Například historie používání známých britských stíhacích bombardovacích letadel DH Mosquito v našem vojenském letectví. Je známo, že byly po válce získány výměnou za nepotřebné Liberátory 311.perutě a že šlo o verzi FB, tj. bez prosklené přídě. Jiné verze se podle dostupných dokladů nikdy v čs. letectvu nepoužívaly. Poslední Mosquito skončilo jako exponát v NTM, kde bylo pro nedostatek modelářské balsy na našem trhu postupně rozřezáno, až z něj zbyly jen motor a pár drobností.
De Havilland Mosquito 1942
Teď se musím trochu vrátit do historie. Náčelník tehdejší letecké expozice Vojenského muzea ve Kbelích, pplk. Janečka, byl známý tím, že u sebe v „ředitelské“ kanceláři shromažďoval velké množství fotografií letadel a lidí spjatých s létáním v Československu, ke kterým měl přístup jen on. Často šlo o opravdové unikáty, které mu přinesli staří pamětníci a které si ponechal „pro sebe“, neboť, jak říkal, šlo přece o osobní dar jemu, Janečkovi. Například si pamatuji na jednoho starého pána, který se představil jako syn oficiálního fotografa zkušební letky rakousko-uherského letectva z 1. světové války. Přinesl sebou a Janečkovi dal celý archív nádherných fotografií včetně mnoha negativů všech možných prototypů rakouských prvoválečných letadel, které jsme pak už nikdy neviděli. Když ale byl Janečka v dobré náladě a kolektiv pracovníků letecké expozice něco oslavoval, vytáhl na světlo boží některé ze svých schovaných unikátů. Vysloveně se těšil z pohledu na naše udivené výrazy a nadšení, které jsme všichni nad těmi unikáty jako správní letečtí fandové projevovali.
Takhle jednou přinesl a položil na stůl dvě fotografie letadel DH Mosquito. Na jedné fotografii byly na něm vidět čs. vojenské výsostné znaky, na druhé byla pouze příď a kabina letadla s lidmi okolo něj v čs. poválečných leteckých uniformách. Společným znakem obou fotografií ale bylo, že vyfotografovaný letoun měl prosklenou příď!!! A záhada pro diskusi byla na světě. Podle všech dokladů a archívů bylo v čs. letectvu používáno jen Mosquito ve verzi s plnou přídí, nikdy s prosklenou. A teď najednou na stole ležely dvě fotografie, které říkaly něco jiného.
české Mosquito
Diskutovali jsme na dané téma dost dlouho. Nakonec, jestli si to dobře pamatuji, jsme vymysleli vysvětlení, že letoun s čs. výsostnými znaky je možná fotomontáž, jaké s oblibou tvořil a do oběhu pouštěl tehdy známý pan J. Zazvonil. Nahrávala tomu skutečnost, že již jednou podobnou fotomontáž s čs. znaky na fotografii letícího Mosquita s prosklenou přídí udělal, byť velmi nekvalitní a na prvý pohled zřejmou. Druhá fotografie byl větší oříšek, ale protože výsostné znaky na ní vidět nebyly, přijali jsme teorii, že šlo možná o letoun, nakoupený podobně jako v druhé polovině 40.let Boeingy B-17 pro Izrael, vyzbrojený na čs. letišti v Žatci nebo někde jinde a poté přeletěný izraelskými piloty do Izraele.
české Mosquito
Po skončení diskuse pplk.Janečka fotografie zase sebral a odnesl, a já je již nikdy neviděl. Ale na tuto diskusi nad Mosquitem s proskleným čumákem v českých barvách jsem si pak vzpomněl po několika letech, kdy jsem již nepracoval v muzeu, ale živil se coby referentík civilní obrany (CO) na Univerzitě Karlově. Jen pro vysvětlení mladším čtenářům, referent CO existoval v 80.letech v Československu v rámci systému civilní obrany státu v každém závodě, podniku či škole, a většinou jej dělali bývalí vojáci z povolání, kteří odcházeli do důchodu v 55ti letech a takhle si přivydělávali. Na jednom z mnoha školení, které probíhalo mimořádně i se slovenskými kolegy a uskutečnilo se v Bratislavě, jsem se seznámil s bývalým slovenským vojenským pilotem, který si také k důchodu přivydělával. Jeho jméno si dnes již bohužel nevybavuji a v poznámkách jej nemám. Náhodně jsme si přiznali posedlost létáním a leteckou historií zvlášť. A tam jsem si o přestávkách školení vyslechl postupně kromě jiného jeho podivnou historku o Mosquitu čs. vojenského letectva, se kterým létal přísně utajeně na průzkumné ilegální lety nad Západní Evropou dlouho do 50.let! Dokonce toto české Mosquito mělo mít podle něj v určitém období namalované falešné britské vojenské znaky. Tohle záhadné průzkumné Mosquito mělo být uzemněno až na konci 50.let a poté spáleno. A mělo – prosklenou příď.
Mosquito FB VI
Hned jsem si vzpomněl na ty dvě záhadné fotografie z muzea ze Kbel. Krásně to do sebe zapadalo, ale zase to vyvolávalo spoustu jiných, dalších otázek. Svého tehdejšího kolegu jsem jimi netrpělivě zahrnul rovnou při přednášce, za což jsem byl tehdy dosti pokárán a rozhovor jsme museli přerušit. Ani později jsem se však odpovědi a nějakých vysvětlení či dalších podrobností nedočkal. Školení pokračovalo exkurzemi do různých institucí, a já již toho pána pak nikdy neviděl. Dodnes mne to mrzí.
Když jsem si utřiďoval po stěhování své přes dvacet let staré zápisky o všem možném, narazil jsem i na poznámku o záhadném českém Mosquitu s prosklenou přídí. Dávám jí tady k dobru, třeba bude mít někdo více štěstí než já a tuto českou leteckou záhadu se mu podaří nakonec rozlousknout.
