Jen něco k zamyšlení
26.10.2021 v 9:57
Stanislav Kindl
Ačkoliv s armádou a letectvem mám pramálo společného, krom mé touhy stát se stíhacím pilotem, která však usnula díky zdravotní indispozici, jsem nesmírně rád, že patřím k těm, kdo může dnes říct, že Václav Vašek a jeho kolegové jsou mými kamarády. V tomto rozhovoru mě však probudil jeho výrok „…měl jsem dost problémy s politrukama, kteří mi do toho házeli vidle …“ V dnešní době si jen málokdo dokáže představit, kdo byla v praxi ona postava, které se říkalo „politruk“
Ve svém životě jsem zakotvil úplně u jiné branže, ale i já jsem jednoho dne měl „svého politruka“. Musím konstatovat, že politruk byl docela zvláštní postava a musím podotknout, že velice nebezpečná postava. Pokud jste neměli odborné zastání u vyšší instance, tak mohl nepřímo rozhodnout o vašem bytí či nebytí. A to bez ohledu na vaše znalosti, na vaše vzdělání, na vaše schopnosti, na vaše dosažené výsledky, …
Mám dávnou vzpomínku na rozhovor se svým otcem, který mi při mém nástupu na vyšší pozici položil otázku, zda budu mít na pracovišti i politruka, když jsem na otázku odpověděl kladně, tak mi táta řekl, pamatuj, že politruk bude tvým úhlavním nepřítelem, buď hodně obezřetný. A měl pravdu.
Před nějakým časem ke mně doputovala informace, že na nějaké vysoké školo, kdosi prohlásil, že Český svaz Letectví jsou reprezentanti bývalého režimu. Musel jsem se útrpně pousmát. Autor takové hlouposti ani netuší, jak hodně klesl na svém významu. Rád bych mu položil otázku, kde že to žili jeho rodiče, kteří ho vychovali, kde že to žil on, kde žili jeho kamarádi, …? Považuje sebe a své rodiče také za reprezentanty bývalého režimu?
Každý, kdo v té době žil, pracoval v ozbrojených složkách se musel umět, mimo své odbornosti, naučit dokonalé diplomacii, musel splnit nejen své náročné pracovní úkoly, ale musel najít cestu tak, aby se doslova vlk nažral a koza zůstala celá, tedy musel vyjít i s oním politrukem a dokázat velice dokonale zdůvodnit svá rozhodnutí. Pravdou také je, že ne každý politruk byl pokřivený, poznal jsem i jednoho, nazvu ho familiárně Petr, který mi pomáhal i zákulisními cestami, ten mi pomáhal i v situacích proti mému politrukovi.
Co na závěr? Jen pár otázek:
Nemá to dnešní generace podstatně jednodušší?
A neměli jsme to my mnohem složitější?
Kolik dnešních absolventů škol by dokázalo s nonšalantní diplomacií řešit problémy, tak jako je řešili jejich předchůdci?
Odpovědět
RE: Jen něco k zamyšlení
26.10.2021 v 12:02
Emil
Pane Stanislave, jeví se mi to tak, že jste úplně "mimo" ... Vy jste snad "hrdý" na to, že jste sloužil režimu, který odsoudil k smrti a popravil 254 svých spoluobčanů z politických dovodů?
Já jsem také "sloužil", i když jen rok, ale nejsem na to hrdý (!!!!!), ale sebemrskačstvím netrpím.... to si musí každý zhodnotit ve své "duši" sám a ne žádat dnešní generaci o "pofoukání bebi". Jasný, dnešní situace není "jednoduchá", ale alespoň nejsou politické procesy jako za "minulé doby" a ... jestli má někdo např. "pakárnu" v práci, tak za plotem továrny je "svobodný" ... alespoň zatím....
Odpovědět