Rozbor nehody z loňského července kromě jiného ukazuje především na dvě, nikterak neznámé věci – jak strašně tenká je v letectví čára mezi životem a smrtí a jak moc lidí si plně neuvědomuje, že překročit ji lze pouze jedním směrem…
Zpráva o tragické nehodě ultralehkého letounu obletěla média 19. července před polednem. Prvotní informace o tom, že se jednalo o výcvikový let s cizím státním příslušníkem, se poměrně brzy potvrdila. Stejně tak i skutečnost, že instruktor létal nad obcí Osek, místem svého bydliště, docela často. Kromě toho se také začaly šířit spekulace, že ultralehkému Evektoru EV-97 Eurostaru registrace OK-GUR 22 se stala osudným vývrtka, kterou se posádce nepodařilo vybrat.
Kritický let
Podle zjištění vyšetřovatelů „posádka letadla sestávala z instruktora a pilota-žáka, občana Ruské federace, který zahájil svůj výcvik k získání kvalifikace pilota ULL u střediska pilotního výcviku na letišti Líně dne 15. července teoretickou výukou a dne 16. července také praktickým výcvikem.“
V den nehody podle svědectví majitele letounu a dalších instruktorů zamýšleli instruktor s žákem provést let z letiště Líně na plochu Blatná k nácviku pojíždění. Zápis stanoviště AFIS v Líních potvrdil, že ultralight vzlétl v 9:11 dopoledne.
Foto ÚZPLN
Rekonstrukci dalšího průběhu letu, zejména kritické situace, vyšetřovatelé založili na základě výpovědí tří svědků, kteří viděli letadlo manévrovat nad obcí Osek. „První svědek z obce Osek nejprve slyšel zvuk letadla. Potom viděl přeletět ze západu směrem na obec Volduchy letadlo, které od vidění znal. Takové v uvedeném prostoru létalo často i dříve. Viděl, jak nad polem, východně od okraje obce, letadlo zatočilo zpět k Oseku a obletělo letohrádek Kamýk. Tomu svědek nevěnoval příliš pozornosti.
Pak viděl, že znovu letělo směrem na východ ve výšce odhadnuté cca 150–200 m nad zemí a provádělo kývavý pohyb kolem podélné osy. Křídlem zakývalo dvakrát až třikrát. Svědek uvedl, že ho tento manévr upoutal, protože se mu zdálo, že přitom letí malou rychlostí. Letadlo potom stoupalo v mírné levotočivé zatáčce. Podle svědka bylo stoupání ‚náhlé‘ a letadlo ztratilo rychlost. Manévr na vrcholu stoupání svědek popsal tak, že ‚přes pravé křídlo propadlo do vývrtky‘. Dále svědek viděl, že pilot vývrtku vybral do sestupného, ale poměrně ‚razantního‘ letu ve směru z jihu na sever.“
Další svědek podle zprávy „viděl, že se letadlo otáčelo a začalo padat přídí dolu. Svědek se domníval, že ‚je problém‘, že takový manévr nebyl v úmyslu pilota.“ Třetí svědek vypověděl, že letadlo „bylo docela nízko a nad polem pokračovalo ‚rovně‘ ve směru na východ. Dále svědek viděl, že náhle začalo ‚prudce kolmo‘ stoupat. Do jaké výšky, svědek neodhadl. Manévr popsal tak, že na vrcholu stoupání se letadlo téměř zastavilo. Myslel si, že přepadne přídí dopředu a poletí dál. Podle svědka ale letadlo spadlo ‚přes ocas zpátky a přes křídlo se otočilo‘. Svědek se domníval, že se letadlo otočilo jednou o 360°. Viděl, že manévr vybralo a letělo rovně, ale zmizelo mu z dohledu. Asi za dvě až tři sekundy slyšel velkou ránu.
Eurostar narazil do stromů mezi obcemi Osek a Volduchy a byl zcela zničen. Oba muži na palubě nehodu nepřežili z důvodu mnohačetných těžkých poranění.
Foto ÚZPLN
Rozbor nehody
Na základě výpovědí svědků se pracovníci ÚZPLN zaměřili především na zjištění skutečnosti, zda mohlo dojít k přechodu letounu do vývrtky například vlivem technické závady na motoru či na kormidlech.
„Při zkoumání trosek nebyly nalezeny žádné známky poruchy pohonné jednotky nebo draku a soustavy řízení letadla, která by mohla způsobit pád do vývrtky. Přípusť motoru byla nastavena do polohy ‚plný plyn‘, ale podle nalezených důkazů nebylo možné jednoznačně prokázat, zda se motor v okamžiku nárazu točil. Je velmi pravděpodobné, že se zastavil v okamžiku střetu vrtulových listů s větvemi stromů těsně před dopadem na zem,“ odhaluje závěrečná zpráva.
Lékařská analýza prakticky vyloučila, že by se na příčinách nehody podílel zdravotní stav obou pilotů. Biochemické testy provedené u instruktora ukázaly, že v době 15-20 vteřin před smrtí, tedy od počátku svědky popisovaného stoupavého manévru, procházelo jeho tělo změnami, které „lze vysvětlit intenzivní negativní duševní emocí – stresem“, a to s obavou o vlastní život.
Komisi se však nepodařilo získat žádné další údaje o průběhu letu, které by bylo možné porovnat se svědeckými výpověďmi. Ačkoliv měli piloti na palubě přenosnou GPS navigaci, data z ní vyšetřovatelé nezískali.
Komise se proto zaměřila na důkladnější rozbor režimu vývrtky na letounu EV-97. Zpráva uvádí, že „letadlo EV-97 Eurostar má v běžném provozu úmyslné vývrtky zakázány. Zkoušky prokázaly, že letadlo nejeví snahu neočekávaně přecházet do vývrtky. Nemá výrazné pádové varování a mělo často snahu spíše přejít do spirály. Výjimkou bylo uvedení do vývrtky na nominálním výkonu motoru v zatáčce, kdy přešlo do vývrtky bez znatelného varování velmi rychle, a to směrem ven ze zatáčky.“
Foto ÚZPLN
Vyšetřovatelé tedy uzavírají rozbor následovně: „Po jedné otočce pravděpodobně instruktor vybral vývrtku do strmého sestupného letu. Celková ztráta výšky během otočky a způsob vybírání nepostačovaly k tomu, aby instruktor vybral letadlo ze strmého sestupného letu před nárazem do stromů a země.“
Závěry vyšetřování
Na základě zjištěných skutečností tedy dospěla komise ÚZPLN k následujícím závěrům:
- „je velmi pravděpodobné, že posádka letadla z vlastního rozhodnutí provedla ve strmém stoupání zpomalování až do přetažení bez výkonu motoru,
- letadlo po přetažení přešlo do vývrtky, kterou posádka letadla vybrala po jedné otočce.
Pravděpodobnou příčinou byl přechod do neúmyslné vývrtky v důsledku ztráty rychlosti při prostorovém manévru – strmém stoupání. Instruktor pravděpodobně po zastavení rotace nebyl schopen vybrat sestupný let před nárazem do země.“
Je tedy vysoce pravděpodobné, že ačkoliv se posádce podařilo vyváznout z vývrtky, výška letu jí již nedovolila dostat se zpět do bezpečného režimu. Proč se letadlo pohybovalo nízko nad obcí Osek a proč provádělo svědky popisované manévry, se nepodařilo objasnit.
