obrovské. Nese jméno prvního a zároveň současného prezidenta země Nursultana Nazarbajeva
a v minulých letech prošlo velkými změnami.

Počátky podobné Praze

Historie rozvoje civilní letecké dopravy v okolí Astany je do jisté míry velmi podobná rozvoji hlavních letišť české metropole. První letištní plocha s malým zázemím pro posádky a cestující byla nedaleko od města (tehdy se nazývalo ještě Akmolinsk) vybudována již před druhou světovou válkou, v roce 1930, a o rok později byly zahájeny „pravidelné“ lety do Semipalatinsku. Nicméně provoz probíhal ve velmi spartánských podmínkách. V období záplav docházelo k uzavření letiště, dopravní spojení s městem bylo poněkud komplikované a letový řád velmi obecný. Postupem času se i tak mapa vnitrostátních destinací, kam se mohli cestující z Astany dostat, postupně rozrostla.

Podobně jako v případě jiných letišť, došlo i při vývoji vzdušného přístavu Astana k prudkému rozvoji po skončení druhé světové války. Vedle toho, že zde své služby začala nabízet Karagandská letecká společnost se svými několika stroji Polikarpov Po-2, rozšířili dělníci letištní infrastrukturu, technické vybavení a prodloužili vzletovou a přistávací dráhu. V následujících letech sem tak mohly létat i tehdejší „velké“ stroje sovětské provenience Iljušin Il-12 či Iljušin Il-14. Již v této době však bylo jasné, že kapacita současného letiště nebude stačit. Roku 1963 tak došlo k otevření nového aeroportu, který se nacházel ve větší vzdálenosti. Toto letiště funguje s úpravami dodnes a od zmíněného roku 1997 plní roli hlavního letiště metropole Kazachstánu.

Terminály jako jurta a mořské vlny

Právě proto, že mezinárodní vzdušný přístav Nursultana Nazarbajeva obsluhuje hlavní město, je mu od vedení země věnována patřičná pozornost. Navíc na rozdíl od letiště Almaty, kterým sice ročně projde více pasažérů, ale je vlastněno soukromým subjektem, letiště Astana patří státu.

První velká rekonstrukce a modernizace v jeho novodobé historii navazovala právě na změnu sídla prezidenta ve druhé polovině 90. let. Letiště sice bylo stále regionálního charakteru (létal sem prakticky pouze Aeroflot a tehdejší národní dopravce Air Kazakhstan), ale byla mu připisována velká budoucnost. Dělnici prodloužili vzletovou a přistávací dráhu na tři a půl kilometru, vybudovali nové pojížděčky a vylepšili i další infrastrukturu. Nově byl vystavěn i terminál pro odbavení VIP cestujících. Modernizační práce pak pokračovaly v roce 2002, kdy byl zahájen projekt výstavby terminálu, který se v roce 2005 stal hlavní odbavovací budovou. Jeho tvary jsou dnes hlavním rozlišovacím znakem celého letiště, díky kterým si jej určitě nespletete. Neobvyklý design, který představuje tradiční jurtu, má na svědomí japonský architekt Kisho Kurokawa. Ten se v rámci Astany podílel také na vytvoření dalších budov a v zahraničí je „zodpovědný“ například za podobu mezinárodního letiště v Kuala Lumpuru.

Navzdory ekonomické krizi, jejíž následky jsou v zemi patrné i dnes, byla o devět let později zahájena další etapa modernizace a v roce 2016 pak v rámci rozvojového státního programu a v souvislosti s připravovanou výstavou Expo 2017 také výstavba úplně nového Terminálu 1. Jeho slavnostním otevřením 5. června 2017 byla nejen zvýšena kvalita poskytovaných služeb, ale i rozšířen počet stojánek, odbavovacích přepážek a bezpečnostních a pasových kontrol. Zásadně se zvýšila i celková kapacita letiště, a to na 8,5 milionů pasažérů ročně. I jeho design je symbolický a tentokrát má připomínat vlny Kaspického moře, které je pro Kazachstán životně důležité.

Dnes je tento Terminál 1 využíván pro mezinárodní lety, „stará“ odbavovací hala, Terminál 2, pak zajišťuje vnitrostátní lety. Vedle zmíněných budov je zde k dispozici i vládní terminál, VIP terminál anebo nedávno otevřené technické centrum dopravce Air Astana. A že vedení letiště i města opravdu nezahálí, svědčí i fakt, že již probíhá výstavba nadzemní dráhy, která jej bude spojovat s městem, které doslova roste před očima. Ne náhodou jeho novou část mnozí přirovnávají k Dubaji, i když toto srovnání může v některých případe vypadat úsměvně.

Moderní „prázdné“ letiště uprostřed Eurasie

Současné mezinárodní letiště Nursultana Nazarbajeva nabízí obvyklý standard služeb, na který jsme zvyklý ze západních letišť. Úroveň a kvalita se navíc značně rozšířila po otevření nového terminálu. Navýšená kapacita umožňuje letišti poskytnout pasažérům pohodlí a zároveň nabídnout širokou paletu služeb od tradičních duty-free obchodů včetně knihkupectví přes několik restaurací až po pohodlný business salonek a zázemí pro jednání či práci s IT technikou. Samozřejmostí je velké parkoviště.

Nový dvoupodlažní terminál v části pro odbavené cestující, kteří již prošli bezpečnostní kontrolou, navíc nabízí zábavu v podobě nerušeného pohledu na odbavovací plochu. Ta je však zaplněna pouze občas, protože letiště na své plné vytížení stále čeká. Provozní špička se zde odehrává brzy ráno mezi 3:30 až 7:00, kdy je zde odbavována řada letů převážně z Evropy (Frankfurt, Minsk, Kyjev, Moskva, Petrohrad, Londýn, Paříž aj.). Poté až do odpoledních hodin nastává relativní klid, který „ruší“ lety z a do Ruska, Turecka, blízkých okolních zemí či Kazachstánu. Druhý provozní vrchol pak letiště zažívá pravidelně mezi 16:00 až 18:00, kdy se odbavuje řada vnitrostátních letů. Nejžádanější destinací je Almaty. Mezi oběma městy je řadou místních dopravců (Air Astana, SCAT Airlines, Qazaq Air, Bek Air) vypravováno okolo 15 letů denně.

50 destinací doma, v Asii i v Evropě

Od počátků byl hlavním hráčem na astanském letišti sovětský Aeroflot. Vedle něj existovaly i lokální letecké skupiny, které provozovaly především vnitrostátní lety. Po rozpadu východního bloku a následném vzniku Společenství nezávislých států se zde začaly objevovat i další. V roce 1995 ruské Transaero, o tři roky později pak vznikl místní dopravce SCAT Airlines, kterého po přelomu století doplnily národní aerolinky Air Astana, jež nahradily zkrachovalého dopravce Air Kazakhstan.

Jedním z prvních západních partnerů letiště se staly rakouské Austrian Airlines. Brzy po nich následovaly spoje operované dalšími zahraničními dopravci, a to jak ze sousedních zemí, tak i z Asie, Evropy a Středního východu (úplný výčet aerolinek, které dnes létají do Astany, přináší tabulka níže).

Dnes Astana v případě počtu odbavených pasažérů za rok stále prohrává s konkurenčním Almaty. Jednak je to dáno tím, že Astana je stále „mladým“ hlavním městem, které na svém rozvoji neustále pracuje. Za druhé jižní soused stále zůstává hlavním finančním a obchodním centrem země a své kanceláře zde má mnoho světových firem. Pokud se podíváte na soupis zahraničních destinací, které jsou z obou letišť dostupné, zjistíte, že Astana je spojena s několika evropskými městy, zatímco z Almaty navštívíte některé asijské metropole.

I přes prozatím „negativní bilanci“ je pozice mezinárodního letiště Astana jasná a další rozvoj počtu spojení, aerolinek, potažmo cestujících na sebe nenechá, alespoň dle plánů vedení země, zřejmě dlouho čekat (tedy, pakliže Kazachstán opět nepostihne ekonomický propad). A díky své geograficky výhodné poloze by mohlo nalákat i nejednoho pasažéra, který letí z Evropy do Asie či naopak.

Podle vyjádření vedení letiště, nemá ambice konkurovat Dubaji, Istanbulu či Dauhá, ale chtělo by se stát regionálním přestupním uzlem. Tomu nahrává i rozvoj obou hlavních dopravců, Air Astana a SCAT Airlines, kteří nejenže modernizují svou flotilu, ale zároveň posilují své zastoupení v Astaně a nabídku destinací. Až čas ale ukáže, nakolik se vzdušnému přístavu podaří cíle naplnit.