Od základny Royal Air Force
Letiště vzniklo v západní části města Nikósie ve 30. letech minulého století jako strategicky důležitá základna britského královského válečného letectva RAF, jelikož právě Velká Británie nad ním od roku 1878 držela nadvládu. Poté, co zde dělníci v roce 1939 dokončili vzletovou a přistávací dráhu, jej začala vedle armády využívat například také civilní společnost Misrair (dnešní Egypt Air) se svým čtyřmotorovým strojem de Havilland D.H.86.
Avšak jako na jiných místech, zastavila i na Kypru další rozvoj druhá světová válka. Během ní odsud vzlétaly nejen britské stíhací stroje Spitfire a Hurricane, ale i americké bombardéry při svých letech do a z Rumunska, kde prováděly nálety na tamní ropná pole. Během krátké doby v roce 1941 sloužila základna i jako velení RAF na celém ostrově.
Své působení zde britští vojáci ukončili ve druhé polovině 60 let. minulého století poté, co Kypr získal vytouženou nezávislost a stal se členem britského společenství neboli Commonwealthu.
Foto Forgottenairfileds.com
I přes fakt, že také po válce zůstal vzdušný přístav primárně důležitou leteckou základnou britského Královského letectva, byla v roce 1948 ve skromných podmínkách – letištní budovy zprvu tvořily tři tzv. Nissenovy vojenské baráky – obnovena i civilní doprava.
Ve stejném roce začalo letiště využívat několik dopravců – Misrair, BOAC a Middle East Airlines. Navíc nově vzniklý národní dopravce Cyprus Airways si zde zřídil základnu a v dubnu 1948 zahájil se třemi stroji Douglas DC-3 provoz. Nabídka jeho destinací zahrnovala Řím, Londýn, Atény, Bejrút, Káhiru, Istanbul a Haifu. Pro další rozvoj letiště byl pak důležitý zejména rok následující, kdy dočasný terminál nahradili konečně novým. Přesně o deset let později pak dělníci rozšířili i letištních plochu.
Foto Vintageadbrowser.com
Dramatické události 50. let
|
Stopa československých aerolinií 29. srpna 1973 se do historie letiště zapsaly také Československé aerolinie, zdejší pravidelný návštěvník. Krátce po půl sedmé ráno zde při přistání vyjel z dráhy Tupolev Tu-104 (OK-MDE) na pravidelném letu OK531. Naštěstí i díky rychlému zásahu letištních záchranných složek všichni na palubě nehodu přežili. Je zajímavé, že trosky československého Tupolevu leží nedaleko letiště i dnes a jsou viditelné i prostřednictvím Google maps. |
Protože Kypr byl v 50. letech minulého století stále pod patronací Velké Británie, požadovali místní obyvatelé nezávislost. Situaci zhoršovala jak sama Velká Británie, kterou tyto požadavky nechávaly chladnou, tak druhá strana. Nacionalistické skupiny se rozhodly, že se z područí dostanou i silou, což vyústilo v sérii incidentů. Jejich jevištěm se v roce 1956 dokonce dvakrát stalo nikosijské letiště.
V březnu zde nejprve zřejmě předčasně vybuchla nastražená bomba v prázdném letadle britské společnosti Skyways Limited (Handley Page Hermes, reg. G-ALDW), jež se specializovala vedle charterových letů i na přepravu vojáků a vojenského materiálu. Toho času čekal její letoun na 68 osob, přičemž do doby jejich nástupu na palubu zbývalo pouhých dvacet minut. O měsíc později potkal podobný osud i vojenský transportní letoun Dakota patřící RAF, který byl rovněž zničen výbuchem na ploše letiště. Nakonec se Kypr osamostatnil v roce 1960 a o rok později se stal součástí Commonwealthu, ale mír zde zavládl pouze dočasně.
Foto Cyprus-mail.com
Turecká invaze a neuskutečněné plány
V roce 1968 byl slavnostně otevřen nový terminál vybudovaný německou firmou Dorsch und Gehrmann za částečné finanční pomoci Velké Británie. Letiště bylo celkově rozšířeno a mohlo obsloužit až 11 letadel najednou. Připraveny byly i plány na další expanzi.
K ní však již nikdy nedošlo. Na ostrově se totiž krátce po získání vytoužené nezávislosti rozhořel nový spor mezi Turky a Řeky. Nepomohla ani nárazníková zóna (tzv. Zelená linie), kterou vytvořila Organizace spojených národů, aby od sebe znesvářené skupiny oddělila. Dramatická situace vyvrcholila v červenci 1974, kdy v jižní části ostrova proběhl puč, načež turecká armáda, z obavy před připojením ostrova či jeho části k Řecku, provedla invazi do jeho severní části.
Foto Kaskus.co.id
|
Poslední linka Poslední spoj, který 20. července 1974 těsně před tureckým útokem dosedl na dráhu letiště, byla linka Cyprus Airways CY317 z Londýna Heathrow přes Řím. Dramatičnost situace i své obavy popsal v rozhovoru pro agenturu Associated Press kapitán letu Adamos Marneros. Podle svých slov si byl vědom toho, co se na Kypru děje, a proto se snažil vedení společnosti přesvědčit, aby let zrušilo. To se mu nepovedlo, a tak spolu se svou posádkou a pouhými deseti cestujícími (jiné zdroje uvádí jen šest pasažérů) nastoupil na palubu stroje Trident reg. 5B-DAE. Při mezipřistání v Římě se ještě jednou pokusil neúspěšně přimět vedení společnosti k odvolání letu a pro jistotu nabral více paliva, kdyby byl nucen se vrátit zpět. Při přiblížení ke Kypru se rozhodl, že z důvodu bezpečnosti nejprve ostrov obkrouží. Během toho zpozoroval turecké vojenské lodě plující k ostrovu i transportní letouny plné výsadkářů. Invaze pomalu začínala. Znovu a naposledy se snažil vysílačkou spojit s vedením společnosti, ale to mu i tentokrát přikázalo přistát „doma“. Nakonec se svým strojem bezpečně dosedl na ranvej nikosijského letiště podle zdrojů asi pět minut před čtvrtou ráno. Zhruba o hodinu později se na letiště snesly turecké bomby. Mamerosův Trident byl při útoku těžce poškozen a jeho torzo stojí na letišti jako tichý svědek dramatických událostí července 1974 dodnes. |
Samotné letiště bylo v této době nejprve krátce uzavřeno, posléze opět otevřeno a nakonec 20. července těžce poškozeno tureckým bombardováním při zmiňované invazi v rámci operace Attila. V této nepřehledné situaci zde uvízla navíc řada turistů a cizinců, kteří si na ostrově užívali vrcholící dovolenkovou sezonu a v dramatických dnech se chtěli dostat domů. Samotný turecký útok zničil dvě civilní letadla a řadu dalších, včetně flotily strojů Cyprus Airways, na letišti uvěznil. Z ranveje zůstala nepoškozena prakticky pouze její jedna třetina.
Foto Bashny.net
Neúspěšná operace Niki a zásah OSN
Těžké boje pokračovaly i v dalších dnech. Z řeckého pohledu došlo k tragické události v noci z 21. na 22. července, kdy se Atény pokusily v rámci takřka sebevražedné operace Niki dopravit na ostrov velké množství elitních vojáků. Pro řadu z nich se však chabě naplánovaná mise stala brzy peklem. Při přistání byla totiž některá řecká letadla napadena a sestřelena či těžce poškozena palbou spřátelených kypersko-řeckých jednotek, které o jejich příletu nebyly informováni.
Nakonec se do situace vložil místní zástupce OSN, který vyjednal ukončení střelby na a v okolí vzdušného přístavu. Na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti byla 23. července na letišti, které obsadili příslušnici „modrých přileb“, a také kolem něj vyhlášena zóna pod ochrannou OSN. Zejména z tohoto důvodu a také proto, že se z letiště stala součást „nárazníkové zóny“, byl vzdušný přístav pro civilní provoz definitivně uzavřen. A to i přes fakt, že v následujících letech ještě opakovaně probíhala jednání mezi znesvářenými stranami, které zvažovaly jeho znovuotevření (například pod dohledem OSN).
Nutno dodat, že tři letadla v barvách Cyprus Airways, která „přežila“ turecké bombardování, přelétli piloti British Airways v roce 1977 do Velké Británie na základě speciálního povolení OSN. Na letišti se ale i nadále nachází několik vraků, a to včetně vraku československého Tupolevu, který zde havaroval v roce 1973.
Foto Grashoppair.com
Následovníci na obou stranách
V současné době je letiště v Nikósii stále ve vlastnictví Velké Británie a zároveň slouží „modrým přilbám“ v rámci mírové mise UNFICYP (United Nations Peacekeeping Force in Cyprus), která byla na ostrově ustanovena již v roce 1964 v době probíhajících sporů mezi řeckými a tureckými Kypřany.
Přestože nikosijské letiště dnes již není v provozu, ani jedna část Kypru nezůstala bez mezinárodního aeroportu. Ještě v závěru roku 1974, tedy velmi rychle po rozdělení ostrova, bylo v jeho jižní (řecké) části zprovozněno nové mezinárodní letiště v Larnace. To je dnes se svými více než pěti miliony odbavenými cestujícími ročně největším vzdušným přístavem na celém ostrově.
Hlavní leteckou branou do severního (tureckého) Kypru je mezinárodní letiště Ercan, jímž za rok projde několik set tisíc cestujících, a je tak o poznání menší než jeho konkurent na jihu. Vzhledem ke složité vnitrokyperské situaci je navíc obsluhováno pravidelnými lety výhradně tureckých aerolinií.
