Netuším, čeho byl Faust doktorem. Nejsem renomovaným meteorologem, jen pozorovatelem jevů v atmosféře. Neumím vysvětlit všechny souvislosti. Jen vím, že je nelze podceňovat. Už se mi ale vícekráte stalo, že se na ně nelze ani stoprocentně spoléhat. Tak bádám, co s tím. Jak předpokládat letový problém, koho se ptát, jak moc to bude přesné a vůbec, co se s tím dá nebo nedá dělat? Začneme tedy u pana doktora Fausta.
„Faust je legendární postava vzdělance, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda je německého původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí. Příběh o doktoru Faustovi a jeho smlouvě s Mefistofelem je od 16. století jedním z nejčastěji zpracovávaných námětů v evropské literatuře,“ praví populární webová encyklopedie.
No a pak je tu Faustův index? Je snad Faustova smlouva s ďáblem příčinou nebezpečných meteorologických jevů?
Tak zase jiná encyklopedie, tentokrát meteorologická, kde stojí: „Index Faustův — jeden z tradičních a nejčastěji používaných indexů instability v ČR, který odvodil něm. meteorolog H. Faust v roce 1951. Výpočet indexu probíhá dle vzorce FI = Tf − T500, kde T500 je teplota vzduchu v hladině 500 hPa a Tf značí tzv. teplotu nulového výparu, která vyjadřuje ochlazení vzduchu při výparu vody do stavu nasycení. Hodnota Tf se získává z tabulek v závislosti na teplotě v hladině 850 hPa a na součtu hodnot deficitu teploty rosného bodu v hladinách 850 hPa, 700 hPa a 500 hPa. V České republice se předpokládá, že při hodnotách Faustova indexu FI > 0 lze očekávat konvektivní srážky ve formě přeháněk pro hodnoty indexu 0 ≤ FI ≤ 3 a výskyt bouřek pro FI > 3. Index odvodil H. Faust v roce 1951 a účinnost Faustova indexu byla rozsáhle testována na datech z území ČR.“
Jen tady něco nehraje. Šestnácté století a rok 1951? Je Faustův index indexem výsledku smlouvy s ďáblem? Zdá se, že není, ale s přihlédnutím k jevům s indexem souvisejícím, může se tak i jevit…
Je letový den plachtařů, kolem teplotního zvýšení v dopoledních hodinách bude podle předpovědi dnes legendárního Flymetu dělové počasí, termika. Lať, prostě budou stoupáky. Na meteogramu výstupu je teplota konvekce 21 stupňů, ale Faustův index je plusové hodnoty. Co to znamená, se ptejte prosím našich specialistů, třeba pana doktora Dvořáka, Horáka, Keruma a dalších.
Pro plánování plachtařských tratí je Flymet – autora pana doktora Horáka, který možná má i smlouvu s ďáblem, nebo někdy jen dost barevných pastelek a lidského humoru – tím nejlepším vodítkem. Přeletuchtiví kolegové vidí, kde to bude, kde ne, kolik to bude stoupat, do kolika metrů QNH, jak bude foukat. Jen pro ten výskyt bouřek je ta smlouva s ďáblem a Honzou Horákem zatím nepublikovaná... Bouřka lokální se velmi obtížně předpovídá. Nesmírně si vážím práce Honzy Horáka, snad stále mého posledního přítele, ale kde a kdy přesně přijde bouřka, to nemá s ďáblem asi zatím zcela smluvně ošetřeno.
Ale už víme, že meteorolog Faust nejspíše nebude příbuzným legendárního ďáblova „klienta“. Ani tak ale nesmíme instabilitu vzdušniny brát na lehkou váhu. Co všechno se může odehrát, když přijde bouřka?
Ta první, o které bych se rád zmínil, se napekla v den, kdy již jedna přešla a letový provoz byl před první včas ukončen. Jenže, ochladilo se, vyjasnilo se, tak letuchtivá směna otevřela hangár toho dne podruhé. Odstartovalo dvoumístné celokovové bezmotorové letadlo na výcvikový let a uchytilo se v termice. Asi po dvaceti minutách startoval aerovlek s Cirrusem, také do termiky. Jenže již při napínání lana se nad východním koncem letiště setmělo. Startovat neměli, to je bez diskuse, ale z Blaníka byly zprávy, jak to krásně nosí…
Již po vzletu vletěli do přeháňky. Jenže to nebyla jen taková obyčejná. Byl to začátek asi dvacetiminutového slejváku, s hromy, blesky a kroupami. Tohle nadělení stálo bez pohybu nad letištěm a dohlednost klesla pod vidová minima. Tak brzy Blaníku začala docházet výška, aerovlek stále stoupal vně toho úkazu. Zpovědí pilotů jsem později zjistil, že sice měli situaci pod kontrolou, ale vzhledem k dešťové cloně, přistání na letišti nebylo možné. Tak si velitel letícího Blaníka vybral bezpečné pole, kde záhy s žákyní přistál a aerovlek vyčkával ty dlouhé minuty mimo padající kroupy. S vlekařem jsem později konzultoval situaci. Měli stále možnost odletu do Jihlavy nebo Zbraslavic. Bouřka sedla nad Brod Havlíčkův. Ten samý den se jiná pilotka rozhodla přistát na jiné, bouřkou postižené letiště, za ztížené viditelnosti a výsledkem byla destrukce letadla. Sledovali před letem Faustův index?
Index a výstup jsem sledoval i dalšího dne. Netuším, kolik pilotů z deseti startujících větroňů se zabývalo možností výskytu bouřek. Naplánovali tratě, dlouho deklarovali, stavěli řadu na dráze podle délky tratí a nakonec všichni odletěli. Na ranním pokecu jsem všechny varoval, vybaven znalostí ďábelského indexu, že tu ta možnost opravdu bude, ať jsou bdělí a ostražití. Pokývali hlavami a odletěli. Jsem na zemi, praží mi na hlavu a sleduji cvrkot na frekvenci. Kumuly se postupem denní doby slévají v oblačné koláče a není ze země moc patrný vývoj vertikální. Když se mi kolegové postupně začínají vracet z přeletů, plní frekvenci informacemi o poloze a vzdálenosti od cíle, zcela náhle, ze slité oblačnosti je slyšet hrom. To překvapilo i mne. Tak jen dávám všem informaci, že nad letištěm hřmí. Více nevím. Vítr stabilní, na radaru nic nebezpečného.
Když hlásí první odvážlivci pátý kilometr, tak to přišlo. Nejdříve začala padat voda, z ničeho nic. Pak to začalo téci proudem, bez húlavy a jiných jevů. Dohlednosti stále v limitech. Jenže, to nebyl konec. Přívaly vody sílily, pak přišly drobné kroupy. Utekli jsme pod střechu a jen rádiem sledovali počínání kolegů. Zabrzdili na dokluz k letišti a začali vyčkávat vývoje situace. Ten vývoj byl beze změny celých nekonečných 50 minut. Voda stála všude, stékala po svahu pojížděčky, bubnovala na plechovou střechu hangáru tak, že ani rádio nebylo slyšet. Tak díky okolním možnostem vyčkávalo na dokluzu sem větroňů a občas se někdo pozeptal, jak to na letišti vypadá. Naše informace zněly jasně. Neschopné pro přistání.
Když se začala za stálého deště dohlednost zlepšovat, doporučili jsme kolegům postupně přistát, protože za tou naší lokální bouřkou se vyvíjela další a dle dešťové clony se přibližovala. Snad poprvé v životě jsem potvrdil větroni pořadí na přistání sedm. Disciplinovaně posedali, kolektivně jsme při uklízení promokli a v podstatě se celkem nic nestalo. Jen pronikla voda i do budíků některých strojů a na plochu nešlo vyjet autem. Ale šlo tam zasadit rýži místo trávy.
Věděli jsme z výstupu, že index spolčení s ďáblem převyšuje číslo 9? Prosím, pro upřesnění. Aerologický výstup lze načíst dvakrát denně. Ráno a v poledne. I ten ranní varoval, ale ten polední potvrzoval. Neměl jsem je na ty přelety pouštět?
Tak vždycky ráno, když počasí maluje Flymet na dlouhé tratě, doporučuji konzultaci ještě s renomovanými meteorology. Máme jich dost a dá se jim věřit. Pro mne je ale kladný Faust už navždy varováním a je celkem jedno, jestli má smlouvu s ďáblem některý pan doktor nebo německý meteorolog. Potřebuji, aby se všichni v pořádku vrátili domů a éra byla použitelná i v následujících dnech.