Váš příběh je velice zajímavý. Ne každému se povede splnit si tak velký sen. Jak vás myšlenka na propojení vlastností letadla a automobilu napadla? Inspirovala vás opravdu známá scéna z filmu o Fantomasovi?
Inspirovalo mě samotné létání, které pro mě představuje to nádherné propojení vášně, svobody a techniky. Pokud tedy hovoříme o inspiraci, k Fantomasovi bych ještě pozval Julesa Verna, Saint-Exupéryho, profesora Sekaninu a jeho knihu Stavíme sportovní letadélko a určitě otce, který nás s bratrem přivedl do světa aviatiky. A to nejen v rovině samotného létání, ale také stavby amatérských konstrukcí. V minulosti bylo právě amatérské létání omezované. Fungovali jsme však v prostředí aeroklubů, kde bylo létání na velmi vysoké úrovni, ale s limity. Naplnění pojmu svobodného létání je dalším důležitým inspiračním zdrojem. Projekt AeroMobil reflektuje změny, které jsou přítomné v malém letectví, ať jde o extrémní nárůst výkonů, nové technologie nebo otevřený evropský prostor. Povzbudivé a inspirativní je také vytváření přijatelného legislativního prostředí právě pro amatérské projekty, bez kterého bych byl jen ve virtuální poloze. Stavba předprototypu 2.5, který nám posloužil jako experiment na praktické ověření řešení, např. dálkový náhon vrtule, kinematika transformace, dynamika jízdních vlastností a vyřešení strategie vzletu, by bez pravidel pro amatérské létání nebyla možná. Pokud by mělo být vyjmenování inspirací kompletní, tak jsou to také rozhovory s profesorem Brožem a profesorem Pištěkem z Vysokého učení technického v Brně nebo létání na L40 Meta Sokol.
Lze uvést, kolik času jste na vývoji strávili či trávíte a případně kolik peněz vývoj AeroMobilu do současné podoby zhruba stál?
Do současné fáze předprototypu 2.5 trval vývoj AeroMobilu 15 let. Před ním bylo navrženo několik konceptů. Náklady na vývoj byly zhruba v rozpětí stavby amatérského letadla kategorie ultralight. Při stavbě prototypu se však posouváme do další fáze profesionalizace projektu a náklady v souvislosti s tím úměrně narůstají. Investor do projektu vnesl osobní riziko, zároveň však věří, že AeroMobil může v budoucnosti představovat řešení některých oblastí osobní dopravy. V současné době pracujeme na projektu každý den.
Co pro vás a váš tým představovalo při vývoji létajících vozů největší problém?
Největší problém představuje spojení světa automobilového a leteckého. Ne pouze z pohledu formy, kdy auto musí být těžší a širší a letadlo naopak lehčí a užší. Zejména z důvodů regulačních a legislativních, kde jsou různé předpisy pro použití motorů ve vzduchu a na zemi. V AeroMobilu jsme použili několik unikátních řešení, díky kterým předpokládáme, že se stroj stane dostupnějším zpočátku pro technické nadšence a později také pro širokou veřejnost. S pokorou však vnímáme všechny testovací jízdy a lety a vyhodnocujeme z nich velké množství dat. Každé nastavování parametrů nás pak posouvá blíže k plně funkčnímu prototypu 3.0.
Zaznamenali jste při vývoji nějaké problémy se získáním certifikace nebo například s neochotou úřadů?
AeroMobil 2.5 byl realizován v prostředí amatérské konstrukce pod SFUL (Slovenská federace ultralehkého létání, pozn. red.). Proces certifikace považujeme za standardní pro toto prostředí. Naší ambicí je však dosáhnout do vyšších kategorií v případě prototypu 3.0. Ten máme, po důkladném otestování a samozřejmě při respektování názorů letecké komunity, snahu vyrábět.
Projekt vývoje AeroMobilu trvá více než 20 let a za tu dobu jste vyvinuli několik typů. Ten poslední, připravovaná verze 3.0, by měl být již velmi podobný sériovým kouskům. Co poté, počítáte s jeho dalším vývojem?
Každá verze AeroMobilu nás přibližuje k předpokládané sériové výrobě. Verze 3.0 posouvá náš projekt do profesionálního prostředí. Vznikl tým, do kterého přibyli specialisté na kompozitní materiály, mechanici a odborníci na všechny podpůrné obchodní činnosti. Tento tým vede můj dlouholetý přítel ze studentských let a jeden z nejlepších odborníků v oblasti marketingu a investic Juraj Vaculík. Rozhodně ale nechceme nic uspíšit. Na prototypu hodláme provést co nejvíce testů, k nimž přistupujeme s maximálním respektem. Další investice nám umožní přiblížit se k finálnímu prototypu rychleji, avšak s pokorou k vývoji v leteckém a automobilovém světě. Možná se nakonec ukáže, že výsledný produkt bude odlišný od prototypu.
V případě srovnání připravované verze 3.0 například s konkurenčním americkým projektem Terrafugia T-FX, který je také ve fázi vývoje, jej dle mého názoru AeroMobil poráží, co se týká designu. Avšak nedisponuje například vlastností svislého vzletu a přistání a je pouze pro dvě osoby – zdá se tak tedy méně praktický. Nepředpokládáte, že by toto mohla být nevýhoda?
Je složité porovnávat koncept vozidla VTOL (Vertical Take-Off and Landing) s naším předprototypem. Model, který máte na mysli, existuje pouze v podobě počítačové animace a zatím jej nikdo z nás fyzicky neviděl. Pokud bych však měl komentovat samotný koncept svislého vzletu a přistání, tak je zřejmé, že se při něm spotřebuje mnoho energie a paliva, což snižuje jeho praktické využití. Náš přístup je oproti tomu mírně odlišný. Míříme do kategorie STOL (Short Take-Off and Landing), kde by nám mělo stačit 200 metrů na vzlet a 50 metrů travnaté plochy na přistání. Dokážeme si představit, že v budoucnosti budou existovat podobné přistávací dráhy u dálničních odpočívadel nebo u čerpacích stanic.
Když už byla zmíněna konkurence. Jste s ostatními výrobci létajících automobilů v kontaktu a vyměňujete si informaci, anebo jste skuteční rivalové?
S ostatními výrobci jsme v kontaktu. Potkáváme se na odborných konferencích a na kongresech, např. SAE v Montrealu nebo v Toulouse. Respektujeme se navzájem a chápeme, že vytváříme nový trh. Každý z nás podporuje akceptaci létajících aut veřejností, ale pochopitelně si technické řešení a postupy nevyměňujeme. Zároveň si ale uvědomujeme zodpovědnost, která je spojená s vytvářením tohoto nového segment. Společně k němu všichni přistupujeme s pokorou. V současné době je velmi zajímavá situace, která souvisí s rozvojem robotiky, autonomního řízení či vyspělé avioniky a která může pomoct k rozvoji trhu. Všichni výrobci automobilů a letadel dnes hledají možnosti jak posunout průmyslové odvětví, které dlouhé roky používalo pouze kosmetické úpravy namísto inovací, vpřed. Integrace autonomních systémů je jednou z cest, která láká i nás. Možná nás čeká podobná změna jako při příchodu kategorie Ultralight/LSA (Light Sport Aircraft, pozn. red.), kdy se létání stalo dostupnější veřejnosti a zároveň byly vyvinuté různé nové bezpečnostní a avionické technologie, které udržují počet nehod na nízké úrovni v porovnání s popularitou této oblasti.
Lze odhadnout cenu, za jakou bude model 3.0 prodáván a na jaké trhy se zaměříte především? Máte již nějaké zájemce?
Cenu můžeme skutečně pouze odhadovat a určitě nebude závazná. Jsme ve fázi před-prototypu, kdy testujeme různé materiály a konfigurace. Byli bychom rádi, kdyby cena nepřekročila náklady na pořízení sportovního auta a letadla. Hovoříme tedy o úrovni mezi 200–300 tisíci Eur (cca 5–8 miliónů korun), podle toho, jak výkonné auto anebo letadlo máte na mysli. V případě trhů se zaměříme především na ty, kde je připravená legislativa, a všude tam, kde uvidíme potenciál. V současné době registrujeme zájem ze všech kontinentů.
V různých článcích, které se věnují vašemu modelu, byl zmíněn zájem americké agentury NASA. Mohl byste jej prosím specifikovat a případně uvést, zda se nějaká forma spolupráce mezi vámi a Američany již rozeběhla?
Máme neformální kontakt s inženýry, kteří se zabývají alternativními létajícími stroji. V USA si uvědomují, že problém přehuštěné dopravy vyžaduje řešení a létající automobily mohou být jedním z nich. Kontakt s inženýry je velmi živý, o náš projekt se zajímají a poskytují nám cenné informace a doporučení.
Jaké jste zažíval pocity, když jste projížděl s AeroMobilem, netradičním automobilem/letadlem, skrz město?
Měl jsem pocit jako v dobrém sportovním autě, za kterým se každý rád otočí. Pro mne byl však důležitý také jiný aspekt. Jako designér se obyčejně dívám na formu vozidla zvenku, ale takto jsem měl možnost podívat se na svět zevnitř. Je to objevitelský pocit, který zažíváte při zrození něčeho nového, neobvyklého.
Na silnici nepřehlédnutelný
Myslíte si, že již skutečně nastal čas, kdy budeme běžně potkávat létající automobily ve vzduchu či v silničním provozu? Ptám se zejména s ohledem na chování některých řidičů na silnici, které by se teoreticky při masovém rozšíření létajících vozů mohlo přenést také do vzduchu.
Ten čas postupně přijde. Ještě je však velmi brzo hovořit o nějaké husté vzdušné dopravě. Co se týká samotného chování řidičů, tak mnozí výrobci a regulátoři se snaží řešit problém jejich chování na silnicích zavedením tzv. vehicle-to-vehicle komunikace, kdy sama technologie zabezpečí, aby vozidla mezi sebou komunikovala a zabránila tak možnému neštěstí. Něco podobného jako v letectví známý TCAS.
Mohl byste na závěr uvést tři důvody, proč by si případní zákazníci měli vybrat váš model?
Dokonalé skloubení designu letadla a automobilu, možnost všestranného využití na cestě a ve vzduchu a rychlost dosažení cíle.
Další informace o zajímavém slovenském projektu můžete nalézt také na stránkách www.aeromobil.com.
