"Sorry šéfe, chybička se vloudila a přistáli jsme do moře. Ale jinak to byl fofr, co?" mohl asi říci Elon Musk svému favoritovi, právě zvolenému prezidentu Donaldu Trumpovi, který se přijel na start Starship 06 podívat. "Nevadí Elone," opáčil asi Trump, "příště to bude O.K. a poletíme na Mars. Do konce mého volebního období, co ty na to?"
Trump skutečně ta slova o letu na Mars pronesl a zřejmě to je jeho zbožným přáním. Je to totiž on, kdo počátkem svého prvního prezidentského období, koncem roku 2017, podepsal příkaz k přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars, známý jako Artemis. Podle prvotních plánů Artemis už měli američtí astronauti v těchto časech, tedy v letošním roce, opět pobíhat po Měsíci. V to ostatně doufal i Trump, který předpokládal, že bude v Bílém domě vládnout i další 4 roky a že tímto triumfem dovrší svoji prezidentskou kariéru. Nestalo se tak. Bílý dům opanoval Joe Biden, program návratu na Měsíc se zpozdil - ať už vzhledem k Bidenově malé podpoře (jako viceprezident Baracka Obamy se podílel na zrušení předchozího lunárního programu Constellation), podfinancování či technickým problémům.
Lze předpokládat nejen z jeho přítomnosti na Star Base ve chvílích šestého startu Starship, že Musk bude mít Trumpovu plnou podporu a že SpaceX se jistě vynasnaží jeho vize v příštích čtyřech letech naplnit alespoň co se týče Měsíce. Otázka zní, co na to NASA, neboť i když byl Bill Nelson jako bývalý astronaut celkem dobrým šéfem, čeká agenturu jisté zemětřesení, protože logicky Trump jmenuje nového administrátora.
Veteráni minulých předání štafety se obávají Muskova vlivu a domnívají se, že by si nastupující Trumpova administrativa mohla posvítit na klíčové aspekty NASA, včetně jejího přístupu k pilotovaným letům do vesmíru, aby urychlila pokrok či snížila náklady.
"Myslím si, že změna, kterou Trump přinese do této administrativy, se nebude podobat ničemu, co jsme dosud viděli," hrozila Lori Garverová, která sloužila jako zástupkyně administrátora NASA během Obamovy vlády na sympoziu Beyond Earth.
Během diskuse se zeptala panelu, zda si myslí, že programy Space Launch System (SLS) a kabiny Orion budou pokračovat i za nové administrativy. Žádný z panelistů nezvedl ruku. "Ne takové, jako jsou," konstatoval Scott Pace, nyní ředitel Institutu vesmírné politiky Univerzity George Washingtona.
Toto se odehrává v době, kdy termíny přistání na našem souputníku se vzdalují až k roku 2028. A Mars? Tedy - hovoří se o konci třicátých, počátku čtyřicátých let... To se Trump s největší pravděpodobností už nedočká, ale může spustit proces, který už nepůjde (jak z politických, tak finančních důvodů) zastavit. Jisté je, že Artemis dostane nové impulsy. Zejména i proto, že Američanům dýchají na záda Číňané. Inu, nechejme se překvapit.
Problémy nejen se HLS Starship
Je faktem, že ani vývoj Muskovi megarakety nejde jako po másle i když přes klacky, které SpaceX hází pod nohy Federální úřad pro letectví (FAA) spolu s ekology se daří intervaly mezi starty zkracovat. Šestý let se uskutečnil ani ne měsíc a půl po startu 05. Měl ovšem obdobný profil letu, jako "pětka" takže tahanice s FAA odpadly.
122 metrů vysoký kolos Starship odstartoval pošesté v historii 19. listopadu v 17:00 EST (22:00 GMT) z orbitální startovací rampy na základně společnosti Starbase v jižním Texasu.
Zatímco let samotné "Ship" proběhl ukázkově, k zachycení boosteru tentokráte nedošlo. Nosná raketa Super Heavy nečekaně přistála do vln Mexického zálivu. Nezopakoval se tedy úspěch z předchozího letu, kdy SpaceX přistálo 13. října s obrovským boosterem zpět na startovací věži. Společnost se snažila tento výkon zopakovat, ale letová data tento pokus nepodpořila. Jak informovala agentura AP, podle mluvčího SpaceX Dana Huota nebyla splněna všechna kritéria pro zachycení rakety, proto jí operátor po čtyřech minutách letu nedal pokyn k návratu na místo startu a odklonil ji do vod Mexického zálivu. Huot zatím neupřesnil, jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly. Ostatně i minulý zdařilý záchyt boosteru se povedl jen tak tak.
Pokud jde o Ship, hlavním cílem nynějšího zkušebního letu bylo opětovné spuštění motoru lodi během letu, což je klíčové pro manévry lodi ve vesmíru. Zážeh tří Raptorů tak ukázal, že Ship může manévry potřebné k bezpečnému návratu na Zemi během svých orbitálních misí zvládat. Loď je skutečně navržena tak, aby byla plně a rychle opakovaně použitelná, stejně jako Super Heavy; SpaceX má nakonec v úmyslu i ji zachytit pomocí ramen s "hůlkami" a pravděpodobně se o to pokusí při zkušebním letu v blízké budoucnosti. Podobně jako se Super Heavy. Samotná loď přežila svou spalující žhavou cestu atmosférou planety, zapálila tři ze svých šesti Raptorů, aby se převrátila do svislé polohy, a posléze se přiblížila k mořské hladině. Narazila do vln naplocho tak, jak bylo plánováno - 65,5 minuty po startu. Potěšitelné bylo, že přežila celou cestu atmosférou, byť letěla s minimalizovaným tepelným štítem starší generace.
Proč se Musk pokouší o tak složité manévry tak velkých raket? Přistání přímo na startovací rampě, spíše než na mořském pontonu nebo na určené přistávací ploše (což perfektně "umí" jeho Falcony), umožní totiž podstatně rychlejší a efektivnější kontrolu, renovaci a opětovný start. Údajně už během několika hodin či alespoň během dne. Což má smysl vzhledem k plánované intenzitě startů Starship.
Že v to ve SpaceX plánují svědčí i slova Muskovi zástupkyně Gwynne Shotwellové. Ta podle listu Wall Street Journal (WSJ) prohlásila, že by ji nepřekvapilo, kdyby společnost v příštích čtyřech letech – tedy pod Trumpovým mandátem – uskutečnila až 400 startů Starship. Cca 100 startů ročně! To ovšem znamená, že dojde ke změnám způsobu, jakým FAA licence uděluje.
Musk si opakovaně stěžoval na pomalé rozhodování FAA, který musí mimo jiné jednotlivým testovacím letům Starship udělit licenci. Potíže s povolenkami souvisely zejména s ekologickými limity, které by ale Musk mohl vzhledem k nové "vládní" pozici ministra pro efektivitu reformovat...
„Technologie je snadná. Fyzika je snadná. To lidé jsou složití – a lidé z regulačních orgánů jsou nejsložitější,“ poznamenala Shotwellová.
SpaceX a Artemis
Na úspěšné testy Starship se spoléhá i NASA, která si Starship vybrala jako HSL - tedy Human Landing System pro přistání svých astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.
Právě tento program ale podle agentury AFP mohou pod Trumpem a Muskem čekat potíže. Oba miliardáři sice sdílejí zájem o vesmír a ambice zapsat se do historie – což dobývání vesmíru nabízí – ale svou pozornost upírají více k Marsu.
Existují tedy otázky, za by lunární program mohl, jak píše s odkazem na AFP i vědecký server Phys, buď „urychlen“, nebo dokonce „zrušen.“ To se domnívá např. šéf společnosti Commercial Space Technologies propagující soukromé vesmírné aktivity George Nield. „Mohli by si říct, zapomeňte na Měsíc, tam už jsme byli – soustřeďme se na Mars,“ uvedl. Ovšem takto uvažoval právě Obama, když skrečoval program Constellation. z něhož zbyla jen kabina Orion.
George Nield zapomíná, že právě Trumpova předchozí administrativa Artemis vyhlásila. Podle magazínu Time zároveň republikánský prezident tehdy „zdědil kosmický program, který se z velké části zmítal v chaosu, a podnikl klíčové kroky k jeho správnému nastavení“. NASA rovněž za předchozího Trumpova mandátu získala vyšší díl rozpočtu. Dá se tedy spíše očekávat tlak na urychlení lunárního programu.
Jak je známo, astronauty Artemis má do vesmíru dopravit raketa SLS financvaná NASA. AFP ovšem zmiňuje, že Musk tímto nosičem pohrdá – jde z 80% o "stavebnici" z komponent pocházejících nejen z éry raketoplánů, ale dokonce i nosičů Saturn programu Apollo. SLS nelze navíc opakovatelně použít, s čímž se pojí zvýšené náklady (jeden start za cca 4 mld USD!). Oproti tomu raketu Super Heavy, která je součástí systému Starship, znovu použít lze a jeden start by mohl vycházet na pouhých 100 milonů dolarů....
Nabízí se tak otázka, jestli technologie SpaceX nenahradí nosič SLS vůbec a přetřásá se i otázka budování přestupní stanice u Měsíce, zvané Gateway. Zároveň to ale vzbuzuje obavy z možného střetu zájmů vyplývající z nového vlivu Muska, který na Trumpovu prezidentskou kampaň vynaložil desítky milionů dolarů. Zda oprávněně, či ne, uvidíme.
Každopádně i ve světle úspěchů SpaceX a problémů Boeingu s dopracováním hlavního stupně SLS, či Lockheed Martin s tepelným štítem kabiny Orion se nabízí úvaha, zda by to nakonec nebylo rozumné řešení.
Každopádně bude muset NASA či nový pán v Bílém domě učinit rázná rozhodnutí. Už dosavadní administrátor NASA Bill Nelson upozorňuje, že Čína začíná být hlavním konkurentem v přistání na Měsíci a zdůrazňuje, že USA ten závod musí vyhrát.
Čína si totiž dala závazek, že do r. 2040 chce ve vesmíru hrát první housle. V blízké době se upíná k dokončení vesmírného teleskopu Sün-tchien, který má překonat Hubbleův dalekohled. Díky němu by mohla zkoumat exoplanety, vznik hvězd a vývoj galaxií. Vypuštění je plánováno už na rok 2026. Teleskop má být obsluhován a servisován tchaikonauty ze stanice Tiangong. O rozšíření jejich "Nebeského paláce" o další moduly nemluvě.
A co je nejdůležitější – v nejbližší době asijská velmoc vyzve Američany v souboji o návrat lidstva na Měsíc. V nově představené koncepci chtějí vysadit své tchaikonauty někde u lunárního jižního pólu do roku 2030. Navíc jejich lunární raketa CZ-9 bude zřejmě kopírovat Muskovu Starship. Mezi další priority Čínské akademie věd (CAS) patří vybudování mezinárodní lunární výzkumné stanice do roku 2033 a dovezení vzorků atmosféry Venuše. Kolem roku 2030 se chce vyslat sondy i za pás asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Součástí této výpravy má být sonda, která prozkoumá jeden z Galileových měsíců Callisto, jenž obíhá Jupiter. Poté provede průlet kolem Uranu.
Tedy – jsou to náročné plány. Technicky, i finančně.
I nad tím se bude muset Trump s Muskem pořádně zamyslet. Kosmonautika je nadále politikum. Jako kdybychom se vraceli do šedesátých let minulého století. Jen technologie a herci se mění.
Zdroje článku: CACS, SpaceX, NSF, Lockheed Martin, AP
