Každý zná Dubaj jako moderní město plné mrakodrapů a luxusních obchodů. Podobně je na tom i místní mezinárodní letiště, dnes světová letecká křižovatka a jeden z nejrušnějších vzdušných přístavů světa. Má ambici stát se vůbec tím největším, i když zde ještě před 60 lety byla prakticky jen poušť. Proto se v souvislosti s jeho rozvojem hovoří o „dubajském zázraku“. Ten, i když se dnes možná trochu zpomaluje, je v posledních letech ještě zřetelnější. A to zejména když uvážíme, že dubajské letiště odbavilo v roce 2016 o 55 milionů cestujících více než před deseti lety. Svými aktivitami zajišťuje nejen obrovský zdroj příjmu dubajské ekonomiky (podle zdrojů až 27 miliard dolarů ročně), ale zaměstnává i 90 000 lidí z celého světa a nepřímo se podílí na tvorbě míst pro dalších 400 000 pracovníků.
Foto Damasterplan.ae
Pozvolný zrod letecké křižovatky
Postavení dubajského letiště a jeho důležitosti do jisté míry můžeme více porozumět, podíváme-li se na mapu. Město je svou polohou „uprostřed světa“ takřka přímo předurčeno stát se křižovatkou na cestách mezi východem a západem, zejména mezi Evropou a Asií. Prakticky každý dnes žije „v dosahu jednoho letu“ do Dubaje.
|
Konkurence za humny Zřejmě největší konkurence prožívající vlastní úspěšný příběh se nachází pouhých 115 kilometrů daleko v sousedním emirátu. I když mezinárodní letiště v Abú Dhabí zatím nedosahuje takové velikosti jako to dubajské, je také velmi moderní a v posledních letech silně expanduje. I když jím v roce 2016 prošlo „pouhých“ 26 milionů cestujících, je jakožto hlavní základna Etihad Airways i ono oblíbeným přestupním bodem při cestách mezi Evropou a Asií. |
Paradoxně byl však zrod letectví v Dubaji v porovnání s ostatními místy trochu opožděný. Datuje se totiž až do července 1937, kdy na základě smlouvy s Imperial Airways začaly Dubaj využívat na svých cestách létající čluny britské společnosti, kterou později doplnila i konkurenční British Overseas Airways Corporation.
Výstavbu nového vzdušného přístavu inicioval v závěru 50. let šejk Rašíd ibn Saíd Al Maktúm, kterého můžeme považovat za duchovního otce dubajského rozkvětu. V době otevření v roce 1960 mohly na letišti přistávat pouze letouny do velikosti Douglasu DC-3, které využívaly jednu 1 800 metrů dlouhou dráhu tvořenou jak jinak než zpevněným pískem. Vše doplňoval malý odbavovací terminál. Avšak již o pár let později dělnicí vybudovaly „klasickou“ betonovou ranvej se světelným zařízením a dalšími moderními navigačními systémy. Na konci 60. let tak do Dubaje létalo již devět aerolinií, které cestujícím nabízely spojení do 20 destinací.
Foto Uaehistory.com
70. léta přinesla dubajskému letišti výstavbu dalších nezbytných budov a systémů, které z něj učinily konečně moderní vzdušný přístav, schopný odbavit letouny velikosti Boeing 747 či Concorde. Přibyla nová hasičská stanice, technické zázemí a sklady nebo skoro 30 metrů vysoká řídicí věž. Také ranvej se dočkala úprav, kdy jí dělníci prodloužili na 3 810 metrů a dále zmodernizovali její vybavení.
Klíčový vznik Emirates v 80. letech
Další důležitý milník v historii letiště můžeme spatřovat v následujícím desetiletí. Zaprvé došlo k otevření nového příletového terminálu a letiště získalo hodinovou kapacitu 1 800 cestujících. Zadruhé v roce 1985 vznikly aerolinky Emirates, které hrály a i dnes hrají v „dubajském zázraku“ místního vzdušného přístavu takřka hlavní roli. Vlastně v tomto případě můžeme hovořit o přímé symbióze, protože si lze těžko představit, že by dnes letiště fungovalo bez Emirates a naopak. Vznikly jako odpověď na redukci provozu bahrajnských Gulf Air a velmi rychle si vydobyly své místo na globálním trhu. V prvním roce provozu přepravily 260 000 cestujících, na konci roku 1987 obsluhovaly již 11 destinací a na počátku 90. let patřily mezi nejrychleji rostoucí aerolinky světa. Každoročně zaznamenávaly průměrný růst o 30 %.
A stejně jako dubajské letiště, byly a stále jsou Emirates důležitým prostředkem k zajištění prosperity emirátu tak, aby nebyl závislý pouze na ropě. V současné době patří Emirates mezi největší dopravce světa a jsou také největším uživatelem Airbusů A380 či Boeingů 777. Celkový počet letadel, které nosí jejich barvy, je větší než 230 a ze své základy obsluhují takřka celý svět.
Foto Historyofpia.com
„Drastické“ navýšení kapacity letiště
|
Dubai Flower Centre Dubajské letiště, to nejsou pouze cestující a běžný náklad. Protože se zde přepravuje skutečně veškerý artikl z celého světa, nechalo jeho vedení vybudovat ve východní části vzdušného přístavu Dubai Flower Centre, tedy speciální cargo terminál, který slouží výhradně pro překládku, dovoz a vývoz květin, ovoce, zeleniny atd. Kapacita budovy, která byla vybudována za asi 50 milionů dolarů v roce 2004, je 150 tisíc tun „nákladu“ a běžný návštěvník by zde nalezl skutečně všechno. |
Po rozpadu východního bloku lidé začali více cestovat, a to nejen po Evropě, ale i po celém světě. A na příval pasažérů se připravovali i v Dubaji, kde v roce 1998 slavnostně otevřeli nový terminál 2, který zvýšil jeho kapacitu o další dva miliony pasažérů ročně. Šlo o první fázi výstavby této odbavovací haly, která pokračovala i v následujících letech, kdy zde přibylo další vybavení. Dělníci vybudovali také nový nákladní terminál či obří parkoviště.
Rok 2000 se do historie dubajského letiště zapsal také takřka zlatým písmem, protože byl otevřen nový terminál číslo 1 v hodnotě více než půl miliardy dolarů. Díky němu došlo k navýšení kapacity vzdušného přístavu s dosavadních 10 na 23 milionů pasažérů ročně. Letiště tak mělo opět dostatečný prostor k expanzi, protože ještě v roce 2003 jím prošlo „pouhých“ 18 milionů pasažérů. A růstu nebyl ještě konec.
|
Dubajská dvojka Pod společnost, která spravuje hlavní dubajské letiště, patří i vzdušný přístav Dubai World Central. Otevřen byl v roce 2010 a od počátku má ambice stát se největším vzdušným přístavem světa, a nahradit tak sousední letiště v době, kdy bude jeho kapacita naplněna. Dopomoci tomu má pět paralelních drah či komplex terminálů s neuvěřitelnou kapacitou až 220 milionů cestujících. Plně dokončeno má být až v budoucnu. |
Terminál 3 = velké letiště v jedné budově
Vedení dubajského mezinárodního letiště rozhodně neponechalo nic náhodě, neusnulo na pomyslných vavřínech a navzdory situaci po 11. září 2001 zahájilo další expanzi. Bylo to totiž nutné, protože letecká doprava nabrala po přelomu století „na obrátkách“. Dělníci v roce 2004 odstartovali výstavbu terminálu 3, který se měl brzy stát největší budovou světa.
Rozlehlá železobetonová stavba je dnes stejně velká jako 359 fotbalových hřišť a umožňuje pohodlně odbavit více než 40 milionů cestujících ročně, což je pro srovnání počet cestujících, kteří v roce 2016 prošli celým mnichovským letištěm. Disponuje i největším zavazadlovým systémem, který je vybudován údajně v největší hloubce. Cestujícím nabízí vedle mnoha obchodů, business a first salonků či hotelů také asi 180 odbavovacích přepážek nebo parkoviště pro více než 2 500 automobilů.
I když její výstavbu provázela řada problémů a také dvouletý odklad otevření, první cestující ji mohli využít v říjnu 2008.
Foto Mapio.net
402 milionů pasažérů za 50 let
Když v roce 2010 dubajské letiště oslavilo své padesáté narozeniny, prošlo jím za celé půlstoletí neuvěřitelných 402 milionů pasažérů. A jak se zdálo, jeho expanzi nebyl konec. Například příchod obřího Airbusu A380 si vyžádal úpravy za astronomickou čtvrtmiliardu dolarů. Další modernizace a rozšíření se týkaly a týkají nejen terminálů, ale i nákladní zóny, dopravní infrastruktury a dalšího vybavení. V současné době letiště disponuje třemi obrovskými terminály, přičemž ten s pořadovým číslem tři je využíván výhradně Airbusy A380. K dalšímu vybavení patří mimo jiné VIP terminál pro Dubai Royal Air Wing, Cargo Mega Terminal či zmíněné Flower Centre. Letadla zde ke startům a přistáním využívají dvě paralelní vzletové a přistávací dráhy o délce 4 000, respektive 4 450 metrů.
|
110 dopravců a spojení s celým světem Dubajské mezinárodní letiště je obsluhováno 110 pravidelnými dopravci, kteří jej propojují takřka s celým světem. Existuje opravdu jen nemnoho destinací, které s Dubají nemají přímé letecké spojení. Vedle Emirates Airlines vzdušný přístav jako svou základnu využívají ještě Flydubai či nákladní FedEx Express. |
Foto Thewest.com.au
V roce 2017 se začalo hovořit o možném zpomalení tempa „dubajského zázraku“. Za vším jsou do jisté míry i finanční výsledky nejdůležitějšího zákazníka vzdušného přístavu, společnosti Emirates Airlines, jejíž zisk klesl v loňském roce o dramatických 82 %. Přesto však obavy zřejmě nejsou na místě a v nejbližší budoucnosti žádná recese dubajské letiště pravděpodobně nečeká. Naopak na pořadu dne je další expanze, aby letiště mohlo uspokojit rostoucí požadavky leteckých společností a zejména předpokládaný počet cestujících.
Podle strategického plánu chce vedení letiště do roku 2018 navýšit jeho kapacitu na 90 milionů pasažérů ročně. Dubajské letiště tak i nadále představuje jeden z nejneuvěřitelnějších ekonomických a stavebních zázraků historie, a to nejen té letecké.
Foto Airports-worldwide.com
