Belgickým bludištěm snadno a rychle

05.08.2008

Čas od času se vydám (letecky, VFR, samopilotáží) do Londýna. Svou první cestu jsem kdysi dávno popsal na stránkách Aerowebu s odkazem na VFR koridor mezi letišti Brussels National a Antverpami. V dostupných pramenech jsem nenašel jiný způsob, jak se dostat skrze Belgii v potřebném směru. Kdo si prohlídl VFR mapu Belgie, tak ví, jakou neuvěřitelnou změť prostorů nejrůznějších tříd a účelů byli v Belgii schopni do východní půlky relativně malé země vměstnat.

Belgickým bludištěm snadno a rychle
Belgickým bludištěm snadno a rychle (Zdroj: Aeroweb.cz)
Před prvním letem jsem z toho měl docela strach, ale po několikátém opakování už se trať i divné názvy letišť staly známějšími. Nicméně pořád to nebylo ono; přes Německo letím co nejvýš – pokud oblačnost dovolí, tak nejlépe FL100. Pak člověk musí sestoupat pár metrů nad zem, aby se protáhl Belgií, a znovu nastoupat pro přelet Kanálu, aby se člověk měl čas alespoň pomodlit, kdyby vysadil motor. Navíc mi kolega-pilot a čtenář mého původního článku povídal, že jejich VFR let “protáhli” ve 4500 stopách přímo nad Bruselským letištěm. I jal jsem se hledat lepší způsob průletu Belgií. Kdybych byl chytřejší, zeptal bych se kolegů s IR kvalifikací a nemusel jsem tak dlouho hloubat. I dostala se mi do ruky jednou IFR mapa západní Evropy. Na té jsem našel trať L607, která vede z VOR LNO na VOR KOK – zrovínka přes celou Belgii od východu na západ (a naopak). Minimální výška této trati je – pokud si dobře pamatuji – FL60 a maximální FL100.

Tak jsem se to zkusil, a při dalším letu do Londýna jsem do svého VFR plánu uvedl příslušné VORy a mezi nimi IFR trať L607. Mraky nebyly příliš milostivy a držely mne během cesty Německem 4500 stop nad zemí. S napětím jsem se na Německo-Belgické hranici ohlásil Brussels Info a zažádal o trať dle letového plánu. Po krátké koordinaci s Approach mně schválili do FL60. Po dalších 10 minutách mně přeladili přímo na Brussels Approach a ti mně poslali do FL100. I když mraky byly v Belgii podstatně výše než v Německu, na FL100 to nebylo. Sice jsem se tam vyšplhal, ale po chvíli jsem musel zahlásit “Unable to maintain VFR at FL100, requesting FL90”. Bez problémů mi schválili požadovanou hladinu a já jsem se špičkou výškovky brázdící základnu mraku nade mnou koukal z výšky bezmála 3 km na Bruselské letiště.

Ve FL90 cesta docela ubíhá a tak jsem po hodině už hlásil Koksy a žádal o vyklesávání pod TMA A Londýna. Výsledkem byl výtečný čas trati 552 mil dlouhé: Z Benešova do Laddingfordu (letištátko jihovýchodně od Londýna) za 4h 15min! Pro zajímavost, tady je trať letu: LKBE – OKG – EDER – EDRA – LNO – KOK – DVR – Laddingford. Kromě TMA Praha v podstatě není až po Belgickou hranici jediný řízený prostor, protože se vyhnete jak TMA Frankfurt, tak TMA Kolín-Bonn. Nebýt aktivního prostoru EDR-117 na německo-belgické hranici, kvůli kterému jsem musel udělat drobný úhybný manévr, tak si na mně německé FIS za celou dobu letu ani nevzpomnělo. Po průletu tratí L607 z LNO na KOK následuje Belgicko/Anglický hraniční VFR reporting point KONAN uprostřed Kanálu, předají Vás na London FIS a pokud zůstanete pod TMA třídy A Londýna, který je zcela nepřístupný pro VFR lety a postupně zabírá prostor od FL75, FL55,...., výše, tak vše dopadne jak má. Nevěříte? Tak si to zkuste.....

 


Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář