Minulý díl najdete zde:http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=1458&kategorie=3
Do roku 1955 měly všechny osoby, které vykonávaly vojenskou službu, zakázáno provádět jakoukoliv leteckou činnost v Aeroklubech Svazarmu. Od roku 1957 bylo toto povoleno a souhlas jednotlivým vojenským osobám k provozování letecké činnosti byl přenesen na velitele útvaru vojsk ČS lidové armády. Tato povolení nahrazovala tehdy prováděné prověřování v Aeroklubech Svazarmu.
Toto se týkalo i mne (v té době jsem byl příslušníkem 47. Leteckého průzkumného pluku na letišti v Mladé Boleslavi. A tak se mi po dlouhých peripetiích podařilo tento souhlas získat. Přihlásil jsem se v „Navijákové stanici Aeroklubu Svazarmu“ v Brandýse nad Labem a po nutných formalitách jsem po 4-leté přestávce v roce 1957 mohl vsednout do letadla a vznést se opět do vzduchu .
Opět jsem mohl sednout do letadla
První lety jsem provedl na novém dvousedadlovém typu větroni VT 55 PIONÝR OK – 7231, OK – 3209 s instruktory Vomáčkou, Šestákem, Jos. Šlajsem, Zd. Pickem a po letech s kontrolními piloty Bechtoldem a Haszprou (na LG – 130 OK – 1241) jsem po 12 ti provedených startech dvojího řízení dne 12. května 1957 provedl samostatný let na VT 125 OK – 0794. V té době také zahájil v Brandýse letecký výcvik i můj velký kamarád Láďa Soukup, se kterým jsme byly později i členy Rady Aeroklubu a později létali na motorových letedlech v Ml.Boleslavi, v ALAZu a i v Letňanech.
Roku 1958 jsem byl přeškolen na VT 425 OK – 5417 a 3. srpna na VT – 7 LUŇÁK OK- 0806. Vzhledem k nalétanému 100 hodinovému limitu pro možnost stát se instruktorem bezmotorového létání, jsem 31. srpna 1958 začal létat instruktorskou osnovu v mateřském aeroklubu. Toto „dálkové“ studium jsem završil přezkoušením u Svazarmovských inspektorů kpt. Černého a Tikovského (ten byl předválečným leteckým žákem mého otce) a tak jsem získal kvalifikaci Plachtařského instruktora.
Prováděl jsem výcvik žáků
V následujícím roce jsem pak prováděl výcvik nových žáků. V té době začala být aktuální otázka používání thermistorů a jejich využívání v plachtění. Místní koumák Mirek Šlajs (zaměstnanec LO Kbely) toto aplikoval do VT 425 OK 5416 a tak jsem létáním na něm přispěl i já do tohoto výzkumu. Dalo se podle toho dobře vyhledávat stoupavé proudy a i ustřeďovat. Pro indikaci byl použit německý přístroj (ukazatel) Fug – 6 pro cílový let .
V roce 1959 jsem se přeškolil na pravé sedadlo LG 130 a krajský inspektor Karel Ramharter mě začal přeškolovat na L 13 BLANÍK OK – 9825. Začátkem roku 1960 mě „dorazil“ Pavel Svoboda na OK - 0904.
Ale to už jsem přeskočil dobu zahájení mého leteckého výcviku na motorových letadlech (1959) na letišti v Mladé Boleslavi.
V Brandýse jsem plachtil a vlekal. Musím vzpomenout další dosud nejmenované a v mé hlavě registrované Brandýsáky: Frantu Cerhu, Jarku Tutschovou, Květu Soukupovou (Dvořákovou), Honzu Karlína, Fr. Heviánka, starého Jirku Jonáka, Láďu Randu, Loňu Neimana (létal též Spitfairy), Láďu Werner (konstruktér Broučka), Lad. Hánu, Vl. Hudečka, Marka Sobolice, Pepu Maříka, Zdenka Picka, Evžena Picka, Pepu Rezka, Vláďu Kopřivu (cihelníka) a i na Frantu Konečného, který v Brandýse na LG 125 zahynul.
Konec mé činnosti v Brandýse byl i koncem existence celého aeroklubu Brandýs n.L. Materiál se přelétl do Ml.Boleslavi, část pilotů přešla do Letňan a já jsem přešel a pokračoval v Mladé Boleslavi.
| XL 109 ( VT 55 ) | OK 3024 , 3209 , 3271 , 40 21 ,40 26 ,4164 |
| VT 7 ( LX 107) | OK 0806 |
| LG 125 | OK 0794 , 1797 |
| LG 425 | OK 5340 ,5343 , 5349 , 5416 |
| VT 130 | OK 1241 |
| L 13 | OK 0904 , 1800 , 2815 , 2816 , 9825 |
| Z 226 | jako vlekař OK – MQL , OK -MPG , OK – MPJ |
Zahájil jsem motorový výcvik
Motorový výcvik v Mladé Boleslavi jsem zahájil v roce 1959 na letadlech Z – 26 (dřevěná křídla a ocasní plochy) postupně přestavěná na Z - 126 s kovovými křídly. Mými instruktory byli p. Bartůněk, Pepa Krejza, Jirka Mika, Láďa Lóffler, Jar.Tomeš, Ant. Dytrich., Václav Sypták a Náčelník krajského aeroklubu pplk. Procházka (zvaný Miňďa a též žák mého otce z akce 1000 pilotů republice z roku 1937). Zástupcem mu byl kpt. Vytlačil (ten původně létal v Trenčně Kombajny - B 33). Techniky mjr. Mimra a kpt Greguš.
Do pilotních zkoušek v roce 1960 jsem nalétal celkem 48 hod 36 min (z toho 30 hod 5 min. ve dvojím řízení a 18 hod 31 min. samostatně). Přezkušujícím inspektorem byl Pepa Krejza (ten později odešel do Moravanu Otrokovice a posléze jako zalétávací pilot zahynul) .
Po pilotních zkouškách jsem byl přeškolen na letoun Z – 226 a Z-226 B a po nalétání 10 hodin na tomto typu jsem získal kvalifikaci Pilota - vlekaře přezkoušením na Z 226 B „BOHATÝR“ OK – MQL. Plachtařským inspektorem ve větroni byl K. Ramharter (alias Kaliméro).
Od tohoto okamžiku jsem byl především vlekařem Navijákové stanice aeroklubu Svazarmu v Brandýse n. Labem a pokračovatelem motorového výcviku v Krajském aeroklubu v Mladé Boleslavi, kde jsem byl přeškolen na letoun L. 40 „ METASOKOL“ OK – NPS a OK – MML a následně jsem se začal přeškolovat na Ae – 45 OK – EPN a OK – FHQ.
|
Z 26 |
OK – FRL |
|
Z 126 |
OK – JHA, OK – JHN |
|
Z 226 |
OK – MHA , OK – MQL , OK – MQJ , OK – MPG , OK – MPH , OK - MFM |
|
L 40 |
OK – MML , OK – NPM , OK – NPS, OK - NPQ |
|
Ae 45 |
OK – EPN , OK , FHQ |
Létání u ALO KBELY
Již „několikátý“ první let jsem provedl po šestileté přestávce na letadle vojenské C. 205 im.zn. 0124 s instruktorem Kalužou, poté následoval první samostatný let.
Postupně jsem se nechal přezkoušet na typy letadel, které jsem v minulosti již létal a přeškolil na nové typy – Z - 326, Z - 43, Z – 142, L – 200 a Ae – 45 (létání s tímto typem můj otec v roce 1947 začínal a já na něm pomalu po 49 letech své letecké činnosti s létáním na tomto typu mohl končit).
Výcvik v noci
V ALO Kbely jsem zahájil také i výcvik v noci. Za podpory í tehdejšího velitele Leteckého dopravního pluku pplk. Josefa Vinterlíka jsme využívali stálou, osvětlenou VPD na letišti Praha – Kbely. Za dobu existence ALO jsem v noci nalétal cca 15 let. hod na Z 326 , Z 43.
Členy aeroklubu ALO byli: Jirka Slezák (první předseda), Venda Jirousek (druhý předseda), Míla Votradovec sen. (třetí předseda), Jirka Kadeřábek (náčelník aeroklubu), Zdeněk Slezák, Pepa Perlinger (následně Náčelník Krajského aeroklubu Svazarmu), Jirka Pospíšilík, Míla Kvasnička, Zdeněk Frčka (z ÚCL), Milan Svoboda, Zdenek Kulda, Jirka Verner (z SLI), plk. Pavel Kocfelda (pilot RAF a 1.SLP v SSSR), Mira Ouřada, Jan Zátorský, Pepa Bartoš, Mirek Pichner, Franta Dvořák, Jarda Kopřiva, Vláďa Rieger, Ondra Birnd, Bohouš Orel, Laďa Kovář (Cyrda), Míla Votradovec jun., Milan Veselý, Standa Čejda, Luboš Marek a další.
| Z 126 | OK - IGQ , OK – IFQ |
| Z 226 | voj. evidence 0124 , OK – LMB , voj. evidence 0129 OK – LMC |
| Z 326 | vojenská evid. 0608 , OK – OTC , vojenská evid. 0609 OK – OTD ve dne i v noci |
| Z 43 | OK – EOA , OK – COA ve dne i v noci |
| Z 42 | OK – ZSH |
| L 40 | OK – MMR |
| Ae 45 | OK – DMP , OK – FHJ , OK - (z Kladna) |
Sloučení Aeroklubu Leteckých opraven a Aeroklubu Letňany
V roce 1980, pod tlakem bývalého náčelníka AK Letňany Zdeňka Sodomky a pplk Ctibora Čejpy z Českého aeroklubu Svazarmu, došlo ke sloučení Aeroklubu Leteckých opraven a Aeroklubu Letňany. Od roku 1980 jsem byl v AK Letňany činný ve funkci jednatele – sekretáře.
Tím pro mne i jiné začala nová éra motorového létání (nového vedení) ve dne i v noci a která byla pro mne „vylepšena“ v roce 1991 a 92 létáním na Jak 11 v LOK (po jeho opravě v LO Kbely byla stanovena podmínka nalétání 20 ti letových hodin před přeřazení letadla do normálního letového provozu, kterou jsem díky Jardovi Přádovi a spolužákovi z pilotky plk. Jindrovi Pichlovi – náčelníkovi LOK využil a vylétal).
.jpg)
Mezistátní let
V roce 1993 jsem provedl, spolu s Láďou Soukupem a Jirkou Mačurou (já s Vláďou jako piloti a Jirka Mačura jako cestující) mezistátní let po trati Letňany – Karlovy Vary - Lúbeck (NSR) - Stauning (Dánsko) - Lúbeck – Lúchow – Jena - Hof (vše NSR) – Praha Ruzyně – Letňany.
| Z 126 | OK – IFQ , OK - IGQ , OK – JLB |
| Z 226 | OK – LMB , OK – LMC , OK – LLG , OK – MPG |
| Z 43 | OK – COA , OK – DOD , OK – DOF , OK – EOA , OK – EOB , OK – FOH , OK – FOK , OK – FOM |
| Z 42 | OK – ZSH |
| Z 142 | OK – KNL , OK – LNF , OK – NOI , OK – OPA , OK – OPK |
| L 40 | OK – MMR , OK – MMT , OK – NPS |
| Ae 45 | OK – DMP , OK – FHJ |
| L 200 | OK – NKV , OK - OHI , OK – OHH , OK – OHF , OK – OHK ,OK – OKY , OK – PHJ , OK – PLJ , OK - PLS , OK – RMA |
| Jak 11 | OK – 142 - LOK , OK – JZE |
Za dobu mé letecké činnosti jsem získal následující kvalifikace:
1. u Svazarmu
- Pilot bezmotorových letadel
- Učitel bezmotorového létání
- Pilot motorových letadel
- Pilot – vlekař
2. u Ministerstva dopravy a spojů České republiky (civilní)
- Pilot bezmotorových letadel (v roce 1951)
- Sportovní pilot civilního letectví s kvalifikací pro vícemotorová letadla (Ae – 45, L – 200)
- Dispečer AFIS
- Radiofonista
- Technik údržby letadel I. a II. typu pro typy letadel Z-126 , Z – 226 , Z – 326 , L – 40 , L – 60, Z – 42 , Z – 142 , Z – 43 , Ae . 45 , L – 200 , Jak – 11 , An – 24 , An - 26
3. u Ministerstva obrany České republiky
- Licenci pozemního leteckého personálu 2. třídy pro typy An- 24 , An – 26 a Jak - 40
- Po nalétání cca 249 hodin (při 572 startech) na kluzácích a cca 917 hodinách z toho 30 hodin v noci (při 3008 vzletech) na motorových letadlech jsem svoji leteckou činnost po 47 letech, ve zdraví bez LMU a plném uspokojení v roce 1996 skončil. Nyní se už nechávám jen vozit.
A vrchol všeho bylo, když jsem jako obč. zaměstnanec Základny dopravního letectva ve Kbelích, byl posazen kapitánem vojenské An – 26 Štěpánem Šimečkem za pravé „berany“ a kdy jsem se podle jeho pokynů a pomoci, snažil třemi lety, v době asi 4 letových hodin, s tímto letounem jakž – takž odstartovat, letět po trati a přistát.
Všichni jsme zůstali živi.
