Dne 30. března 2025 došlo na norském Andøya Spaceportu k historickému okamžiku v dějinách kosmonautiky. Spectrum, nová orbitální raketa společnosti Isar Aerospace, se stala vůbec prvním komerčním nosičem, který odstartoval z evropské pevniny (mimo území Ruska). Přestože nosič krátce po vzletu selhal a nedostal se na plánovanou oběžnou dráhu, společnost celou misi označila za úspěšnou díky bohatému množství získaných dat a ověření klíčových systémů rakety.
Spectrum: inovativní nosič evropské výroby
Spectrum je dvoustupňová orbitální raketa vysoká 28 metrů s průměrem 2 metry. Tento nový nosič, vyvíjený německou společností Isar Aerospace, představuje střední řešení mezi lehkými raketami typu Electron firmy Rocket Lab a většími nosiči typu Falcon 9 společnosti SpaceX či evropským Ariane. Může tak účinně soupeřit na rostoucím trhu vynášení malých a středně velkých satelitů do nízké oběžné dráhy Země (LEO).
Dramatický průběh prvního letu rakety Spectrum
Testovací let pojmenovaný „Going Full Spectrum“ neproběhl zcela hladce. Sérii odkladů z důvodu nepříznivého počasí nakonec vystřídal úspěšný start, při němž nosič bezpečně opustil rampu. Přibližně po třiceti vteřinách letu se však Spectrum dostal do nestabilní pozice, načež byl aktivován plánovaný bezpečnostní systém (Flight Termination System, FTS), který vypnul motory a způsobil pád rakety špičkou dolů do nedalekého moře. Podle společnosti Isar Aerospace proběhlo ukončení letu řízeně a startovací komplex na Andøyi nebyl poškozen.
Video startu rakety Spectrum
Hlavní cíl mise splněn: Data mají cenu zlata
Navzdory dramatickému a explozivnímu ukončení letu byl hlavním cílem testu sběr dat o fungování celého systému. Daniel Metzler, výkonný ředitel Isar Aerospace, uvedl na tiskové konferenci, že dosažení orbity ani v plánu nebylo – cílem od počátku zůstávalo získat co největší množství informací ze skutečných podmínek letu. Viceprezidentka společnosti Isar Aerospace pro mise a startovní operace Alexandre Dalloneau, jež dříve působila v Arianespace, zdůraznila, že i navzdory dramatickému závěru lze misi považovat za úspěšnou díky bohatosti a kvalitě získaných dat.
„Právě lety jako tento poskytují nesrovnatelně cennější informace než jakýkoli simulátor či pozemní testy. Spektrum dat, jež jsme získali, využijeme k optimalizaci a přípravě úspěšných budoucích startů,“ vysvětlila Dalloneau.
Odborníci oceňují odvahu a inovativnost mise
Generální ředitel Evropské kosmické agentury ESA Josef Aschbacher podpořil pozitivní hodnocení společnosti: „Právě k tomu testovací lety slouží: k učení se, shromažďování dat a zlepšování technologií. To, čeho dnes Isar Aerospace dosáhl, je pozoruhodné. Budou mít mnoho cenných poznatků k analýze.“
Úspěšní lídři na kosmickém trhu, jako SpaceX nebo doposud využívaná evropská raketa Ariane 5, čelili podobným neúspěchům během prvních pokusů o dosažení orbity. Podle bývalého kanadského astronauta Chrise Hadfielda bývají premiéry nových nosičů zpravidla neúspěšné, avšak právě z nich se lze nejvíce poučit a posunout vpřed.
Plány do budoucna: Ambiciózní cíle a nové příležitosti
Isar Aerospace má navzdory nepříznivému začátku dál velké plány. Firma aktuálně pracuje na dalších dvou exemplářích rakety Spectrum a již podepsala smlouvy o komerčních i vědeckých startech. Do roku 2028 má například provádět starty družic pro norskou vládu určené ke sledování severních moří. Dále, na příští misi plánuje Spectrum vynést celkem 19 menších satelitů pro univerzity a soukromé firmy v rámci spolupráce s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku (DLR).
Dlouhodobě pak Isar Aerospace hodlá výrobní kapacity navýšit až na 40 raket ročně a stát se výrazným hráčem na poli komerční kosmonautiky. Podpora ESA a její program Boost! už firmě dosud zajistily prostředky v hodnotě několika desítek milionů eur, jež jsou investovány právě do rozvoje evropské raketové konkurenceschopnosti.
Význam první mise Spectrum pro evropskou kosmonautiku
První start rakety Spectrum byl nepochybně dramatický, ale přesto je důležitou inspirací a hnacím motorem pro další evropské kosmické firmy jako jsou Orbex, Rocket Factory Augsburg či HyImpulse. Evropa zatím výrazně pokulhává za USA a Čínou v oblasti dostupnosti vlastních komerčních nosičů, takže každá nová zkušenost přináší cenný pokrok.
Úspěch či neúspěch jednoho testovacího letu totiž rozhodně neznamená konec ambicí, ale naopak výchozí bod pro další technologické zlepšení, důkladnou analýzu dat a přípravu na příští úspěšné starty.
Zdroj: FlyingMag, ESA Official website, Isar Aerospace
