Lze říci, že pomineme-li další výlet šestice tak zvaných „Spaceflight participant“, účastníků kosmického letu, v kabině Blue Origin letu NS-20 (New Shepard 20) do výšky 107 km a jejich sešup po balistické dráze, začala posléze 9. dubna misí Ax-1 kosmická turistická sezona.
Mezitím se na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) adaptují pro dlouhodobý pobyt tři ruští kosmonauti z lodi Sojuz MS-19 a zbylá americko-evropská čtveřice pod velením Toma Marshburna se připravovala k návratu na Zemi.
Komerční mise a profíci
Čtveřici mužů z mise Ax-1 pod velením někdejšího astronauta NASA Michaela Lópeze-Alegríi, s civilisty-zákazníky Larrym Connorem, Markem Pathym a Eytanem Stibbem dopravila na ISS loď SpaceX Endeavour, která zakotvila na jednom ze dvou spojovacích uzlů modulu Harmony. O přípravě letu Ax-1 společnosti Axiom Space jsme už sice psali, ale podívejme se na tuto misi ještě jednou. Tento let totiž můžeme z hlediska rozvoje pilotovaných kosmických letů označit za průlomový, neboť jde o první soukromou - pravda, lépe zní „komerční“ - expedici privátní společnosti na ISS. Je to takříkajíc první vlaštovka v rámci spolupráce houstonské společnosti Axiom Space s NASA, která hodlá do roku 2030 přesunout lety na okolozemskou orbitu včetně družicových stanic na privátní společnosti. U těch si pak hodlá své aktivity včetně pobytů astronautů na stanici objednávat obdobně, jako si dnes kupuje lety nákladních a pilotovaných lodí, např. Dragonů od SpaceX.
Velitel výpravy, ostřílený bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría, jediný profesionál v misi, který má ze svých čtyř předchozích letů na raketoplánech i Sojuzu na kontě nalétaných 258 dní v kosmu, se ovšem důrazně vymezil proti označení „turisti“.
„Výprava Ax-1 je velmi často nazývána vesmírnou turistikou. Rád bych zdůraznil, že to žádná turistika není. Je to skutečná práce, která vyžaduje hodně přípravy, a nemyslím si, že to byla relaxace,“ řekl López-Alegría. „Hovoříme o prvním kroku iniciativy nové generace, která přinese nové šance pro život a práci ve vesmíru mnohem širšímu mezinárodnímu publiku.“
Pravdou je, že se muži z Ax-1 na palubě ISS nedívali jenom z oken a na kontě mají 25 zajímavých experimentů, včetně medicinských. Nicméně druhý izraelský občan ve vesmíru Eytan Stibbe zkoušel v rámci programu Fluidic Telescope Experiment (FLUTE) výrobu tekutého teleskopického zrcadla ve vesmíru. Což je experiment demonstrující technologii vytvoření čočky z kapalných polymerů a její vytvrzení buď ultrafialovým světlem nebo teplotou. To by totiž mohlo v budoucnu umožnit např. konstrukci čoček dalekohledů přímo ve vesmíru.
Výhoda procesu spočívá v použití mikrogravitace, která pomáhá při tvarování čočky. „V mikrogravitaci nabývají kapaliny tvarů, které jsou výhodné pro výrobu čoček a zrcadel, takže pokud je vyrobíme ve vesmíru, mohly by být použity k sestrojení dalekohledů, které budou dramaticky větší, než se dříve považovalo za možné,“ uvedl Edward Balaban, výzkumný pracovník v NASA Ames Research Center a šéf programu FLUTE.
Zdá se to jako náročný úkol, ale ve skutečnosti by tato technologie mohla být dokonce jednodušší než současné výrobní procesy čoček. Umožňuje totiž zcela přeskočit všechny mechanické procesy, jako je broušení nebo leštění optiky na Zemi.
Vzhledem k omezeným možnostem dokování více než dvou kosmických lodí u americké sekce ISS, modulu Harmony, a očekávanému výstupu ruských kosmonautů do volného vesmíru bylo přistání mise Ax-1 posunuto o jeden den na 20. dubna a start nové čtyřčlenné základní posádky ve zbrusu nové lodi od SpaceX Freedom, tedy mise Crew-4, se plánoval až na 23. dubna. Mezi příletem Crew-4 (Kjell Lindgren, velitel, pilot Bob Hines, Jessica Watkinsová a Samantha Cristoforettiová) a odletem vysloužilců půlroční mise Crew-3 (Raja Chari, Tom Marshburn, Kayla Barronová a astronaut ESA Matthias Maurer) nebyl ještě v době psaní článku stanoven. NASA chce ponechat nějakých pět dnů na předání „služby“ a poté stáhne tuto část Expedice 67 zpět na Zem. Ostatně, všichni se už těší na své rodiny a přátele.
Osiřelý Tchien-kung
Na co se těšili čínští tchakonauti při svém návratu ze stanice Tchien-kung 3 do pouště Gobi, to zatím nevíme. Nicméně za období od 15. října 2021 do 15. dubna 2022 posádka pod velením generála Čaj Č'-kanga, kosmonautka Wang Ja-pching a její kolega Jie Kuang-fu, odvedla velmi dobrou práci a připravila základní modul stanice Tchien-che (česky Harmonie nebes) na budoucí připojení dalších dvou modulů Meng-tchien a Wen-tchien během druhé poloviny letošního roku.
Posádka Šen-čou 13 ve složení Čaj Č'-kang, Wang Ja-pching a Jie Kuang-fu záhajila svůj půlroční let na stanici 15. října 2021. Co je zajímavé, sestavu tak poprvé tvořila čtyři tělesa, kromě dopravní lodi a základního modulu Tchien-che byly součástí soulodí i náklaďáky Tchien-čou 2 a Tchien-čou 3. Podle prohlášení čínské kosmické agentury CMSA se jim podařilo splnit všechny vytyčené úkoly.
Především - pro čínskou kosmonautiku šlo o zlomový, půlroční pobyt ve vesmíru, čímž se už při druhé expedici na Harmonii nebes dostala na úroveň běžných misí základních posádek na ISS. Mimochodem - šlo teprve o osmý (!) pilotovaný let čínských tchajkonautů od startu Jang Li-weje v roce 2003 v Šen-čou 5. To znovu potvrzuje účelný čínský postup při osvojování vesmíru - krok za krokem, bez zbytečné honičky za prvenstvími či rekordy.
Už zkušená tchajkonautka Wang Ja-pching (2. start) se stala první ženou na Tchien-che, ale už před tím pobývala 15 dní na prototypu stanice Tchien-kung 1.
Je také první Číňankou, která vystoupila do volného vesmíru. 7. listopadu spolu s Čaj Č’-kangem pobývala na povrchu stanice celých 6 hodin a 25 minut, když namontovali dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použili ji k nácviku manévrů a sladění jejich funkcí s potřebami tchajkonautů během výstupů do volného prostoru. Tehdy i prověřovali funkce nového typu skafandrů. Druhý výstup se odehrál 26. prosince 2021, ale to se do kosmu vypravili pouze muži - Jie Kuang-fu a velitel mise Čaj Č’-kang.
Původně byly plánovány výstupy tři, ale nakonec třetí nebyl potřeba, vše potřebné v přípravě stanice na připojení nových modulů se stihlo dříve. Krom toho bylo cílem také ověřit vnitřní vybavení a systémy, které musí zvládat dlouhodobé pobyty, a vyzkoušeli i malou palubní tělocvičnu.
Mezi nejdůležitější práce tchajkonautů pak patřil test manipulace celými moduly s využitím robotické paže stanice, k čemuž posloužil náklaďák Tchien-čou 2. Úspěšné odpojení a připojení nákladní lodi k bočnímu a opětovně k původnímu portu včetně dalšího pokusu bylo důležité zejména pro podobné manipulace s dalšími moduly, které se budou připojovat na uzel hlavní a pak manipulátorem na uzel trvalého určení.
Čínská CMSA zatím nepřistoupila k průběžnému střídání posádek a tak teprve v červnu má startovat expedice Šen-čou 14. Ještě před tím by v květnu měla odstartovat nákladní loď Tchien-čou-4, aby dovezla potřebné zásoby.
Čínské plány mimo pilotovaných letů zahrnují i další lunární sondy a návrat vzorků půdy z Marsu do roku 2030, čímž by ovšem trumfly i NASA. Připravuje se také také kosmický dalekohled Sün-tchien, který by obíhal Zemi společně se stanicí. Má mít primární zrcadlo o průměru dva metry, ale zorné pole 300krát větší než Hubbleův teleskop. Se stanicí nebude fyzicky spojen, ale jen jednou za čas by se ke stanici připojil kvůli základnímu servisu či k doplnění paliva apod. Start je plánován už na rok 2024.
