Čím dál větší rozsah použití družicové navigace v letectví byl motivací k vytvoření vzdělávacího programu pro piloty. Dnes byl zveřejněn čtvrtý díl školení s názvem Nastavení GNSS, v kterém jeho tvůrci ukazují, jak efektivně nastavit a ovládat navigační zařízení při VFR letech.
Zavedení systému EGNOS (European Geostacionary Navigation Overlay Service), evropské alternativy amerického systému WAAS (Wide Area Augmentation System), přineslo na starý kontinent možnost znatelného zpřesnění v určení polohy získané z celosvětově dostupného GPS (Global Positioning System). 40 pozemních monitorovacích stanic rozmístěných po celé Evropě nepřetržitě sleduje data vysílaná satelity GPS. Výsledky monitorování předávají stanice datovou sítí do řídícího centra, kde jsou analyzovány a korigovány o zjištěné odchylky v drahách pohybu družic, o nepřesnosti atomových hodin, chyby měření způsobené zemskou ionosférou apod. Takto upravená přesnější data jsou vysílána ke třem satelitům patřícím do systému EGNOS. Odtud pak putují k jednotlivým GNSS (Global Navigation Satellite System) přijímačům, které na jejich základě korigují data získaná přímo z družic GPS.
Díky zpřesnění polohových dat a splnění dalších podmínek zajišťujících spolehlivost a bezpečnost byl sytém EGNOS v roce 2011 certifikován pro evropskou leteckou navigaci. V prvním dílu školení autoři nabízejí náhled na základní principy fungování systému a jeho aplikaci při GNSS – LPV (Localizer Performance with Vertical Guidance) přiblížení, včetně výčtu výhod oproti starším přibližovacím metodám. Druhý díl je věnován průřezu a charakteristikám jednotlivých GNSS navigačních zařízení. Ve třetím dílu tvůrci kladou důraz na pozemní přípravu. V dnes publikovaném čtvrtém dílu najdeme řadu tipů, jak co nejlépe navigaci nastavit a využít při VFR letu.
Dle Ing. Martina Marečka, hlavního tvůrce obsahu dvacetidílné výukové série, se mohou piloti v dalších šesti dílech těšit na témata jako jsou plánování letu, řešení nouzových situací, limity použití GNSS a také na téma zahrnutí satelitní navigace do metodiky základního pilotního výcviku. Na prvních deset dílů by mělo následně navázat dalších deset dílů zaměřených primárně na lety podle přístrojů (IFR) s využitím GNSS navigace.
Školení, jehož obsahovým koordinátorem je GNSS Centre of Excellence, je financováno z evropského programu pro vývoj a inovace Horizon 2020 a je součástí projektu CaBilAvi.
