Čmelák model show patří mezi oblíbené modelářské akce nejen v okolí Holešova, kde se každoročně koná. Loňský ročník však měla okořenit ještě jedna speciální ukázka, když jeden z návštěvníků akce navštívil bývalé holešovské letiště ve svém novém ultralehkém letounu Corsair, připomínající slavnou válečnou stíhačku F4U. Vše však skončilo velikou tragédií – nehodou ultralehké repliky a tragickou smrtí jejího pilota. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) nedávno uzavřel šetření, které nešťastné události z 10. srpna 2013 rozkrylo.
Ultralehká akrobacie
Už od začátku vyšetřování a z prvních svědeckých výpovědí bylo jasné, že přinejmenším část tragédie půjde nutně na vrub pilota. „Organizátor akce ve své výpovědi uvedl, že dne 10. srpna 2013 v 16 hodin 58 minut, po přerušení modelářského provozu, za severovýchodního větru o rychlosti cca 2-3 m/s, odstartoval ultralehký letoun Corsair, imatrikulace OK-SUR 11, z dráhy modelářského letiště v Holešově ve směru východ,“ stojí v závěrečné zprávě. „Po vzletu pilot pravou zatáčkou o 270° ve výšce cca 20-30 m nad zemí provedl přílet kolmo na směr vzletu (přibližně proti směru větru), což bylo v rozporu se vzájemnou dohodou pilota a organizátora modelářského provozu. Před startem byl s pilotem s ohledem na bezpečnost dohodnut průlet souběžně s používanou dráhou modelářského letiště.“
Jeden z účastníků akce k následnému průběhu kritického letu uvedl, že „jakmile byl (letoun) nad dráhou, udělal velice ostrou utaženou zatáčku doleva. Ultralehký letoun při této velmi ostré a hodně utažené zatáčce přešel do více jak 90° náklonu a v levé spirále narazil do země. Při celém letu byl podvozek zatažený a motor pracoval normálně. Při dopadu letounu na zem byl pilot vymrštěn z kabiny a dopadl cca dva metry od letounu, který ihned po nárazu vzplál.“
Foto ÚZPLN
Vyšetřovatelům se nakonec podařilo získat také fotografie a videozáznam, který dokládal svědecké výpovědi. Nebylo pochyb o tom, že bezprostřední příčinou neštěstí bylo špatné rozhodnutí pilota – ať už máme na mysli ohrožení diváků nízkým průletem nebo především onen nepovedený pokus o akrobatické vystoupení, které předpis UL 1 jednoznačně zakazuje.
Přesto stála komise ÚZPLN před hrstkou nezodpovězených otázek. Muselo skutečně dojít ke smrtelné nehodě? Kolik akrobatických hodin měl pilot na kontě? A není ultralehký Corsair nebezpečný i pro jiné piloty?
Smrtící adrenalin
Z palubního přístroje Garmin GPSMAP 296 se podařilo vyšetřovatelům získat data o rychlostech, výškách a polohách letounu během celého dne, a tak bylo možné s velkou přesností určit průběh letu ještě před účastí v Holešově a tak i podpořit svědectví návštěvníků akce. Vyšlo například najevo, že si pilot trochu „zahrával“ už při příletu do Holešova.
„Pilot odstartoval v 15:04 z RWY 09 SLZ plochy Zlín-Štípa a po vzletu točil doprava do kurzu 290° MAG přímo na Holešov. Po příletu do Holešova prováděl 4 minuty několik nízkých průletů nad modelářským letištěm ve výšce cca 30-300 ft nad zemí. Při tomto vystoupení provedl nejméně dva velmi nebezpečné ostré obraty ve stoupání s malou rychlostí. Pilot se při letu nad modelářským letištěm dopustil letecké nekázně tím, že prováděl horizontální a vertikální manévry nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1 000 stop) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla. Po ukončení nebezpečného předvádění nízkých obratů nad plochou pilot nezvládnul rozpočet na přistání a vlastní přistání na krátkou plochu s bočním větrem. Byl dlouhý na přistání a po dosednutí vyjel cca 118 m za okraj plochy,“ uvádí vyšetřovatelé.
Závěrečná zpráva pokračuje hodnocením kritického letu. „Po vzletu, v počátku rozvoje havarijní situace byl zřejmý pilotem nepromyšlený manévr, který byl v přímém rozporu s dohodnutým postupem odletu domluveným s organizátorem modelářské akce. Místo stoupání na okruhovou výšku a následného provedení průletu ve směru plochy, hned po vzletu a na velmi malé výšce točil pravou zatáčku. V průběhu neustálené zatáčky se pravděpodobně plně nevěnoval řízení UL letounu, protože v jednom okamžiku překročil maximálně povolenou rychlost a současně klesal. Poté následovalo odbrzdění rychlosti v ostré zatáčce, kterou dokončil ve směru přímo k ploše, to je cca po 270°.“
„Pilot se s UL letounem ocitl před plochou, za kterou byli shromážděni diváci. Tuto nebezpečnou situaci dále zhoršil změnou letu z pravé do levé zatáčky a následným prudkým přechodem do stoupání. Ultralehký letoun byl v téměř 90° levém náklonu a v průběhu provádění cca 180° zatáčky ve stoupání postupně ztrácel rychlost a poté v levé spirále ve velkém levém náklonu klesal k zemi. Těsně před kontaktem se zemí bylo zřejmé další zvětšení levého náklonu, které pravděpodobně nastalo v důsledku ztráty vztlaku na křídle,“ popisují závěrečné momenty vyšetřovatelé.
Foto ÚZPLN
Akrobat neakrobat
Několik zásadních pochybení přimělo pracovníky ÚZPLN začít zkoumat kvalifikace jednačtyřicetiletého letce a zejména pak jeho akrobatickou minulost. Podle vyšetřovatelů „pilot zahájil teoretický a praktický výcvik dle osnovy UL-3 LAA ČR v roce 2007. Dne 19. července 2008 jej úspěšně ukončil, přičemž na SLZ typu Cora Allegro nalétal 24 hodin 43 minut a vykonal 165 letů. V roce 2008 po vykonání teoretické a praktické zkoušky získal průkaz pilota SLZ.“
Celkový nálet pilota k polovině ledna 2013, kdy si průkaz prodlužoval, činil 85 hodin, z toho 20 hodin nalétal za poslední dva roky. „Dne 10. července 2013 se stal majitelem UL letounu Corsair UL, na kterém aktivně létal. V paměti přístroje GPS v sekci Záznamníku letů byly od 2. srpna 2013 do 10. srpna 2013 zaznamenány lety v trvání 3 h 48 min včetně kritického letu. Pilotův osobní Zápisník letů na UL letounech byl požárem zničen. Deník letadla se nepodařilo dohledat,“ píše závěrečná zpráva.
Z leteckého rejstříku dále vyplynulo, že pilot měl od dubna 2010 také platný průkaz soukromého pilota letounů PPL(A). „V letech 2010-2012 se přeškolil na typy Zlín Z-42, Z-142 a Z-526 F. Na posledně jmenovaném typu se věnoval výcviku v akrobatickém létání, při kterém nalétal 1 hodinu 37 minut. Celkový nálet zjištěný ze zápisníku letů k 14. červenci 2012, kdy byl proveden poslední záznam, činil 64 hodin 24 minut.“
Nenašel se tudíž jediný záznam, že by pilot s celkovým náletem přes 150 hodin absolvoval kromě hodinu a půl dlouhého letu na Z-526 jakýkoliv akrobatický výcvik. O to zarážející se jeví, že se do akrobatického letu pustil na novém ultralehkém letadle, jehož přesné chování zřejmě neznal déle než pět letových hodin.
Podoba není všechno
V neposlední řadě si o pozornost vyšetřovatelů řekl také jeden z hlavních aktérů, samotný ultralehký Corsair. Bylo třeba se ujistit, že výrobek firmy pana Ladislava Galetky, navíc jeden z prvních kusů tohoto typu, nebyl před nehodou jakkoliv poškozen.
„Corsair UL byl navržen v měřítku 1 : 2 tak, aby jako polomaketa letadla F4U Corsair splnil požadavky na kategorii UL. Celý drak byl před nýtováním slepen ve spojích plechů lepidlem Emfimastik PU 50. Vrtule byla doplněna o kužel a mezikus. To zvýšilo její hmotnost a zajistilo posun těžiště dopředu. Při letu s pilotem o hmotnosti 85 kg se tak poloha těžiště nedostala v žádné konfiguraci (podvozek zasunut, nevyčerpatelný zbytek paliva) za 33 % střední aerodynamické tětivy,“ objasňuje závěrečná zpráva. „Setrvačný moment vrtule nepřesáhl povolené hodnoty výrobce motoru. Byla volena menší plocha křidélek a jejich menší výchylky proto, aby Corsair UL nebyl příliš obratný a nesváděl k létání mimo ustanovení předpisu.“
„Ultralehký letoun byl provozován soukromým majitelem za účelem rekreačního létání. Byl uveden do provozu a zapsán do centrálního rejstříku LAA ČR v roce 2013. Letoun byl přezkoušen a uveden do provozu s technickým průkazem ‚Z‘ dne 17. června 2013 se závěrem ‚Letadlo vyhovuje pro provoz - bez závad‘. Platnost technického průkazu končí 10. července 2014.“
Technická prohlídka ohořelého vraku a následná expertíza potvrdily, že letoun byl až do střetu se zemí bez závad. „Pohonná jednotka byla v průběhu celého letu plně funkční. Chod motoru byl násilně zastaven v důsledku nárazu do země. Poškození jednotlivých částí UL letounu byla způsobena nárazem do země a následným požárem,“ jednoznačně hodnotí vyšetřovatelé.
Foto ÚZPLN
Zbytečná smrt?
Komise tudíž dospěla k závěrům, že pilot:
- „byl způsobilý k provedení letu,
- nebyl v průběhu letu pod vlivem pro let zakázaných látek,
- při příletu do Holešova provedl nad modelářským letištěm svévolné letové vystoupení v rozporu s předpisem LA 6,
- nedodržel dohodu s organizátorem modelářské akce o způsobu provedení průletu v rámci odletu z modelářského letiště,
- provedl kritický let jako letovou ukázku, v rozporu s platnými předpisy,
- v průběhu kritického manévru se dopouštěl hrubých chyb při pilotování UL letounu, jednotlivé fáze letu neměl pravděpodobně promyšlené a v průběhu letu experimentoval,
- v průběhu kritického letu provedl s UL letounem prvky akrobatického letu,
- v závěrečné fázi kritického letu se pohyboval s UL letounem nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m AGL,
- nezvládnul pilotáž UL letounu na mezních režimech,
- nerespektoval omezení UL letounu stanovená výrobcem,
- ve snaze předvést svůj letoun na veřejnosti přecenil svoje schopnosti při pilotáži UL letounu,
- v konečné fázi letu ztratil kontrolu nad UL letounem.“
Příčinou letecké nehody byl pád UL letounu na malé rychlosti způsobený nesprávnou pilotáží a nerespektováním omezení platných pro UL letouny.
Je velice snadné dnes z pohodlí kancelářského křesla kritizovat a hodnotit, co všechno se loni v srpnu v pilotní sedačce Corsairu asi událo špatně. Přesto se musím přiznat, že jsem za celou dobu, co závěrečné zprávy ÚZPLN pročítám a vybírám z nich do našeho seriálu, s podobně dlouhým výčtem pilotních chyb asi ještě nesetkal. Lidský faktor se do drtivé většiny nehod obvykle dříve či později přimotá, zde šlo ale o čistý hazard a – tenisovou hantýrkou řečeno – o typickou „nevynucenou chybu“.
Je velmi těžké se na to celé nedívat jako na naprosto zbytečnou smrt. Budiž nám všem tedy alespoň obrovským ponaučením…