7. dubna 1922 se nad obcí Thieuloy-Saint-Antoine necelých 100 kilometrů severně Paříže střetly dva protisměrně mířící letouny. Za nepříznivých povětrnostních podmínek své dráhy nešťastně protnuly Farman F.60 Goliath s dvoučlennou posádkou a třemi cestujícími a poštovní de Havilland DH.18A s dvoučlennou posádkou.
Goliath patřící francouzské Compagnie des Grands Express Aériens odstartoval v poledních hodinách z pařížského Le Bourget a mířil s cestujícími do Londýna. Tam o něco dříve z letiště Croydon vzlétl de Havilland britské společnosti Daimler Airway, aby dopravil poštu na pařížské Le Bourget. Jak uvádí např. magazín Historic Wings, v místě nehody bylo počasí na hranici tehdejších letových možností. Nízká oblačnost s mrholením donutila oba stroje letět nízko. Navigace probíhala podle pozemních objektů. K tomu se přidala mlha a rozdíly v obvyklých postupech mezi Francií a Anglií a na neštěstí bylo zaděláno.
Foto Baaa-acro.com
Po vzoru pozemní dopravy se ve Francii vyhýbala protisměrně letící letadla vpravo. Konzistentně s tímto dodnes platným pravidlem se tam také létalo typicky vpravo od navigačních linií. Pilot stroje s francouzskou imatrikulací F-GEAD tak letěl vpravo od silnice, která byla jeho vodítkem na cestě do Londýna. Stejnou silnici používal pro navigaci i pilot britského letounu registrace G-EAWO, který podél ní letěl do Paříže. Ovšem jak byl z Anglie zvyklý, neletěl vpravo, ale vlevo od ní, tedy na stejné straně jako letoun v protisměru a stejně jako Goliath těsně pod hranicí základny oblačnosti.
Podle očitých svědků nehody byl výsledek souhry těchto okolností následující. Zhruba ve 13:15 místního času za mlhy a mrholení začaly být slyšitelné motory většího letounu Farman F.60 Goliath. Po chvíli se letoun směřující k Londýnu vynořil z mlhy a oblaků asi ve 150 metrech nad zemí. Krátce poté se objevil z opačného směru letící de Havilland a následovala devastující srážka, následky které nikdo ze sedmi osob na palubách letounů nepřežil.
Foto Baaa-acro.com
V letectví se takové události nepřecházejí. Na základě nehody hledaly příslušné letecké autority spolu s dalšími zainteresovanými subjekty odpověď na otázku, jak něčemu takovému do budoucna zabránit. Výsledkem bylo především globální zavedení pravidla pravé ruky, které praví, že se vyhýbáme vpravo a podél navigačních linií létáme také vpravo. Následovala další opatření, jako např. vytyčení leteckých tras definovaných pevně danými body a západní směry létané v sudých a východní v lichých výškách.
