Mimochodem, šlo už o 17. start rakety typu New Shepard a čtvrtý v tomto roce. Pozoruhodné je, že ten samý vícenásobně použitelný stroj (vlastně jednostupňová raketa) startoval už po osmé. Slušný výkon…
V kabině bylo rozmístěno 18 komerčních (placených) experimentů, kterým postačí pět minut ve stavu beztíže k získání zajímavých výsledků. Například šlo o experimenty „neziskovky“ Southwest Research Institute (SwRI) ze San Antonia v Texasu, týkající se kryogenních pohonných hmot pro raketové motory, či o biologické pokusy z University of Florida.
Pravda, v případě Blue Origin nešlo o prvý takovýto „vědecký“ let. Co ale je na tomto startu navýsost zajímavé, je fakt, že 11 experimentů zadala NASA. Mezi nimi šlo o už sice opakovaný, ale velmi důležitý experiment s LIDARem (viz Light Detection And Ranging – měření vzdálenosti, mapování terénu). Ke zkoušce prototypu tohoto systému, jehož použití je plánováno v průběhu motorického přistávacího manévru kosmických aparátů především na měsíčním či marťanském povrchu, je New Shepard vhodný právě proto, že jeho vyhořelý stupeň se motoricky vrací zpět na místo startu, aby byl opět využitelný. Tedy jde o analogickou situaci, se kterou se budou setkávat jak automaty, tak pilotované lodě na jiných nebeských tělesech. Jde o jeden z komponentů programu Safe and Precise Landing – Integrated Capabilities Evolution (SPLICE), který má dokázat v okruhu sta metrů identifikovat nerovnosti povrhu včetně balvanů či prohlubní (kráterů).
Na zkoušky tohoto systému NASA vyplatila Blue Origin na tři miliony dolarů. Ovšem Jeff Bezos spokojen není. Co jsou tři miliony oproti necelým třem miliardám, které zatím NASA přiřkla konkurenci v podobě SpaceX! A to, jak známo, na vývoj nového lunárního landeru HLS. A tento balík (jistě i další nutné miliardy v budoucnu) za to stojí, aby se Bezos jménem tzv. Národního týmu s NASA soudil. S NASA, která mu ale také přisypává do soustrojí Blue Origin nějaký ten dolar.
Blue Origin v žalobě, kterou u federálního soudu (Court of Federal Claims) nedávno podala, napadá nestrannost této vládní agentury při výběru vítěze tendru o HLS, tedy přistávací a obytný modul, který má v rámci programu Artemis dopravit americké astronauty už v roce 2024 znovu na Měsíc.
Bezos už ale jednou ostrouhal – to, když spolu s dalším neúspěšným členem tendru, spol. Dynetics, napadl dubnové rozhodnutí NASA přidělit Muskově společnosti SpaceX 2,9 miliardy USD na vývoj lunární verze rakety Starship, která by se měla stát oním HLS (Human Landing System) u amerického Vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se ale postavil na stranu NASA s tím, že má naprosté právo vybrat „více vítězů tendru, jednoho vítěze, nebo žádného“, byť se předpokládalo, že budou vybráni finalisti dva. Tudíž že SpaceX pro jistotu doplní velmi silná skupina firem zvaná Národní tým vedená právě Blue Origin.
Po prvním úspěšném letu Bezosova New Shepardu s „turistickou“ posádkou 20. července ale Bezosovi a jeho parťákům otrnulo a zažalovali NASA přímo u Federálního soudu, který jako jediný řeší žaloby proti vládě Spojených států. A NASA je – vládní organizace.
Bezos a jeho Blue Origin zřejmě stále počítá s lobbingem těžké váhy amerického kosmického a raketového průmyslu, neboť za krycím názvem Národní tým nalezneme tak známé společnosti, jako jsou Lockheed Martin, Northrop Grumman či Draper. Tedy osvědčené firmy, dlouhá léta pracující pro USAF i pro NASA. Navíc Grumman už jeden lunární modul vyvinul – pro program Apollo… Z tohoto hlediska to vypadalo, že šance na vítězství Bezosova HLS Blue Moon jsou jasné. O to větší zklamání (a rozhořčení?) po rozhodnutí GAO v Národním týmu nastalo. Nepomohl ani otevřený dopis Jeffa Bezose novému šéfovi NASA, bývalému astronautovi a senátorovi Billu Nelsonovi, kde konstatuje, že jeho společnost už do vývoje landeru Blue Moon investovala dvě miliardy dolarů. A na 76 stánkách poukazuje na možná rizika Muskova projektu (včetně nutnosti tankování na oběžné dráze) i na fakt, že pokud se „lunární“ Starship nepodaří dokončit a prověřit včas, nebude za ni náhrada. A jen tak mimochodem upozorňuje, kolik lidí by musel ze společnosti propustit.
Možná to i vypadá na jakési vydírání NASA – ale i kongresu, který na programu Artemis šetří a na vývoj HLS, přes Nelsonovy žádosti o navýšení rozpočtu, přiklepl místo požadovaných 3,3 mld. pouhých 2,8 miliard dolarů.
Mimochodem, z letošního rozpočtu je na HLS (fáze A) alokováno pouhých 1,2 miliardy dolarů, které ale ve SpaceX ještě neviděli. V této částce jsou pak mimo vývoje zahrnuty i dvě tzv. demonstrační mise HLS Starship – bezpilotní a pilotovaná…
Ano, kdyby kongres neškudlil, mohly ve finále soutěžit o HLS dvě společnosti. Ale bohužel, raději se zaokrouhlí roční (!) rozpočet Pentagonu na nějakých 750 miliard USD. Dovedete si vůbec představit, co by NASA s takovými penězi dokázala, když celkový rozpočet na Artemis po přistání na Měsíci je nějakých 35 miliard?
Celá tato patálie pak má jeden výrazný důsledek. Prohloubení časové ztráty projektu HLS a projektu Artemis vůbec, a tedy i ohrožení termínu výsadku nových astronautů na Měsíci v roce 2024. SpaceX tedy slíbené peníze na další vývoj lunárního Starshipu ještě nedostala, neboť se opět čeká na – nyní snad definitivní – rozhodnutí.
Příslušný soudce stanovil datum jednání případu Blue Origin vs. SpaceX na 14. října. NASA tudíž pozastavila práce na HLS do 1. listopadu.
„Výměnou za toto dočasné přerušení práce všechny strany souhlasily s urychleným projednáním soudního sporu, které skončí 1. listopadu,“ uvedla v této souvislosti agentura.
Ano, jde nejen o peníze, ale i o čas. Byť šéf NASA Bill Nelson stále doufá, že Američani po dlouhé, dlouhé pauze opět vstoupí na Měsíc v onom roce 2024, nicméně se neubránil prohlášení, že „vesmír nic neodpouští. Zkušenosti z minulého vývoje různých kosmických systémů a programů nám ukazují, že prakticky vždy došlo ke zpoždění. Když se pokoušíme s novými technologiemi dostat dál než kdy před tím, vždy se dočkáme zpoždění. Jestli tomu bude i tentokrát? Na tuto otázku nemohu nyní odpovědět...“
A Bezosův úporný boj o lunární zacházku už způsobil zpoždění programu Artemis až o půl roku. Co to je, když jde o peníze, že?
Z tohoto hlediska je docela možné, že termín návratu na Měsíc, plánovaný ještě prezidentem Trumpem, dodržen nebude – prý i proto, že jsou problémy s novými lunárními skafandry.
Jeff Bezos ovšem nelení a v souboji s Elonem Muskem, kterého opravdu, ale opravdu nemusí, pokračuje na více frontách. Mimo svou výletní raketu New Shepard totiž vyvíjí superraketu New Glenn která má lepší parametry (rozměry a nosnost) než Muskův Falcon Heavy. Bude mít také vícenásobně použitelný první stupeň a v Blue Origin usilovně pracují i na tom, co nejen ve SpaceX zatím vzdali: na návratovém a znovupoužitelném druhém stupni rakety! Pravda, je tam spousta technických problémů, se kterými by se musel druhý stupeň při průletu hustými vrstvami atmosféry vypořádat, ale v případě úspěchu by měl Blue Origin v ruce trumf nejlevnějšího raketového nosiče na světě. A nejen Muskovi by tak Bezos parádně vypálil rybník…
Nechme se ale překvapit – v nejbližších dnech totiž má startovat na mnohem silnější raketě Falcon Super Heavy Muskova Starship poprvé na oběžnou dráhu kolem Země. A pokud se lodi úspěšně podaří navrátit a přistát na místě startu, padne snad i jedna z Bezosových námitek – že takový padesátimetrový kolos může jen těžko bezpečně přistávat na drsném lunárním povrchu.
