„Ztratili jsme téměř sedm měsíců v soudních procesech, a to s největší pravděpodobností posunulo první přistání člověka na Měsíci nejdříve na rok 2025,“ řekl bývalý senátor a astronaut, jinak to šéf NASA, Bill Nelson.
Neřekl nic nového. Dalo se to čekat. Připomeňme si ale, co se vlastně stalo.
Když NASA v polovině letošního dubna vybrala loď Starship od společnosti SpaceX jako nový lunární modul - HLS (Human Landing System) pro program Artemis, Bezosova společnost Blue Origin, která se o kontrakt rovněž ucházela s odlišně koncipovaným přistávacím strojem, tento fakt neunesla. Spolu se třetím ve hře, firmou Dynetics, podala ve jménu tzv. Národního týmu stížnost u amerického Vládního kontrolního úřadu (GAO), který poskytuje auditorské, hodnotící a vyšetřovací služby pro Kongres Spojených států.
Lídr Blue Origin jako zástupce slovutných aerokosmických firem, jako jsou Lockheed Martin, Northrop Grumman či Draper, tvořících onen Národní tým, sepsal velmi podrobné vyjádření, proč by neměl být Starship jediným plavidlem, které by dopravovalo astronauty na měsíční povrch, a zdůraznil, že rozhodnutí NASA vylučuje konkurenci. V tom ovšem má Bezos pravdu - původně se počítalo se dvěma typy HLS od soukromých firem, podobně jako to NASA učinila v případě pilotovaných lodí pro dopravu astronautů na ISS. SpaceX pak v rámci tohoto komerčního programu vyvinula pro NASA sedmimístnou kabinu Crew Dragon, která už běžně pendluje mezi Zemí a stanicí a dokonce vozí turisty, zatímco aerokosmický gigant - společnost Boeing, se svým Starlinerem ještě neabsolvovala jediný úspěšný, byť nepilotovaný let... Inu, sichr je sichr.
Vytrvalý žalobníček
Ovšem k velkému překvapení lobujících aerokosmických „es“ z Národního týmu se GAO postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze. Bezos, který zatím úspěšně vystřeluje svým New Shepardem turisty na pouhých pět minut na hranici vesmíru, se ale rozhodl bojovat dále, a tak Blue Origin podala žalobu přímo u nejvyšší možné instance - Court of Federal Claims, tedy federálního soudu USA, který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států.
NASA proto musela do vyřešení sporu, tedy do počátku listopadu letošního roku, pozastavit SpaceX tok financí na další vývoj HLS, konkrétně tedy část ze slíbených 2,9 miliardy dolarů, za které byl Elon Musk ochoten projekt realizovat. Ostatně není divu, že vedení NASA dalo přednost SpaceX, když Blue Origin požadovala na svůj lander 5,99 miliardy dolarů, tedy více než dvojnásobek...
Soud si ovšem dal na čas a rozhodoval až na přelomu října a listopadu. Ke zklamání Bezose a spol. však potvrdil stanovisko GAO. Jeff Bezos sice tentokráte porážku statečně přijal a popřál konkurenci hodně úspěchů. Ovšem Elon Musk se musí potají škodolibě usmívat, protože nehledě na soudní půtky pokračovaly na jeho „Starbase“, také známé jako Boca Chica launch site, přípravy na první orbitální let jeho poněkud originální lodi Starship, kterou vyvíjí bez ohledu na Artemis.
Pro NASA ovšem celá situace úsměvná není. Spíše tristní. Půlroční pauza notně zbrzdila finální projekt HLS a Bill Nelson tak musel s nelibostí na tiskové konferenci 9. listopadu konstatovat, že „...kvůli soudnímu sporu nám po dobu sedmi měsíců nebylo podle zákona dovoleno mít jakýkoli kontakt se společností SpaceX ohledně programu HLS,“ a dodal, že s CEO SpaceX Gwynne Shotwellovou tak poprvé o HLS hovořil až 5. listopadu, den poté, co federální soudce rozhodl v neprospěch Blue Origin. A netajil se s tím, že zejména kvůli tahanici o HLS musí NASA přistání na Měsíci odsunout při nejmenším na rok 2025.
Kdo drží Černého Petra
Nový lunární modul pro program Artemis se samozřejmě nerodí teprve nyní. Počáteční studie měsíčního landeru vznikaly už počátkem minulého desetiletí v rámci původního programu Constellation, který ovšem potopil prezident Obama spolu s tehdy viceprezidentem Bidenem. A loď Orion vůbec k Měsíci mířit neměla, ale snad k asteroidům...
Lunární program do hry jako Artemis vrátil teprve Donald Trump a z původního termínu 2028 jej postrčil na rok 2024. Ovšem šetřílek Kongres tomu moc nepřál. Vždyť by ta celá paráda, včetně dokončení vývoje nosné rakety SLS, lodě Orion pro čtyři astronauty a ještě stanice mezi Zemí a Měsícem (zvané z počátku Deep Space Station) stála do roku 2024 až 35 miliard dolarů! To raději přisypeme Pentagonu (750 mld. na letošní rok!). Takže experti už dříve, než to Nelson přiznal, viděli, že se přistání mise Artemis III v roce 2024 nestihne. Bohužel, na opoždění má vinu nejen Kongres či Bezosem vyvolaný soudní spor, ale podle administrátora i covidová epidemie. A k tomu prý budou nové lunární skafandry k dispozici teprve v roce 2025...
Jak se ale ukazuje, právě HLS se stal nejvíce podfinancovanou součástí tzv. návratu na Měsíc. Přitom jde v zásadě o nejdůležitější kamínek z mozaiky Artemis. Astronauti sice mohou létat v lodi Orion kolem našeho souputníka, eventuálně pobývat na plánované přestupní, tzv. cislunární stanici Gateway, ale bez HLS se na povrch nedostanou. Navíc jeho úkolem nebude jen jednorázová doprava astronautů z nízké oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět, jako tomu bylo v případě programu Apollo. Astronauti se budou na Měsíc pravidelně vydávat právě z Gateway, kam ji dopraví pomocí superrakety SLS loď Orion a na Gateway se také budou vracet. Tam by měl být HLS opětovně, včetně natankování pohonných hmot, připraven k další expedici... Což je mimochodem, vzhledem ke schopnosti Starship absolvovat přímý let Země-Měsíc a zpět, přinejmenším zajímavý fakt.
NASA podle Nelsona chtěla zachovat konkurenční prostředí při vývoji HLS, ale Kongres dal v prosinci 2020 na vývoj HLS v rámci aktuálního fiskálního roku 2021 pouhých 850 milionů dolarů, což je na míle vzdálené požadavku 3,2 miliardy dolarů. Takže tato částka nedokázala zabezpečit hodnotu ani jediného kontraktu na vývoj HLS, natož podpořit i konkurenční projekty. Výsledkem bylo, že SpaceX hbitě upravila svůj splátkový kalendář z celkové částky 2,9 miliardy USD tak, aby se vešla do rozpočtu NASA a byť skromný balíček dolarů byl přiklepnut jí. Tedy - pouze jí.
Lze tedy konstatovat, že Černého Petra v případě nuceného odkladu návratu lidí na Měsíc bohužel drží američtí zákonodárci. Kdeže jsou ty doby let šedesátých minulého století, kdy Spojené státy díky programu Apollo zvítězily nad tehdejším Sovětským svazem v přistání prvních lidí na Měsíci!
Artemis - chudá sestřička Apollona?
Pro srovnání - program Apollo, díky němuž se v letech 1969-1972 na Měsíci vylodilo 12 astronautů, přišel americké poplatníky na tehdy obrovskou částku 28 miliard dolarů, což je v dnešních cenách 280 miliard USD!
Podle nejnovějšího auditu finančního inspektoriátu NASA - OIG (Office of Inspector General) z 15. listopadu by měl celý program Artemis (nazvaný podle bohyně Artemis, dvojčete Apollona) včetně řady expedic na měsíční povrch a snad i budování stabilní základny na jižním pólu Měsíce přijít do konce tohoto desetiletí na pouhých 93(!) miliard dolarů. To by ovšem Kongres musel schválit alespoň uvažované rozpočty ve výši 27,2 miliardy, 28,6 miliardy a 28,1 miliardy dolarů pro roky 2022, 2023 a 2024.
Dnes je ovšem jisté, že se přistání na Měsíci o rok odkládá, ať už z jakýchkoliv důvodů.
I když Kongres schválí navýšení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, je třeba připomenout, že v požadovaných 27 miliardách je téměř 8 miliard určeno na Deep space exploration (průzkum hlubokého vesmíru), tj. Sluneční soustavy a další vědecké projekty, 4,48 miliardy spolkne dokončení vývoje superrakety SLS a lodě Orion, 2,23 mld. je vyčleněno na vývoj Gateway. Nelze zapomenout na finance určené na provoz ISS v částce 4 mld. USD, takže na Artemis pak zbývá nějakých 7 miliard.
Takže ve výhledu na rok 2024 z kalendáře pilotovaných letů NASA zmizel termín přistání na Měsíci (Artemis III), ovšem jasná se zdá sestava dvoučlenného výsadku, který „korektně“ povede žena, pokud možno tmavé pleti.
Z listopadového brífingu Billa Nelsona také vyplývají nové termíny, které výše jmenované problémy posunuly o něco do budoucnosti.
První, bezpilotní let kabiny Orion (Artemis I) pomocí SLS se z letoška optimisticky posouvá na únor 2022, kdy loď pouze oblétne Měsíc. Při tomto letu se prověří všechny podstatné prvky celého systému a pokud vše - doufejme - dopadne dobře, tak nejdříve v září 2023, ale nejspíše až v květnu 2024 (!) se v rámci mise Artemis II vydá Orion s posádkou k oblétání Měsíce (což Apollo 8 dokázalo už v prosinci 1968). Je vidět, že NASA si ponechává dvouletou rezervu pro případ, že by Orion, vyvíjený už jedenáct let (!) firmou Lockheed Martin dopadla podobně jako Starliner od Boeinga...
V případě prvního přistání lidí na Měsíci v rámci Artemis III NASA uvádí, že k němu dojde ne dříve, než v roce 2025, tedy po 53 letech.
Otázkou zůstává, zda bude v tomto případě hotova stanice Gateway. Pokud ne, Orion se cestou k Měsíci spojí přímo se Starship v roli HLS.
Strašák jménem Čína
„Vesmír nic neodpouští,“ prohlásil před časem šéf NASA Bill Nelson. „Zkušenosti z minulého vývoje různých kosmických systémů a programů nám ukazují, že prakticky vždy došlo ke zpoždění. Když se pokoušíme s novými technologiemi dostat dále než kdy před tím, vždy se dočkáme zpoždění. Jestli tomu bude i tentokrát? Na tuto otázku nemohu nyní odpovědět.“
Dnes už v tom má i vedení NASA v čele s Nelsonem jasno. Zároveň ale začíná mít mrazení v zátylku. Zatímco v šedesátých létech minulého století hnala Američany na Měsíc se Sověty v zádech prestiž a strategická nutnost, dnes se oslabeného Ruska tápajícího i v kosmonautice, bát nemusí. Ovšem v mezičase jim vyrostl za Pacifikem jiný zdatný souper - Čína. Čína, která nyní buduje na oběžné dráze Země modulární družicovou stanici a nezastírá, že jejím bezprostředním cílem po dobudování Nebeského paláce je vylodění tchajkonautů na Měsíci.
Zdá se, že Nelson je si toho velmi dobře vědom, a proto ve svém vystoupení 5. listopadu tak nějak popíchl vládu a Kongres slovy, že USA čelí velmi agresivnímu a dobrému čínskému kosmickému programu.
„Jejich vesmírný program má stále větší šanci na to, že přistanou se svými tchajkonauty na Měsíci mnohem dříve, než se původně očekávalo,“ konstatoval Nelson a zdůraznil, že pokud se nedodrží časový plán Artemis, může se stát, že tchajkonauti budou na Měsíci dříve než Američani. A Čína nezastírá, že hodlá provést výsadek rovněž na Jižním pólu Měsíce, kde NASA také hodlá v budoucnu vybudovat stálou vědeckou stanici a kde se mají nacházet značné zásoby vody, a tedy i kyslíku v lunárním regolitu. A to ještě nemluvil o možnosti, že se do závodu o Měsíc v rámci spolupráce s Čínou vrátí i Rusko na základě nedávno podepsaného memoranda o spolupráci na lunárním programu.
Nelson sice prohlašoval, že „NASA udělá všechno proto, aby v tomto závodě zajistila Americe vítězství a americkou dominantu na Měsíci před polovinou tohoto století," otázkou ale je, nakolik „vlastenecký“ bude Kongres, držící měšec s dolary.
Ovšem Čína se svou stanicí Tchien-kung a už testovanou novou, zřejmě lunární lodí, předběžnými studiemi lunární observatoře (odvozených od sovětských z přelomu 60./70. let) je dobrým strašákem, který Ameriku přiměje dodržet nový rozpis programu Artemis a vylodit se na Luně během roku 2025.
Neradi prohrávají
A co poražený Jeff Bezos a jeho Blue Origin? Ne, nevzdal vesmír. Společně s Boeingem a spol. Sierra Space i dalšími partnery jako jsou Redwire Space and Genesis Engineering,
hodlá ještě koncem dvacátých let vybudovat na zemské orbitě komerční stanici, zvanou zatím Orbital Reef (Orbitální útes), která by poskytla pracoviště soukromým firmám jako náhradu za odcházející ISS. Nosičem by podle prohlášení z 25. října měla být Bezosova superraketa New Glenn, jako dopravní loď by měl posloužit Boeingův Starliner nebo raketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation. Stanice klasické sestavy se servisním, obytným a laboratorními moduly poskytne deseti astronautům hermetizované postory blízké ISS - 830 krychlových metrů (ISS 916 m3).
A aby toho nebylo málo, ozval se i Bezosův expartner z HLS tendru, Lockheed Martin. Ten hbitě čtyři dny po Blue Origin oznámil, že postaví privátní orbitrální stanici Starlab ve spolupráci s firmami Nanoracks a Voyager Space. Takže se máme na co těšit.
