Jmenoval se John Herschel Glenn (18. 7. 1921 – 8. 12. 2016). Do vesmíru ho po mnoha odkladech vynesla první americká mezikontinentální raketa Atlas.
Jeho let o trvání 9 hodin a 39 minut sice nebyl žádným rekordem, neboť Sověti hrající tehdy vůdčí roli v dobývání kosmu, už měli na kontě 17 obletů Země s Germanem Titovem v kosmické lodi Vostok 2 (srpen 1961), ovšem nejen pro NASA, ale Američany vůbec, to byla hojivá náplast na rozbolavělou národní hrdost.
Kabina Mercury byla mrňavá a vážila pouhých 1 200 kg. Astronauta, zde právě Johna Glenna, museli do lodi doslova „nazouvat“
Glenn měl i své americké předchůdce v kosmu, Alana Sheparda a Wirgilla Grissoma. Ti ale do vesmíru jen nakoukli na nějakých pět minut při letu po balistické dráze. Glenn, tím že absolvoval tři oblety Zeměkoule, se okamžitě stal národním hrdinou a de facto tak nastartoval americkou cestu na Měsíc, vrcholící přistáním Apolla 11 v červenci 1969 v Moři klidu.
Měl také to štěstí, že se do kosmu podíval ještě jednou – na stará kolena, 29. října 1998, na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Bylo mu tehdy 77 let a stal se tak nejstarším astronautem na oběžné dráze.
Glenn by se divil
To na „oběžné dráze“ je dnes velmi důležité, protože do kosmických aktivit stále více pronikají soukromníci a vesmírní turisté. A počítáme-li i ty výletníky, kteří do kosmu jen „nakoukli“ jako kdysi Shepard s Grissomem, pak Glenn tuto prioritu ztrácí, neboť při suborbitálním letu v raketě New Shepard společnosti Blue Origin Jeffa Bezose se v beztížném stavu na pár minut ocitla i letecká instruktorka a kdysi kandidátka na let v lodi Mercury (viz skupinu pilotek zvanou Mercury 13 v čele s Jerry Cobovou) Wally Funková, a to v krásném věku 82 let. Při dalším turistickém výletu v kabině New Shepardu ji trumfnul devadesátiletý William Shatner, jinak to známý představitel kapitána Kirka ze seriálu Star Trek...
A v prosinci minulého roku okusila na chvíli stav beztíže i nejstarší dcera Alana Sheparda, Laura Shepardová Churchleyová (74 let). Vynesla ji vícenásobně použitelná raketa pojmenovaná po jejím otci spolu s dalšími pěti cestujícími, ovšem v nesrovnatelně komfortnější kabině.
Nejen Alan Shepard (1923-1998) by se divil. A takový John Glenn by měl opravdu neklidný spánek, protože byl zásadně proti kosmickému turismu, který podle něj „astronautice nic nepřináší...“ Divil by se, jaký to začíná být byznys.
Pravda, časy se mění a lidé už 24. rok pracují na Mezinárodní kosmické stanici. Tam členové Expedice 66 Kayla Barronová, Raja Chari, Tom Marshburn a palubní inženýr Mark Vande Hei si kulaté výročí Glennova letu společně připomněli.
„Všichni na palubě ISS chceme uctít Johna Glenna za jeho odvážný pozoruhodný krok,“ řekl mimo jiné Vande Hei, který se v březnu stává s 355 dny Američanem s nejdelším pobytem v kosmu. A dodal: „I díky jemu němu míříme zpátky na Měsíc, na Mars a dále.“
V kosmu bude těsno
Jistě, ambice NASA míří v tomto směru a snad se v roce 2025 opětovného přistání lidí na Měsíci dočkáme. Otázkou ale je, zda například Starship Elona Muska neobletí s posádkou „turistů“ Měsíc dříve než astronauti NASA v lodi Orion při misi Artemis 2, plánované až na rok 2024.
Do hry o vesmír se totiž pouští nejen samotný Elon Musk, či jeho hlavní konkurent Jeff Bezos se svou společností Blue Origin a chystanou superraketou New Glenn, ale i další společnosti, jako je např. Axiom Space. Ta má podepsanou dohodu s NASA o soukromých letech na mezinárodní stanici a připojení vlastní družicové stanice ke struktuře ISS. A u SpaceX má zajištěné čtyři starty v lodích Crew Dragon – zatím do konce příštího roku 2023.
První tzv. komerční mise této texaské společnosti Ax-1 se má pod velením bývalého astronauta NASA Michaela López-Alegría uskutečnit už 30. března letošního roku s posádkou složenou se tří zákazníků: developera – pilota Larryho Connora, kanadského podnikatele Marka Pathyho a izraelského investora Eytana Stibbeho. Toto kvarteto prošlo výcvikem pro let na Crew Dragonu a ISS v NASA i SpaceX a každý z klientů za desetidenní misi údajně zaplatil 55 milionů dolarů...
A aby let Ax-1 nebyl jen desetidenním výletem na ISS, budou komerční astronauti provádět lékařské experimenty např. pro známou Kliniku Mayo, což je prestižní americké lékařské výzkumné a vzdělávací centrum, pro Clevelandskou kliniku či Montrealskou dětskou nemocnici. Ve hře jsou rovněž kanadské univerzity, kanadská Královská geografická společnost a izraelská Ramonova nadace (nese jméno astronauta Ilana Ramona, který zahynul při havárii raketoplánu Columbia 1. února 2003) či izraelské ministerstvo inovací, vědy a technologie.
A NASA, která musí pečlivě rozpočítat možnosti příletů a odletů dopravních či nákladních lodí ke svým dvěma spojovacím uzlům. už ale schválila Axiomu další misi, Ax-2, které bude velet bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Ta mj. drží americký rekord v počtu v kosmu nalétaných hodin (665 dní) při třech pobytech na ISS, naposledy v září.2017. Zřejmě se jí po vesmíru silně zastesklo. V Crew Dragonu Endeavour, kteroužto loď SpaceX nasadila na komerční lety, poletí s Peggy další tři zákazníci, přičemž (platícím) pilotem byl jmenován americký závodník, pilot a investor John Shoffner.
To je ovšem jen začátek expanze texaské společnosti se sídlem v Houstonu.
V příštích několika letech hodlá Axiom vypouštět jednotlivé komerční moduly budoucí vlastní stanice, které se prozatím připojí k modulu Harmony americké sekce ISS. V konečné verzi bude mít podle předpokladů už v roce 2027 čtyři moduly nové generace s vylepšenými prostory pro posádku, zvýšenou kapacitou užitečného zatížení a speciálním modulem pro výzkum a výrobu. V případě ukončení životnosti ISS kolem roku 2030 už bude tato stanice schopna samostatného letu. V případě Axiom Space nejde o nějaká zbožná přání, první dva moduly jsou už v italské společnosti Thales Alenia Space rozpracovány a první by se měl připojit k ISS už v roce 2024. A pro plánované vycházky do volného vesmíru (EVA) dokonce vyvíjí vlastní skafandry.
Ve snažení vybudovat na nízké oběžné dráze vlastní komerční stanice se i díky podpoře NASA angažují další společnosti, jako jsou např. firmy Nanoracks, Northrop Grumman či Blue Origin. Na vývojové studie rozdělila NASA mezi tyto tři firmy 415,6 milionu dolarů...
Co skrývá Polaris
Poslední slovo v soukromých kosmických aktivitách ale ještě neřekl Elon Musk, jehož SpaceX vyslala v září loňského roku do vesmíru historicky první, čistě komerční pilotovanou výpravou na oběžnou dráhu Země, nazvanou Inspiration 4. Do ní už nebyla žádným způsobem zapojena jakákoliv vládní agentura. Tento let složený z amatérů uhradil internetový miliardář Jared Isaacman, vášnivý pilot a člen akrobatického týmu Black Diamond Jet, který létal i na letounech L-39 českého výrobce Aero Vodochody. Posléze se stal i vlastníkem společnosti Draken International, která provozuje největší soukromě vlastněnou letku bývalých vojenských letounů na světě a v jejíž flotile je i Jaredem oblíbených 21 českých letounů L-159.
Isaacman se při letu Inspiration 4 kosmonautikou velice nadchnul a snad i proto nedávno, 14. února, ohlásil své nové plány. Soukromě financovaný program pojmenovaný „Polaris“ (Polárka) počítá až se třemi lety dojednanými u SpaceX. A nebude to žádná „opakovaná“, byť se nepoletí na ISS. Hned první výprava pojmenovaná Polaris Dawn má ambiciózní cíl – nejvyšší oběžnou dráhu, jaké kdy dosáhla pilotovaná kosmická loď na oběžné dráze okolo Země (nepočítáme-li lodě Apollo mířící k Měsíci). Dosavadní rekord totiž drží posádka Gemini 11 Pete Conrad a Dick Gordon z roku 1966. Podle údajů NASA se dostali do výšky 1 372 kilometrů. Polaris Dawn by tedy měla zamířit výše s tím, že se „využije maximální výkonnosti Falconu 9 a lodi Crew Dragon“.
„Míříme dál do vesmíru, dál, než kam se lidé vydali od chvíle, kdy jsme naposledy kráčeli na Měsíci,“ prohlásil Isaacman troufale v rozhovoru pro televizi NBC News, když v pořadu Today Show mise programu Polaris ohlásil. A prozradil také, že celý program bude zaměřen na demonstraci nových technologií a možností, které nabízí lety do hlubšího vesmíru, průzkum Měsíce, Marsu i vzdálenějších objektů. Isaacman ale zdůraznil, že mise Polaris nebudou podporovat pouze kosmický výzkum, ale podobně jako v případě Inspiration 4 také podpoří dětskou nemocnici St. Jude, zaměřenou na léčbu dětí s rakovinou.
První mise tohoto ambiciózního programu Polaris Dawn by se měla odehrát už letos během listopadu či prosince a Isaacman jmenoval do posádky hned tři lidi ze SpaceX – Scotta Poteeta, bývalého zkušebního pilota USAF, který za SpaceX řídil misi Inspiration 4 a dvě dámy, Sarah Gillisovou a Annu Menonovou. Gillisová šéfuje programu výcviku astronautů společnosti SpaceX a Menonová je zkušenou letovou ředitelkou misí Crew Dragonů. Jejího manžela Anila nedávno zařadila NASA mezi kandidáty na astronauta. Vypadá to ale tak, že Anna bude v kosmu o dost dříve než její manžel…
A aby Crew Dragon jen tak nešplhal do výšky nad 1 300 km, dva z členů posádky vystoupí připoutáni k lodi kabelem do volného vesmíru. Pravda, pro jistotu na orbitě nižší, kolem 500 kilometrů. Což si Jared jistě nedá ujít. A tak společně se SpaceX vyvíjí „vycházkové“ skafandry, odvozené od dosavadních bílých obleků designérů Muskovy společnosti.
Ovšem kosmická loď Crew Dragon nemá přechodovou komoru. Posádka na to proto půjde jednoduše – vypustí vzduch a otevře průlez v místě spojovacího uzlu.
Je ale otázkou, zda první soukromé výstupy do vesmíru budou připsány posádce Polaris Dawn, neboť se proslýchá, že něco podobného plánují v dohledné době pro „turistu“ Rusové z ISS.
Tak či onak, pro Jareda Isaacmana je to jen začátek jeho cesty překonávat hranice dosavadních kosmických letů a je do toho ochoten investovat ohromné částky ze svých cca dvou miliard dolarů.
O náplni druhé mise Polaris, taktéž v Crew Dragonu, se toho zatím moc neví. Zato ta třetí by mohla být průlomová – měla by se realizovat v rámci prvního pilotovaného letu Muskovy meziplanetární lodi Starship a to kolem Měsíce. Faktem je, že první let v lodi Starship si už u SpaceX zarezervoval další internetový miliardář, japonský podnikatel Jusaku Maezawa, který také, podobně jako Isaacman, už vesmír ochutnal – a to při letu Sojuzu MS 20 a ISS loni v prosinci. V rámci jeho mise DearMoon by měla Měsíc obletět skupina umělců a dalších amatérů. Otázkou je, zda jej Isaacman nepřeplatil či zda se spolu dohodnou. Nyní se zdá, že Isaacmanova pilotovaná mise na Starship proběhne dříve.
Není ovšem bez zajímavosti, že soukromé mise projektu Polaris mají probíhat v době, kdy NASA plánuje vyslat astronauty k Měsíci v kosmické lodi Orion, v rámci programu Artemis. Letos na jaře má poprvé startovat pomocí superrakety SLS kabina Orion k bezpilotnímu obletu Měsíce a astronauti se na jeho oběžnou dráhu podívají nejdříve v roce 2024.
Nebylo by divu, kdyby soukromníci – Elon Musk a Jared Isaacman – jak se tak říká – vypálili NASA rybník.
Každopádně dynamiku kosmonautiky dnes začínají určovat americké soukromé společnosti, nikoli vládní agentury. Alespoň tedy v okolí Země.
