MiG-19. Tento typ měl sice velkou výhodu ve dvou motorech, ale měl i mnoho závad a zahynulo na něm mnoho mých kamarádů. Byly i případy, kdy shořel na zemi při motorové zkoušce, třeba v Českých Budějovicích. Stačila malá chybička a byl malér.
První na něm zahynul Drahoslav Hoření v Žatci. Zapomněl zapnout před vzletem čerpadla a po startu byl bez paliva. Vysadily oba motory. Sice otočil na letiště a šel na přistání, v bodě podrovnání se ale letoun vzepjal před zraky ostatních pilotů, spadl bez rychlosti a vybuchl. Přepnulo se samo hydraulické ovládání výškovky na elektrické a katastrofa byla nezadržitelná.
Podobný případ vyřešil s perfektním přistáním v Pardubicích Pepa Dvořák od bechyňského pluku. Během májové přehlídky nad Prahou měl elektrický zkrat na letounu a výškovka se přestavila na velké rameno. Letoun přešel do klesání, pak do stoupání a to se opakovalo. Pepa to bravurně vyřešil přepnutím na ruční ovládání a přistál. Diváci na zemi neměli ani tušení, co se nad nimi odehrávalo, jen se divili, proč u jedné trojky nad Letnou chybí letoun.
.jpg)
To byla jen tak na úvod zmínka o letounu, který se stal aktérem ještě zajímavějšího příběhu.
Jeho druhým aktérem byl Vlasta David. Zalétával letouny na letišti Vodochody. Vlasta byl dříve vojenský pilot, a to velmi zkušený. Toho dne startoval na MiGu 19 po opravě a rekonstrukci motorů. Po nastoupání výšky zjistil, že jeden motor nefunguje. Začal hledat příčinu a zakufroval – ztratil orientaci. Na tomto typu to bylo hned. Na letounu také nefungovalo navigační zařízení ARK-5 a vojenský lokátor ho neviděl, protože vojákům nikdo let nenahlásil. Civilní lokátor na letišti ve Vodochodech nebyl.
Po chvíli hledání se Vlasta našel – zjistil, že je u Drážďan a okamžitě to pikoval domů. Ovšem paliva málo, a po chvilce nastalo vysazení motoru. Následoval katapult. Ale co to? Nic se nedělo, ani překryt kabiny neodlétl.
Hrůza. Rusové ve výrobním závodě do vystřelovacího mechanismu vložili nefunkční pyropatronu. Co dělat? Vlasta proto ručně odhodil překryt kabiny a začal se z nadzvukového letounu soukat ven. Podařilo se a vypadl ven. Ještě, že padák fungoval. Přistál u Děčína nezraněn a další roky pak létal dál.
Není vždy vše u letectva růžové, a tak si štěstěna stejně vybrala daň. Dne 28. ledna 1977 letěl na L39 do Iráku a nedoletěl. Společně s Mílou Šmidtem zahynuli při mezipřistání v Bratislavě.
K této nehodě ještě malý doslov. Dle dispečera V. Jakaba údajně při přiblížení na přistání nedošlo mezi piloty k dohovoru, kdo bude letoun vlastně řídit na přistání a letadlo spadlo v podstatě jako neřízené. Od té doby byly v letectvu nařízeny fráze „přebírám řízení“ a „odevzdávám řízení letounu“.
