Ať se jedná o bezproblémový let nebo o vypjatější situaci, jako je například horší počasí či možná technická závada na letounu, člověk během období nelétání ztrácí důležité návyky. Proto jsem i letos přes radost z létání pociťoval obavy, které jako každý rok vždy ustupují s narůstajícím počtem odlétaných hodin. Zvláště piloti, kteří se létání věnují pro radost a ne na profesionální úrovni, se za knipl nedostanou tak často, jak by bylo pro jejich létání ideální.
A protože je důležité nemyslet jenom na zážitky nad krásnou českou nebo jakoukoli jinou krajinou, ale hlavně na bezpečnost a nácvik krizových situací, věděl jsem, že pro svůj dobrý pocit bych měl pro větší cvik v ovládání letadla něco udělat.
Už mnohokrát jsem za slunného a krásného počasí dal přednost výletu místo ne tolik příjemným zážitkům při nácviku nouzových situací. Je ale samozřejmé, že nic není stálé a počasí zejména. Takže hodinu po startu za krásného bezvětrného odpoledne může nastat při návratu úplně jiná situace, ve které bude příjemných pocitů jenom velmi málo. Proto pro mne bylo velmi zajímavé, když mi byl za velmi výhodnou, téměř poloviční cenu, nabídnut Mikro kurz – nouzová a bezpečnostní přistání od letecké školy F AIR sídlící na letišti v Benešově.
Ilustrační foto Jan Drhlík
Na tento dvouhodinový kurz jsem se přihlásil a také ho absolvoval na ultralehkém letounu Tecnam P92 Echo Classic OK-MUU61. Po celé dvě hodiny jsem si pod dohledem zkušeného instruktora ani na chvíli neoddechl, a přesto, že nejsem žádný začátečník, naučil jsem se zvládnout mnoho situací, se kterými se člověk tak často nesetká. Kurz se skládal z nácviku a řešení několika obtížných situací.
Součástí tohoto mikro kurzu byl například vzlet z krátké plochy, vysazení motoru po vzletu, vysazení motoru za letu, vysazení motoru v problematickém terénu, zábrana pádu, přistání se zavřenými klapkami, let na okruhu se zakrytými přístroji, nouzové přistání s vypnutým motorem, přistání na krátkou plochu. Velmi silným zážitkem pro mne byl vzlet z krátké plochy. Délka vzletové dráhy pro nácvik vzletu z krátké dráhy byla pro mne za hranicí možného, a na tento manévr bych si před nácvikem nikdy sám netroufl.
Další úkon, který jsem prováděl naposledy při pilotních zkouškách, bylo nouzové přistání v terénu. Poté, co mi instruktor stáhl motor na volnoběh ve výšce cca 1 000 stop, jsem byl nucen se rychle zorientovat a letadlo nasměrovat na jedno ze dvou polí, které se jevilo jako jediné vhodné místo k nouzovému přistání. Nyní po absolvování kurzu jsem si mnohem jistější než před ním a věřím, že v případě problematické situace bych vše zvládl. Také v případě letu se zakrytými přístroji jsem se musel obejít bez rychloměru, výškoměru a „kuličky“. Opět jsem si oživil, že člověk je schopen bez těchto přístrojů vnímat výšku i rychlost a letět.
Jednoznačně pro sebe absolvování tohoto kurzu beru jako velký přínos. Vyzkoušel jsem si spoustu situací, do kterých jsem se doposud naštěstí nedostal, ale teď už se cítím být na ně mnohem lépe připraven. Jestli se mi naskytne příležitost si tento kurz v letecké škole F AIR ještě zopakovat, rád toho využiji.
