Kdy se vrátí Starliner?

10.07.2024 1 příspěvek

Umělecké reprezentační foto posádky Starlineru na pozadí rozsvícené Zeměkoule
Umělecké reprezentační foto posádky Starlineru na pozadí rozsvícené Zeměkoule (Zdroj: NASA)

Zatímco Muskova společnost SpaceX se v pohodě připravuje k pátému zkušebnímu letu své megarakety Staship, představitelé NASA spolu s vedením Boeingu předvádějí kolem lodě zvané Starliner tanec mezi vejci. A vyvstává otázka, zda kvůli nekonečnému bádání nad problémy motorů servisní sekce lodě umožní její hladké přistání do srpna, kdy má na ISS startovat další základní posádka SpaceX Crew 9 (expedice 71/72) pod velením astronautky Zeny Cardmanové.

Není divu, že se ozývají škodolibé hlasy nejen na sociálních sítích s otázkou, zda místo této mise nebude muset Crew Dragon Endurance letět pro dva uvízlé kosmonauty ze Starlineru...

A to zejména po oznámení NASA, že návrat kosmické lodi Starliner na Zemi byl odložen na dobu neurčitou, „...ale posádka Wilmore a Williamsová na oběžné dráze neuvízli.“ Alespoň to tvrdí jak manažer programu komerčních posádek NASA Steve Stich, tak viceprezident Boeingu Mark Nappi, jinak to programový manažer projektu Starliner. Koneckonců, co asi jiného mají říkat, že...

„Nemáme (pro Starliner) cílové datum přistání," řekl novinářům během telekonference Stich. „Nebudeme cílit na konkrétní datum, dokud nedokončíme testování. V podstatě jde o to dokončit testování, dokončit soupis chyb, přenést tuto analýzu do týmu řízení mise a pak provést revizi na úrovni agentury. Potom teprve nastíníme zbytek plánu od odpojení až po přistání…“

Na dobré cestě

Takže zdůvodněno – dokud nebudou známy výsledky testů RCS trysek a ukončena probíhající analýza úniků hélia, které se znovu objevily během setkání lodi s ISS, Suni Williamsová a Butch Wilmore si svůj pobit ve vesmíru neplánovaně prodlouží.

Jistě, Stich dodal: „Myslím, že jsme na dobré cestě...“ No, na dobré cestě snad testování Starlineru je, nicméně jeho výrobce, aerokosmický kolos Boeing, má z ostudy kabát nádavkem k problémům se svým dopravákem Boeing 737 Max 8. Tomu FAA (Federální úřad pro letectví) nejen zatrhnul zvýšení výroby, ale Stálý podvýbor amerického senátu zabývající se vyšetřováním si nedávno předvolal dosluhujícího ředitele Boeingu Dava Calhouna. A veřejně, před pozůstalými po nehodách letounů 737 MAX 8 z let 2018 a 2019, společnosti vypral prádlo za nedbalou nápravu chyb. FAA tak m.j. hodlá přikročit i k permanentnímu umístění úředních kontrolorů přímo v továrnách. Budou snad dohlížet i na utažení šroubů u záchranných východů? Mimo jiné, ony dvě citované nehody zavinily chyby v řídícím software systému stabilizace letu (MCAS) a něco podobného se stalo i při bezpilotních testech Starlineru. A tak se nabízí otázka – neměla by být podobným zahanbujícím způsobem kontrolována i výroba servisních modulů kosmické lodi?

Zjednodušené schéma lodi Starliner (Zdroj: Every Day Astronaut/Boeing)

 

Připomeňme si, že původně byl let Boeing CFT-1 plánován na 10 dní, ale v zápětí po odloženém spojení lodě se stanicí se začaly termíny návratu odkládat. Bohužel, komunikace s medii, kterou Boeing předvádí, spíše svádí k domnění, že se problémy ne-li utajují, tak prostě bagatelizují a na sociálních sítích sílí podezření, že Wilmore a Williamsová zůstanou nynější řádné expedici 71 na stanici tak říkajíc "na krku" déle, než je určená maximální délka letu 45 dní. Což je dojem, který vznikl díky absenci aktualizací informací ze strany NASA, když bylo cílové datum přistání opakovaně posouváno. Divíte se?

Co je platné že Stich prohásil: „Chci, aby bylo jasné, že Butch a Suni neuvízli ve vesmíru. Naším plánem je pokračovat v jejich návratu ve Starlineru a vrátit je domů ve správný čas. Budeme mít ještě trochu práce, abychom se k tomu dostali, ale na kosmické stanici jsou v bezpečí. Jejich kosmická loď funguje dobře a oni si užívají čas strávený na kosmické stanici.“

„Je docela bolestivé číst věci, které jsou venku,“ řekl viceprezident Boeingu Nappi. Tedy, nezávidím mu. Pořád musí opakovat, že jde „... o opravdu dobrý zkušební let (!). Nezůstáváme na ISS. Posádka není v žádném nebezpečí a nehrozí žádné zvýšené riziko, pokud se rozhodneme přivézt Suni a Butche zpět na Zemi.“

Berme tedy za bernou minci tvrzení, že kosmická loď je stabilní a je připravena opustit ISS v případě nouze – jak tvrdí NASA. K tomuto tvrzení opravňuje fakt, že při nedávném průletu trosek ruského satelitu dálkového průzkumu Resurs 1 o hmotnosti cca 6 tun se posádka ISS dočasně uchýlila do kosmických lodí připojených ke stanici, včetně Starlineru pro případ narušení ISS. Šlo o standardní preventivní opatření poté, co byla NASA informována o rozpadu satelitu poblíž stanice, byť na vyšší orbitě. Pokud by byl Starliner považován za nebezpečný, Wilmore a Williamsová by byli pravděpodobně požádáni, aby hledali útočiště v Crew Dragonu. Tak tomu ale nebylo.

Manažer programu komerčních posádek NASA Steve Stich to fakt nemá lehké (Zdroj: NASA TV)

 

 Opatrnost matka moudrosti

Nedivme se Nappimu, že ho diskuse kolem „testování“ Starlineru bolí. I na sociálních sítích zní, že je s podivem, že vůbec loď nechali odstartovat a dotazy, jako „proč ani po tolika dnech vůbec netuší v čem je problém“ se množí. A tak zásadní otázka zní – kolik toho Boeing ještě o své lodi neví? Boeing má už delší dobu problémy s firemní kulturou, zejména po fůzi s McDonnell Douglas (1997) a důvěra v tuto firmu má v poslední době prudce klesající tendenci. Problémy se Starlinerem a nepřiliž korektní komunikace s médii ke zlepšení jeho pověsti moc nepomohou.

Jistě, už před startem NASA avizovala, že i když vše půjde dobře, tak posádka může na ISS zůstat déle. V tom není třeba hned vidět něco mimořádného, že čas navíc tým využívá k testům problematických částí, aby lépe pochopili, jak je napravit. Ale problémy Starlineru byly více jak zjevné ještě na zemi a potom při spojovacím manévru.

„Až bude vše dokončeno, sejdeme se a ujistíme se, že jsme udělali vše, co bylo potřeba, abychom systému porozuměli, a pak se bezpečně vrátíme domů,“ řekl Mark Nappi na nedávné telekonferenci a zdůraznil, že načasování toho, co se bude dít dál, zatím nelze odhadnout. „Tyto testy jsou nepředvídatelné, pokud jde o to, jak dlouho budou trvat a jak úspěšné budou.“ Howgh…

Kampaň začala už 2. července v testovacím zařízení White Sands v Novém Mexiku, aby se opakováním procesu prověřilo, jak byly trysky používány během letu, oznámil Steve Stich. Testování má trvat přibližně dva týdny, ale časové rozpětí záleží na tom, co se zjistí – a poté bude zapotřebí další analýza. Jak ostatně vyplývá z informací posledních telekonferencí, zdá se, že největší úniky helia jdou přes těsnění u motorů, zejména když jsou zahřáté. Ovšem i když jsou vypnuté, tak to už dokonale netěsní. Deformace materiálu? Proto prozatímně, po spojení s ISS, úniky helia vyřešili u Boeingu tím, že zavřeli ventily přímo u nádrží a ponechali rozvody natlakované jen tím, co v nich zbylo a otevírají je jen při „horkém“ testu.

Testování na oběžné dráze 15. června ale neodhalilo hlavní příčinu problémů, a tak po prověrce trysek ve vesmíru NASA a Boeing uvedli, že chtějí získat více času na pochopení hlavní příčiny problému. I proto zatím neurčují datum přistání Starlineru. Analýza pokračuje a v závislosti na tom, co bude nalezeno ve White Sands, může být zapotřebí ještě řada testů přímo na Starlineru.

Suni Wiliamsová a Buch Willmore při opravě "hygienického prostoru" v modulu Tranquility na ISS (zdroj: NASA)

 

Dočká se Starliner certifikace?

Výsledky budou klíčové pro jakékoli změny v konstrukci servisních modulů, které budou potřeba pro budoucí šestiměsíční rotační mise na ISS, které Starliner, pokud získá certifikaci pro pilotované lety, zahájí (snad) koncem příštího roku. Aby měly pozemní týmy čas na testování, NASA uvádí, že Starliner musí zůstat v doku u Harmony déle než 45 dní, což byl počáteční maximální vnější limit pro tuto misi (původní plán pobytu na ISS byl 10 dní!).

Starliner je sice konstruován tak, aby mohl zůstat na oběžné dráze až 210 dní.

Ale protože se jedná teprve o třetí misi Starlineru ve vesmíru a první s astronauty, NASA si dosud nebyla jistá výkonem baterií na oběžné dráze.

„Mluvili jsme o 45denním limitu, který je omezen bateriemi posádkových (návratových) modulů na Starlineru, a jsme v procesu aktualizace tohoto limitu,“ řekl novinářům Steve Stich. „Dohlíželi jsme na tyto baterie a jejich výkon na oběžné dráze. Dobíjejí se ze stanice a riziko pro příštích 45 dní je v podstatě stejné, jako pro prvních 45 dní,“ dodal Stich.

Problémem pro NASA a Boeing je, že servisní modul Starlineru, ve kterém je umístěna heliová nádrž i potrubí vedení, manévrovací trysky, akumulátory a další kritické systémy, je před návratem do atmosféry odhozen a shoří v atmosféře. Takže nelze naturálně zjistit, v čem jsou problémy. Oproti tomu Muskovy Crew Dragony jsou kompaktní lodí, tak říkajíc „all in one“,  která je vybavena 16 motory Draco. Ty se používají k orientaci kosmické lodi během mise, včetně apogeálních/perigeových manévrů, úpravy oběžné dráhy, řízení polohy a při návratu do atmosféry. Každý Draco je schopen generovat tah 400 N  (90 liber) v kosmickém vakuu a na rozdíl od tzv. klasické koncepce Starlineru – pilotní (návratová) kabina/servisní modul tvoří motory s lodí jeden celek a jsou znovu použitelné.

Pravda, první let SpaceX Crew Dragon Demo 2 s posádkou Bob Behnken a Doug Hurley se na ISS také protáhnul na cca dva měsíce (30. 5. - 1. 8. 2020) ale po návratu za sebou netáhnul šňůru problémů, jako to čeká nebohý Starliner.

A co posádka? Užívá si nastaveného času ve vesmíru? Kdepak, je třeba je plně zaměstnat. Proto Wilmore a Williamsová věnovali svůj čas na ISS například údržbě. Několik dní prováděli orbitální instalatérské práce, později organizovali položky ve víceúčelovém modulu Destiny. V pondělí 1. července je pak zaměstnali v japonském experimentálním modulu, kde rozebrali už prázdný Nanoracks CubeSat Deployer (NRCSD), což je zařízení pro vynášení CubeSatů na oběžnou dráhu, v rámci přípravy nadcházejících misí NanoRacks."

Protože už využili většinu veškerého praktického výzkumného času prováděného na palubě stanice, přispěli základní posádce i při přípravě na odlet nákladní lodi Cygnus. Vzhledem k tomu, že balení už zbytečného balastu zabere posádce většinu času, dodatečná pomoc od Wilmora a Williamsové umožnila, aby balení a výzkum probíhaly současně.

Posádka mise Crew 9: z leva Stephanie Wilson, Alexandr Gorbunov, Nick Hague a jejich velitelka Zena Cardmanová (Zdroj: NASA)

Jestliže se jejich pobyt protáhne "do konce léta", je start SpaceX Crew-9, což je devátý operační let kosmické lodi Crew Dragon s posádkou NASA a celkově 15. pilotovaný orbitální let, plánovaný na letošní srpen, ohrožen. Stephanie Wilson, Alexandr Gorbunov, Nick Hague a jejich velitelka Zena Cardmanová si zřejmě budou muset pár týdnů na víc počkat...

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.



Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přistání v srpnu

18.07.2024 v 8:54 Radek

Zatím to vypadá, že k odkladu startu Crew 9 na Dragonu dojde hlavně z důvodu selhání 2. stupně Falconu 9, byť průběh stejné poruchy by posádku nejspíš neohrozil (jiný profil letu). FAA a NASA ale budou nejdřív chtít vysvětlení, nápravu a ověřovací let s nákladem.

Crew 8 startovala 4. března, životnost na orbitě je 210 dní, takže přistát musí 30. září. Starliner přistane nejdřív koncem srpna, protože podle zpráv pozemní testy nedokázaly zatím napodobit chování systému RCS na orbitě. Takže se bude zkoušet dál a patrně i víc testovat na orbitě. Pro posádku Starlineru je problém hlavně absence vlastního oblečení a soukromých věcí. Nevešly se na palubu Starlineru kvůli nutné dodávce náhradní pumpy pro recyklátor. Progress MS-28 startuje až 15. srpna, možná jim ještě něco pošlou na posledních 5 až x dní letu.

Odpovědět

Přidat komentář