Nicméně - 8. listopadu oznámila mladá, ambiciózní americká společnost VAST Space usilovně pracující na komerční orbitální stanici Haven, že podepsala v Praze memorandum o porozumění (MOU) s českým ministerstvem dopravy. Cílem memoranda je podle zprávy Vast posoudit potenciální partnerství při budoucích kosmických letech společnosti a také možnosti podpory českého kosmického průmyslu. Dohodu podepsali generální ředitel společnosti Vast Max Haot a český ministr dopravy Martin Kupka. Za VAST podpisu asistovali manželé Indira a Andrew Feustelovi, kteří jsou známi velkou podporou české kosmonautiky, za oddělení kosmických aktivit ministerstva jeho ředitel Václav Kobera. Důkazem je i níže uvedené foto.
S kým poletí Aleš Svoboda
Astronaut Andrew Feustel, který čtyřikráte pobýval ve vesmíru a na ISS vzal s sebou i populární postavičku Krtečka, se stal poradcem Vast pro pilotované lety a jeho paní Indira má m.j. české kořeny. Lze se proto domnívat, že jsou dobrými patrony, ne-li iniciátory memoranda, které nabízí další šanci na vyslání českého kosmonauta do vesmíru. Jistě, výhledově jde o let našeho záložního astronauta ve výcviku ESA Aleše Svobody na plánovanou stanici HAVEN-1, která má být vypuštěna už v příštím roce (!).
Ministr Martin Kupka prohlásil při této příležitosti, že ... "jsme nadšeni tím, že můžeme spolupracovat se společností Vast, která sdílí naši vizi a odhodlání k pokroku, který utváří budoucnost průzkumu vesmíru. Andrew Feustel při podpisu zdůraznil význam tohoto memoranda a poznamenal, že už léta úzce spolupracuje s českou kosmickou komunitou. "Dlouho obdivuji jejich inovace, odhodlání a ducha spolupráce, když posouváme hranice toho, co je ve vesmíru možné. Společnost Vast má dobrou pozici k tomu, aby tuto misi (A. Svobody, pozn. red.) podpořila tím, že zkombinuje odvážnou vizi s technickými znalostmi. Společně tak můžeme ve vesmíru položit základy budoucnosti, která bude inspirovat budoucí generace."
Přidal se i Max Haot, generální ředitel společnosti Vast. Přivítal rovněž možnost spojit síly s českou vesmírnou misí a zdůraznil možnosti dalších společných kosmických letů. Samozřejmě se v první řadě jedná o případný let našeho kandidáta Aleše Svobody - buď na ISS či na plánovanou stanici Vast zvanou Haven-1 (Přístav-1), každopádně pak na palubě kosmické lodi SpaceX Dragon.
Vše řečeno a podtrženo. Dlužno ovšem poznamenat, že obdobné memorandum o případné spolupráci a zahájení příprav na misi našeho astronauta na ISS bylo nedávno, 4. září, podepsáno s komerční společností Axiom Space, která už má za sebou 3 úspěšné expedice komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a v misi Axiom 4 poletí v dubnu příštího roku Svobodův kolega z Polska, Sławosz Uznański.
Zdá se tedy, že máme dvě želízka v ohni, ale není to tak jednoduché. Je otázku, zda bude mít Vast příští rok k dispozici vlastní stanici, anebo hodlá podobně jako Axiom organizovat komerční lety i na ISS (jak ostatně Max Haot v Praze naznačil).
Podle majora Svobody, který se právě účastní první fáze výcviku záložních astronautů ESA v EAC (European Astronaut Centre) u Kolína nad Rýnem do toho má co mluvit NASA, která vyhlásila tendr na mise 5 a 6. "Ten komerční subjekt, který tendr vyhraje, bude tyto dvě mise zabezpečovat. My jen budeme akceptovat výsledek – ať už to bude Axiom nebo Vast," konstatoval Svoboda.
Tak uvidíme. Každopádně lety jak pro Axiom či Vast bude zabezpečovat SpaceX se svými loděmi Crew Dragon, takže Svobodovi bude stačit zvládnout eventuální pilotáž Muskovy dopravní lodě.
Mimochodem, už v červnu letošního roku Vast podepsala memorandum o spolupráci s ESA. V prohlášení se mimo jiné uvádí, že ESA a Vast budou zkoumat potenciální využití stanic HAVEN členskými státy ESA. Takže krok do Prahy na toto MOU může navazovat a tzv. záložním astronautům ESA v zásadě nic nebrání v pobytech na plánované komerční stanici Haven.
Nový hráč jménem VAST
Ambiciozní společnost Vast Space (založena v roce 2021, činnost zahájila až v září 2022) začala se svým úsilím o vývoj komerční vesmírné stanice poněkud pozdě. Byla založena až poté, co NASA koncem roku 2021 vybrala tři společnosti do tendru o komerční orbitální stanici v programu Commercial LEO Destination (CLD). Šlo o Voyager Space (Starlab), Blue Origin (Orbital Reef) a Northrop Grumman, který ovšem od svého projektu odstoupil a má spolupracovat na Starlabu. A nesmíme zapomenout na plánovanou stanici společnosti Axiom Space, která má být nejprve budována jako součást dožívající ISS. Společnost Vast ovšem má velké plány a velmi se snaží dohnat "zpoždění." Jejím záměrem je účast v tendru druhé fáze programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations v rámci úsilí agentury o přechod z ISS na komerční stanice.
Nicméně už má s NASA dohodu v rámnci programu Collaborations for Commercial Space Capabilities-2 (CCSC-2) o pomoci při vývoji stanic s umělou gravitací. Ačkoli dohoda neposkytla společnosti Vast vládní prostředky, poskytla jí technické znalosti a další data. Zdá se tedy, že by Vast mohla být tím třetím, nikoliv však třetím vzadu. Ovšem dlouhodobým cílem Vast totiž je vybudovat 100 metrů dlouhou vícemodulovou rotující orbitální stanici HAVEN-2 s umělou gravitací, kterou vypustí dopravní systém Super Heavy/Starship.
Zakladatel na vlastník společnosti Vast, miliardář Jed McCaleb má podle seznamu miliardářů Forbesu z r. 2023 jmění 2,4 miliardy USD. Což zase není moc. McCaleb kupodivu nepřivedl do projektu další hlavní partnery nebo dodavatele. Až na SpaceX. Elon Musk se zatím v programu CLD nijak zvlášť neangažoval. Nicméně už v květnu 2023 společnost Vast oznámila, že se spojila se společností SpaceX, aby vypustila stanici HAVEN cca v srpnu 2025. Po vypuštění stanice odstartuje Falcon 9 s první pilotovanou misi na l. komerční kosmickou stanici. Crew Dragon a jeho čtyřčlenná posádka zůstane na stanici 14 až 30 dnů.
Společnost Vast si také zajistila další pilotované lety na stanici v Crew Dragonu. Proces výběru posádky č. 1 je už v plném proudu a její členové budou známi později. Toto partnerství mezi společnostmi Vast a SpaceX znamená vážnou konkurenci pro výše jmenované projekty CLD, ale není zase tak překvapivé - Hillary Coe, hlavní designová a marketingová ředitelka společnosti VAST je veteránkou společností Google, Apple a SpaceX...
Velké plány do budoucna
Vast má obrovské plány nejen podle svého názvu. Do roku v roce 2030 hodlá oproti konkurenci vybudovat velkou orbitální stanici složenou nejprve ze čtyř liniově propojených modulů a posléze s osmi moduly, připojených ve dvojicích na modul centrální, který vynese Starship. Posádka dokončené stanice ocelkové hmotnosti 100 tun by mohla čítat až 12 lidí. Do tzv. obytného prostoru 611 m3 by se v pohodě vešli. Celkový hermeticky uzavřený prostor je uvažován 1 160 m.
Nejprve se ale společnost soustředila Přístav - I, jednomodulovou stanici, kterou plánuje vypustit už ve druhé polovině příštího roku (!). Podrobnosti o ní společnost zveřejnila už 10. října, tedy před zahájením 75. kongresu (IAC) 14. října. Mohlo by se zdát, že taková stanice připomíná koncepcí někdejší sovětské Saljuty, ale technologická propast mezi nimi je fakt "vast" - obrovská. Modul HAVEN-1 má délku 10,1 metru a průměr 4,4 m. Hermetizovaný segment zahrnuje celkem 80 m3, zatímco prostor pro posádku činí 45 m3. Celková uvažovaná hmotnost modulu je kalkulována na 14 000 kg, příkon solárních baterií má dosáhnou cca 13 200 W. Stanice by měla létat po dráze blízké ISS - se sklonem dráhy k rovině rovníku 51,6 stupně s apogeem kolem 425 kilometrů. Měla by umožnit pobyty čtyřčlenných posádek po dobu až 30-40 dnů.
Prostor stanice zahrnuje mj. laboratoř Lab-1, která astronautům-vědcům nabízí deset slotů pro užitečné zatížení Mid-deck Locker Equivalent (MLE) pro různé experimenty v beztíži - ale i při umělé gravitaci! Pohonný systém modulu totiž dokáže uvést stanici do rotace, přičemž vznikne umělá gravitace srovnatelná s přitažlivostí Měsíce.
Mimochodem, právě astronaut Andrew Feustel, který strávil ve vesmíru na ISS více než 225 dní, hrál klíčovou roli při poradenství týmu při vývoji interiéru. "Letěl jsem na tři mise do vesmíru a učíme se z těchto zkušeností a inovujeme, abychom zlepšili způsob, jakým můžeme žít a pracovat na kosmické stanici. Od komunikace a konektivity, přes soukromý vesmír a interakci s ostatními na palubě, až po lidský pokrok na Zemi i mimo ni. Každý detail byl navržen s ohledem na zkušenosti astronautů," dodal Feustel.
Například v jádru stanice se nachází prostor - řekněme multifunkční centrum, kde může posádka spolupracovat na vědeckých výzkumech a inovacích, ale také scházet se ke společnému jídlu, cvičit i odpočívat. S důrazem na modularitu je tento sopečný prostor s objemem 24 m³ bezprecedentní a zahrnuje m.j. 110 cm velké, klenuté okno, které poskytne jedinečný výhled na rodnou planetu.
Novinkou je i rozkládací víceúčelový stůl o rozloze 0,9 m2 pro společné stravování nebo kreslení a lze jej složit zpět do podlahy, pokud se nepoužívá. Nad a pod koridorem se nacházejí čtyři soukromé kajuty pro posádku, které nabízejí astronautům prostor k odpočinku a načerpání nových sil.
Pozoruhodné je, že vnitřní povrchy Haven-1 jsou měkké a polstrované, aby poskytly další bezpečnostní prvek pro posádku a návštěvníky, když se po celou dobu vznášejí v beztíži.
Nad a pod koridorem se nacházejí čtyři soukromé kajuty pro posádku, které nabízejí astronautům prostor k odpočinku a načerpání nových sil. Tyto osobní místnosti, které jsou o něco větší než kajuty pro posádku na palubě ISS, jsou navrženy tak, aby umožňovaly převlékání, zábavu, online komunikaci s blízkými na Zemi (umožněnou konektivitou SpaceX Starlink) a hlavně dobrý noční odpočinek.
Dalším prvkem interiéru, který snad bude první svého druhu v kosmu, je použití originálních bezpečnostně testovaných, ohnivzdorných lamel z dýhy javorového dřeva, které vnášejí přirozené teplo do toho, co bylo tradičně sterilním interiérovým designem na palubách orbitálních stanic. Tedy - vypadá to na studiích velmi pěkně.
S Haven-1 nastavuje Vast nový standard – přináší směs formy a funkčnosti, která nikdy předtím nebyla na kosmických stanicích k vidění, a posouvá hranice toho, co je možné pro budoucí utváření života ve vesmíru.
Pravda, zatím to jsou jen plány. Ale uvidíme už příští rok, zda se je podaří společnosti Vast realizovat. Konkurence v kosmickém byznysu začíná být také drsná a je otázkou, jaká bude poptávka po kosmických experimentech či "průmyslu". Max Haot zdůraznil, že společnost vidí dlouhodobý potenciál především v komerčních aplikacích, jako je výroba léčiv nebo polovodičů v kosmu. Mezi další zákaznické segmenty samozřejmě patří národní kosmické agentury, či soukromí astronauti. Není ale jasné, jak dlouho bude trvat, než se takový byznys rozjede. I proto společnost hledá možnosti spolupráce i v Evropě. A zřejmě rozhodujícím faktorem pro Vast bude účast ve druhé fázi programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations.
Zdroje článku: SpaceNews, European Spaceflight, Business Wire, Vast
