Sonda Curiosity dobyla Mars
V pondělí ráno dosedl na povrch čtvrté planety zatím nejsložitější přístroj, který lidstvo k Marsu vyslalo. Americká sonda s poetickým názvem Curiosity (Zvědavost) cestovala dlouhých osm měsíců vesmírem, aby po té mohla během takzvaných "sedmi minut hrůzy" provést nejsložitější přistávací manévr v historii zkoumání vesmíru...vše v automatickém režimu, jelikož signál ze Země letí k Marsu plných 14 minut a pilotované přistání tedy nepřicházelo v úvahu.
Vše naštěstí proběhlo dle plánu a sonda přistála do předem vymezené oblasti. Krátce po přistání odeslala první snímek svého okolí, který potvrzoval, že je sonda v pořádku a funkční. Po dalších nutných testech zahájí sonda zkoumání kráteru Gale na planině Aeolis Palus. Kráter Gale nebyl pro přistání Curiosity vybrán náhodou. Podle předchozích výzkumů se v kráteru v minulosti mohla vyskytovat tekoucí voda a tudíž tam mohl existovat primitivní život. Právě po známkách života, ať už minulého nebo současného, bude Curiosity pátrat.
Curiosity je zatím největší a nejsložitější sonda vyslaná k Marsu. Váží celých 900 kilogramů a na délku měří tři metry. Pro výrobu elektrické energie používá termoelektrický generátor, který využívá teplo z rozpadu radioaktivního plutonia 238. Mezi vědeckými přístroji na palubě sondy je například laserové dělo určené ke zkoumání skal a kamenů a další přístroje určené především k rozboru hornin.
Sonda Curiosity
Letišti Berlin-Brandenburg hrozí insolvence
Nově budované letiště v Berlíně má další obtíže. Po již dvakrát odloženém termínu otevření (o situaci jsme vás informovali v článku ZDE!) se k problémům letiště přidal nedostatek finančních prostředků a s tím související komplikace. Braniborská zemská vláda oznámila, že letiště má finance do konce letošního roku a banky již letišti další peníze nepůjčí.
Přesná situace letištních financí však není známa. Braniborský ministr financí Helmuth Merkov uklidňuje situaci prohlášením: "Platební schopnost společnosti je a zůstane zajištěna." Opoziční politikové na druhou stranu nevylučují vyhlášení insolvence na letištní společnost do konce letošního roku.
.jpg)
Letiště Berlin-Brandenburg, které má nahradit dvě stará berlínská letiště Tegel a Schönefeld, mělo být podle původních plánů již v provozu. Dvojitý odklad data otevření letiště přinesl zvýšení původní plánové ceny výstavby z 2,5 miliardy eur na nejméně 3,7 miliardy eur. Pouze zachování provozu na dvou starých letištích stojí 15 milionů eur měsíčně.
Termín otevření letiště je nyní stanoven na 17. března 2013, ale je již téměř jisté, že dojde k dalšímu odložení. Zveřejnění nového termínu se očekává po zasedání dozorčí rady letiště ve čtvrtek nebo po dalším zasedání 14. září.
Boj o Gripeny pokračuje
Česká vláda se stále nedohodla se Švédskem na prodloužení pronájmu čtrnácti nadzvukových stíhaček JAS-39 Gripen. Zatímco ministerstvo obrany pokračuje v jednáních se Švédy, česká vláda se začíná připravovat i na možnost, že k dohodě nedojde a bude nutné vypsat nové výběrové řízení na pořízení nadzvukových strojů.
Vyjednávání o prodloužení pronájmu prý provází neochota švédské strany poskytnout požadované slevy z ceny pronájmu. Podle náměstka ministra obrany Jiřího Šedivého, obsahuje současný kontrakt i náklady, které při případném prodloužení pronájmu pozbudou smysl. Jedná se například o náklady na výcvik personálu a vybudování infrastruktury. Kromě seškrtání již irelevantních nákladů chce ministerstvo snížit i samotnou cenu pronájmu čtrnácti strojů.
V případě, že nedojde k dohodě do konce listopadu letošního roku, začne česká vláda připravovat podklady pro nové výběrové řízení. Na současném světovém trhu je podle Šedivého přetlak, jelikož se mnoho států zbavuje létaných strojů v rámci škrtů v rozpočtech a výrobci nových strojů se snaží prodat své stíhačky při stále nižší poptávce na trhu. O zájemce na vyzbrojení českého letectva by tedy nebyla nouze.
