Zatímco na Cape Canaveralu v sobotu 1. června představitelé NASA i ULA marně čekali na1. pilotovaný start Boeingovy lodi Starliner, neboť tentokráte astronauty Butche Wilmora a Suni Williamsovou v kabině vypekl tři minuty před zážehem motorů rakety Atlas V počítač, čínská automatická sonda Chang'e 6 o pár hodin později suverénně přistála 23 minut po půlnoci našeho času uvnitř kráteru Apollo, v obří pánvi jižního pólu-Aitken na odvrácené straně Měsíce. Celá akce proběhla s podporou retranslační družice Měsíce Queqiao-2.
Prvenství je prvenství
Jde o druhé přistání pozemského robota na odvrácené tváři našeho souputníka v historii kosmonautiky a opět "mluví" čínsky. Zatím se totiž žádná z dalších kosmických mocností o něco podobného ani nepokusila, a to na to měly např. v NASA času dost, neboť první přistání na ze Země neviditelné straně Měsíce provedla čínská sonda Chang'e 4 už 3. ledna 2019, když lander navíc vylodila i malý rover Yutu-2.
A to se CNSA (China National Space Administration) netajila tím, že další sondy budou následovat a to za účelem odběru vzorků měsíční půdy – nejprve tedy z viditelné (Čchang-e 5, prosinec 2020), později z odvrácené strany Měsíce. Mimochodem, Čchang-e 5 byla první lunární mise s návratem vzorků od roku 1976, kdy se to podařilo sovětské sondě Luna 24. Díky této misi se Čína stala třetí zemí, která vrátila vzorky z Měsíce – po Spojených státech a Sovětském svazu. A nyní si připisuje prvenství z odběru lunárního regolitu z tajemné oblasti Aitken u jižního pólu uvnitř kráteru Apollo.
Faktem je, že sonda Čchang-e 6 se zapíše nejen do historie Číny. Pokud vše půjde podle plánu, a návratový modul se vzorky úspěšně přistane na padácích 25. června Zemi, poskytne vědcům vůbec první pohled zblízka na materiál z této části Měsíce.
Čchang-e 6 - složitá mise
Od svého startu na oběžnou dráhu 3. května 2024 prošla sonda Chang'e-6 přesunem Země-Měsíc, navedením na dráhu kolem Měsíce, sestupem landeru a přistáním. Přistávací modul sondy používal motor s proměnným tahem 7 500 newtonů, aby zpomalil ve výšce kolem 2,5 kilometru nad měsíčním povrchem, než pokračoval v sestupu. Sonda pak ve výšce přibližně 100 metrů nad povrchem vstoupila do fáze tzv. vznášení, aby se vyhnula nebezpečí nerovností terénu a dosedla na bezpečném místě. K tomu sloužily optické kamery a detekce světla a měření vzdálenosti pomocí LiDARu.
Komunikace s aparaturami landeru je udržována pomocí už citované retranslační družice Měsíce Queqiao-2 (Stračí most-2), pojmenované podle pohádky Pasáček krav a tkadlena. Startovala 20. března tohoto roku a protože jde o vylepšený typ satelitu Queqiao oproti "jedničce", její životnost se plánuje na 8-10 let. Bude podporovat i další čínské lunární mise Chang'e 7 (2026) a 8 (kolem roku 2028). Na rozdíl od předchozí Queqiao-1(2019), která udržovala spojení s landerem Chang'e 4 z tzv. halové dráhy kolem Země-Měsíc L1 a L2, ze své podstaty nestabilní, byla navedena na velkou eliptickou tzv. zamrzlou oběžnou dráhu o parametrech 200 × 16 000 km s periodou 24 hodin, která je nakloněna pod úhlem 62,4° k rovníku, a po dobu dobrých 10 let, tj. v zásadě předpokládané životnosti družice, nejsou potřeba žádné další korekční manévry a ztráty paliva. Zamrzlá eliptická dráha může poskytovat vizuální kontakt s Měsícem po dobu osmi hodin, tj. dvě třetiny jeho 12hodinového oběhu, protože bod jeho periselenu leží nad stranou jižní polární oblasti odvrácenou od Země. A retranslace je potřebná nejen k tomu, aby lander Chang'e-6 splnil své úkoly, ale aby i sondy Chang'e 7 a 8 mohly přenášet data zpět na Zemi z odvrácené strany Měsíce.Komunikace s měsíčním povrchem probíhá v pásmu X pomocí parabolické antény s vysokým ziskem 4,2 metru, což je největší anténa používaná pro družici pro průzkum hlubokého vesmíru.
Na Měsíci a z Měsíce
Samotný proces odběru potrvá asi 2 dny, a odebere vzorky měsíční půdy a hornin pomocí vrtačky a lopatky na povrchu robotického ramene, a to tak, aby bylo dosaženo vícebodového a diverzifikovaného automatického sběru vzorků. Celkem by měla sonda nasbírat kolem dvou kilogramů horniny. Současně proběhnou další vědecké výzkumy, jako je průzkum a analýza přistávací oblasti na odvrácené straně Měsíce a analýza struktury měsíční půdy, aby se prohloubil výzkum historie původu a vývoje Měsíce.
K tomu pomůže i mezinárodní vybavení mise Chang'e-6, např. švédský analyzátor záporných iontů (ESA) Lunar Surface Negative Ion Analyzer, francouzský detektor DORN (Detection of Outgassing Radon) , a italský laserový odražeč, který přesně měří vzdálenosti od přistávacího modulu k oběžné dráze. Sonda Chang'e 6 také nese malý lunární rover, zřejmě odvozeným od vozítka Yutu-2. O jeho úkolech zatím není mnoho známo. Ostatně, samotná sonda je v podstatě inovovaným záložním dvojčetem Chang'e 5, která přivezla vzorky z přivrácené strany našeho souputníka.
Malé opakování
Čínský lunární program Chang'e, který je pojmenován po čínské bohyni Měsíce, se v posledních letec stal zaslouženě středem pozornosti. Je stále složitější a ambicióznější.
Sondy Chang'e 1 a Chang'e 2 startovaly v letech 2007 a 2010. Už Chang'e 3 znamenala první čínskou cestu na měsíční povrch, když koncem roku 2013 lander s přístroji vysadil i rover Yutu (Nefritový králík).
Sonda Chang'e 4 přistála na začátku roku 2019 s podobným párem na opačné straně Měsíce. Průletová experimentální sonda Chang'e 5-T1 Siao-fej létala roce 2014 kolem Měsíce a vypustila návratový modul o hmotnosti 335 kg, který přistál zpět na Zemi. Test tak potvrdil, že lze bezpečně dopravit vzorky z Měsíce. To se, jak známo, podařilo na konci roku 2020 sondě Chang'e 5.
Nyní sledujeme poněkud složitější operace s návratem měsíční půdy při misi Chang'e 6.
Návratový modul sond Chang'e při předstartovních testech. Pozorný čtenář zjistí, že svým tvarem nápadně připomíná zmenšeninu přistávací kabiny ruských Sojuzů (neb Šen-čou?). (zdroj: Kosmonautix)
Plány nebo vize?
Další čínské mise nás čekají. Start další sondy, poněkud složitější, Chang'e 7, je naplánován na rok 2026. Ponese celkem 21 vědeckých přístrojů, včetně 6 mezinárodních, jejichž cílem je provádět detailní průzkum životního prostředí a zdrojů v oblasti jižního pólu Měsíce. Bude složena z orbiteru a landeru, který na povrch dopraví m.j. rover a "létající" sondu. Program je zaměřen na podrobný průzkum jižní polární oblasti Měsíce, pokrývající terén, geologické složení, lokalizace vodního ledu a kosmického prostředí. Jedním z hlavních cílů bude zejména nalezení vodního ledu v trvale zastíněných oblastech a určit jeho původ. "Létající," lépe řečeno poskakující sonda "mini-hopping", ponese analyzátory molekul vody a izotopů vodíku. Má provádět měření v trvale zastíněných oblastech na jižním pólu Měsíce, kde velmi nízký úhel elevace Slunce znamená, že povrch uvnitř kráterů nikdy nedostává přímé sluneční světlo. Vědci předpokládají, že vodní led v takových oblastech by tam mohl zůstat po dlouhou dobu, a pokud by takový led byl přítomen, mohl by poskytnout zdroje pro budoucí mise s posádkou. Ostatně stejná oblast, např. u kráteru Shackleton, je vytipována pro jeden z výsadků astronautů v programu NASA – Artemis.
Sonda, která odstartuje o dva roky později, otestuje využití technologie 3D tisku k vytvoření kostek z měsíční půdy podobných Legu.
"Pokud jde o otázky, zda můžeme postavit dům, vyrábět cihly a mít přístup ke komunikačním službám na Měsíci, očekává se, že budou ověřeny experimenty právě sondou Chang'e 8, které poskytnou záruku pro rozsáhlý vědecký průzkum Měsíce v budoucnu," řekl Wu s odkazem na robotickou misi, která má odstartovat v roce 2028.
Jak je vidět, jde o kroky, směřující jednoznačně k vybudování nejprve robotické, později obyvatelné báze, zvané Mezinárodní lunární výzkumná stanice.
(zdroj: CNSA)
Čína prostě exceluje, byť jí zatím "leze do zelí" jen Idie a mírně i Japonsko, nepočítáme-li USA. Ty sice chystají několik robotických misí, ale zatím se ani po "šikmém" dosednutí přistávacím modulu IM-1 Odysseus společnosti Intuitive Machines letos 22. února nemají čím pochlubit.
A všechna tato robotická práce povede k něčemu ještě většímu, pokud vše půjde podle plánu: k pilotovaným misím na Měsíc, které chce Čína zahájit do roku 2030, možná už kolem r. 2028. Nová, lunární raketa, má naplánovaný letový test v roce 2027, zatímco kosmická loď už letěla na misi bez posádky kolem Země.
