Celní politika exprezidenta Donalda Trumpa, doprovázená obchodním napětím mezi USA a Čínou, začíná silně dopadat na globální letecký průmysl. Američtí výrobci a letecké společnosti se nyní potýkají s vyššími náklady, narušenými dodavatelskými řetězci a oslabenou poptávkou zákazníků. Situace mění pravidla hry celého odvětví, která byla dlouhá desetiletí založena na volném a stabilním obchodním prostředí.
Boeing v pasti celní války s Čínou: Budou zákazníci odebírat objednaná letadla?
Americký letecký gigant Boeing oznámil za první čtvrtletí roku 2025 silný meziroční růst tržeb o 18 %, poháněný zejména zvýšenými prodeji komerčních letadel typu 737 MAX. Navzdory lepším finančním výsledkům však vedení firmy varovalo před komplikacemi plynoucími z obchodních bariér mezi USA a Čínou.
Generální ředitel Kelly Ortberg potvrdil, že Čína, která tvoří přibližně 10 procent hodnoty nevyřízených obchodních zakázek společnosti Boeing, již v důsledku sporů odmítla převzít několik objednaných letadel. Ortberg v rozhovoru pro média připustil, že pokud se situace nezmění, Boeing bude nucen hledat nové kupce pro zhruba 50 letounů původně určených pro čínský trh v hodnotě více než jedné miliardy dolarů.
„Zatím jsme se přímého dopadu cel významněji nedotkli, nicméně pokud tento stav setrvá, budeme nuceni přesměrovat dodávky na jiné zákazníky,“ uvedl Ortberg a dodal, že cílem firmy zůstává rychle stabilizovat výrobu bez ohledu na komplikovanou situaci.
Obchodní válka v rozporu s tradicí volného trhu
Výroba civilních letadel historicky těžila z existence mezinárodních dohod, jako je například Dohoda o civilních letadlech z roku 1980 (WTO Civil Aircraft Agreement). Tato smlouva významně redukovala celní bariéry v obchodu s letadly a jejich komponenty. Trumpova obchodní politika s uvalením enormních cel ve výši až 125 % na čínské produkty (a odpovídajícím protiopatřením ze strany Číny) však znamená zásadní obrat v dosavadní americké strategii volného obchodu.
Nastavení nových obchodních omezení silně otřáslo důvěrou v globální obchodní prostředí a negativně ovlivnilo jak příjmy amerických vývozců, tak jejich konkurenceschopnost na světových trzích.
Cla prohlubují výrobní náklady na obou stranách oceánu
Pro Boeing přinášejí cla dvojí finanční zátěž. Vedle již zmiňovaných problémů s čínskými zákazníky musí firma řešit také zvýšené náklady na dovoz klíčových komponent, například z Japonska či Itálie. Přestože část poplatků lze uhradit z programu zpětného vrácení cla (duty drawback), čistý dopad na roční importní náklady odhaduje vedení Boeingu na přibližně 500 milionů dolarů.
Richard Barnett ze společnosti SupplyFrame upozornil, že letecké dodavatelské řetězce patří mezi nejkomplikovanější na světě. Proto jsou náchylné na jakékoli obchodní komplikace. Podle jeho vyjádření může současná situace vést k významným zdržením dodávek klíčových komponentů.
Přelití negativních efektů na celé odvětví
Obavy se netýkají pouze velkých výrobců, ale kaskádovitě zasahují celé odvětví, tedy aerolinky, dodavatele, letecké dopravce a firmy poskytující údržbu. Liz Hempel ze společnosti McKinsey zdůraznila, že narůstající náklady způsobené cly budou většinou přeneseny na dopravce – a následně na cestující. „Některé firmy jsou schopny absorbovat tyto náklady samy, ale významná část je bude nucena přenést dále. To se nakonec projeví zdražením letenek a nákladní dopravy,“ vysvětlila.
Aerolinky odkládají převzetí nových letadel kvůli clům
Ed Bastian, šéf dopravce Delta Air Lines, již oznámil, že společnost není ochotna přebírat letouny, na jejichž ceně by se významně odrážela cla. Delta proto odkládá některé plánované nákupy letadel Airbus s cílem vyhnout se dodatečným platbám. Letecké cargo navíc čelí sekundárnímu efektu; poptávka po nákladní přepravě již zaznamenala pokles, který potvrdil i globální svaz letecké dopravy IATA ve své poslední zprávě z března 2025.
Dlouhodobá nejistota oslabuje zákaznickou poptávku
Analytici varují před hrozbou dlouhodobého propadu poptávky po letecké dopravě. Podle údajů společnosti Visual Approach Analytics již letos došlo k přibližně desetiprocentnímu poklesu zahraničních cestujících do USA, především pak ze sousedních Kanady a Mexika. To je alarmující ukazatel, který může předznamenat trvalé zpomalení růstu leteckého průmyslu jako celku.
Návrat výroby do USA jako řešení? Překážky jsou vysoké
Reakcí některých firem na obchodní nestabilitu je snaha o částečné přesunutí výroby zpět na domácí půdu („reshoring“). Ve skutečnosti však vybudování nových výrobních kapacit ve Spojených státech vyžaduje obrovské investice, řadu let práce a komplexní spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Přestože Boeing i Airbus, se svými rozsáhlými provozy na území USA, jsou do jisté míry před nejhoršími následky ochráněni, i pro ně to nebude zdaleka jednoduché.
Letecký průmysl prožívá neklidnou éru
Celní politika Donalda Trumpa vyvolává velkou nejistotu napříč celým leteckým odvětvím a ovlivňuje kapesníky řetězců téměř ve všech zemích světa. Lídři průmyslu, včetně ředitele společnosti Boeing Kellyho Ortberga, nyní aktivně vyjednávají s představiteli administrativy ve snaze zmírnit dopady obchodních restrikcí. Ačkoli si všichni přejí návrat do stabilního obchodního prostředí, kdy a zda ke zlepšení dojde, zůstává velkou neznámou.
Zdroje: Flying Mag, CAPA, Routes, Aviation Week, McKinsey & Company, Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA)
