Bylo léto roku 1985, roku, kdy dvě meziplanetární sondy VEGA (Veněra-Galej) prolétaly kolem populární Halleyovy komety, která po létech zase prolétala v blízkosti Země. Na obou sondách s mezinárodním přístrojovým vybavením pracovala i tzv. orientační plošina ASP-G, na které byly ty nejdůležitější aparatury, které naváděly přístroje přímo na jádro komety.
Obě plošiny byly, díky astronomovi RNDr. Borisi Valníčkovi, československé výroby. Když totiž Sověti přišli s požadavkem na zhotovení takovéto plošiny na Francouze, kteří se na sondách též podíleli, netroufli si takové zařízení zhotovit. Valníček věřil, že naši lidé to dokáží.
Povedlo se.
kosmického výzkumu a rentgenové astronomie
11. června 1985 prolétla sonda VEGA 1 úspěšně kolem komety a 15. června se k ní blížila sonda druhá, VEGA 2. Bohužel ale selhalo tzv. televizní navádění (maďarské provenience) sondy na cíl a kometa utíkala ze zorného pole. Pak se sonda náhle vzpamatovala a všichni, kteří průběh letu sledovali v Moskvě, jásali a vrhli se k doktoru Valníčkovi.
Ano, byl jsem tehdy jako novinář u toho. Dodnes mám schovaný první diapozitiv jádra této slavné komety. Bylo vyfotografováno a analyzováno díky tomu, že Valníček pro jistotu přidal k navigaci i svůj detektor tzv. zornicového navádění, který zaskočil za ono televizní a zachránil tak drahý mezinárodní experiment, jakým sondy byly. A dodnes vím, že Boris Valníček zůstal nadále skromným a pracovitým vědeckým pracovníkem.
Byl to totiž on, jeden z iniciátorů naší účasti na kosmickém výzkumu, počínaje družicí Interkosmos 1 z října 1969, kde byl umístěn jeho fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr. Přístroje Astronomického ústavu ČSAV pak pracovaly na celé řadě těchto družic a kromě uvedených meziplanetárních sond VEGA a také Phobos (rentgenový sluneční fotometr RF-15, rentgenový sluneční dalekohled Těrek) se objevily i na družicích Prognoz, na družicové stanici MIR (spolu s plošinou ASP-G) a výškových raketách Vertikal.
Jeho podíl na československém kosmickém výzkumu je natolik významný, že i díky jemu se do vesmíru dostal náš zatím jediný kosmonaut, Vladimír Remek.
Boris Valníček byl i výborným popularizátorem astronomie a kosmického výzkumu v rozhlase a televizi a jsem rád, že jsem měl tu čest s tímto rozšafným a milým vědcem především v rozhlase spolupracovat.
Astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček nás 29. září opustil v krásném věku 94 let.
Doktore, jak jsem Vám měl tu čest říkat – díky za všechno a přeji Vám mír mezi hvězdami!
