Obě nehody od sebe dělilo 10 dní, 1 vodní nádrž a 2 lidské životy. To jen pár čísel na úvod, ve kterých se postupně zorientujeme.
Paraglide v Loučovicích
Začneme nehodou se šťastnějším koncem. 26. července se v povltavské vesničce Loučovice nedaleko hranic zamotal rakouský pilot motorového padákového kluzáku (MPK) do datového kabelu, nataženého mezi střechami místních paneláčků. Spadl přitom na nohy z výšky několika metrů, lehce brzděn regenerujícím vrchlíkem. Přivodil si při tom těžké zranění, ošetřujícím lékařem klasifikované jako zlomenina pánve. První pomoc pilotovi poskytli místní lidé, kteří také jeho počínání pozorovali.
Ačkoliv byl pilot krátce po nehodě, ještě před zamýšleným výslechem na policii, na vlastní žádost převezen do Rakouska, podle leteckých vyšetřovatelů uvedl, že „příčinou nehody bylo nezdařené nouzové přistání po poruše motoru MPK.“
S ohledem na výpověď pilota samotného i svědků nehody provedli pracovníci ÚZPLN technickou prohlídku padáku zaměřenou na chod motoru PAP 1400 R, vyrobeného v roce 2007. Zpráva úvádí, že „kluzák měl na dvou místech, symetricky ve vzdálenosti cca 2 m od středu na horním potahu poškození charakteru propálení tkaniny působením tření. Podobná poškození měl také na spodní straně potahu poněkud blíže ke středu. Uvedené poškození bylo zřejmě způsobené kontaktem s kabelem.
Foto ÚZPLN
Výčet rozborů nemotorových součástí padáku uzavírá zpráva takto: „Z uvedeného lze dovodit, že padákový kluzák byl v době letecké nehody letuschopný, funkce zůstaly zachovány a pilot mohl padákový kluzák řídit. Technický stav před nehodou byl velmi dobrý.“
Co se týče pohonné jednotky, vyšetřovatelé na základě svědeckých výpovědí pokračují: „V době bezprostředně předcházející střetu s překážkou pilot letěl téměř horizontálním letem mezi domy sídliště ve výšce nižší, než je výška budov. V případě, že by došlo k vysazení pohonné jednotky, mohl pilot využít volného prostranství louky, parkoviště a dětského hřiště, které se nacházely vpravo od dráhy letu.
Vzhledem ke skutečnosti, že let před nehodou probíhal v delším úseku přibližně horizontálně a pilot neměl žádnou snahu o přistání ve volném prostoru, lze s vysokou pravděpodobností vyloučit poruchu pohonné jednotky jako příčinu letu v nízké výšce. Při zkoumání trosek nebyly nalezeny žádné známky poruchy pohonné jednotky a padákového kluzáku. Z výsledků prohlídky motoru vyplývá, že motor pracoval s velkou pravděpodobností bez závad.“
Na základě zjištěných skutečností komise ÚZPLN došla k závěru, že „Příčinou letecké nehody bylo rozhodnutí pilota letět pod minimální výškou pro lety VFR a v důsledku toho střet MPK s datovým kabelem nataženým mezi budovami v obci Loučovice, když se nedokázal vyhnout překážce.“
Foto ÚZPLN
Ze závěrů vyšetřovatelů je zřejmé, že rakouský pilot porušil předpisy, a je tedy vlastně celkem pochopitelné, že se snažil vše zakrýt historkou s porouchaným paramotorem. Celá ta hloupost by se snad i chápala lépe, kdyby o deset dní dříve nedošlo na druhém konci lipenské vodní nádrže k tragédii mnohem větší, prakticky z totožných příčin.
Echo u Nové Pece
16. července, krátce před tři čtvrtě na jedenáct, skončilo v zahradě domu na břehu vodní nádrže u obce Nová Pec ultralehké letadlo Tecnam P 92 Echo. Letadlo narazilo do stromu a okamžitě se vzňalo. Pilotovi a cestujícímu se podařilo z hořícího stroje uniknout, avšak s řadou popálenin a zranění. Oba muži byli převezeni do nemocnice v Českých Budějovicích. Přes snahu lékařů šestatřicetiletý pilot zraněním 17. července podlehl, čtyřicetiletý cestující zemřel o necelý týden později.
Stejně jako v případě předchozí nehody paraglidu, i tentokrát viděla kritický moment letu řada svědků. Kromě toho mohli vyšetřovatelé využít záznamů komunikace na frekvenci AFIS letiště v Českých Budějovicích, odkud ultralight vzlétal. „V 10:00:17, před zahájením pojíždění, pilot navázal spojení s dispečerem AFIS LKCS a ohlásil úmysl provést ‚výcvikový let‘ do prostoru Frymburk. V 10:06 pilot s cestujícím uskutečnili vzlet z RWY 09 LKCS a po vzletu pokračovali směrem na jih,“ uvádí závěrečná zpráva. Podle jiného svědka, který se na letišti připravoval ke svému letu, měl však cestující v úmyslu především fotografovat a natáčet a o výcvikový let se zřejmě nejednalo.
„Svědek, který lovil ryby z lodi na hladině údolní nádrže Lipno mezi obcemi Bližší Lhota a Horní Planá, pozoroval žluté letadlo, které přiletělo v malé výšce směrem od Hůrky podél levého břehu. Náhle změnilo směr letu od břehu a klesalo těsně nad hladinu. Podle svědka bylo tak nízko, že ‚se od vrtule čeřila voda‘. Letělo až do vzdálenosti asi 100 m směrem k jeho lodi. Pak zatočilo zpět ke břehu a stále těsně nad hladinou směřovalo nad pláž u Horní Plané.“
Zpráva dále pokračuje: „Svědek, který pracuje jako obsluha přívozu Horní Planá – Bližší Lhota, uvedl, že viděl, jak letadlo nalétávalo na plavidlo přívozu z boku. Dále sdělil, že ultralehké žluté letadlo viděl nad jezerem létat také ve čtvrtek dne 14. 7. 2011. Pilot létal velmi nízko nad hladinou a nalétával na plavidlo přívozu, tak že letadlo nad ním bylo asi 10 m.“
Foto ÚZPLN
„Svědek, který se nacházel poblíž stanů v kempu v Nové Peci, slyšel letět letadlo. Pak se ozval zvuk, jako kdyby o něco zavadilo. Otočil se k místu, odkud šel zvuk, a za stromy viděl směrem k zemi prolétnout žluté letadlo.“ Ukázalo se, že letoun před dopadem na zem přerušil dráty vysokého napětí vedoucí přes vodní nádrž ve výšce zhruba 20 metrů nad hladinou. To potvrdily i utržené listy vrtule nalezené na břehu v úrovni kabeláže. Ultralight už nezachránilo ani následné vystřelení záchranného padákového systému GRS Galaxy.
Otázkou tedy zůstávalo, z jakého důvodu se letoun pohyboval v tak nízké výšce – tedy zdali k tomu pilota vedly jiné okolnosti než vlastní úmysl. Rozbory vyšetřovatelů ukázaly, že „pád letadla byl přímým důsledkem poškození letadla při nárazu do vodičů elektrického vedení 22 kV ve výšce 20 m nad vodní hladinou, 320 m před místem letecké nehody. (…)Při zkoumání částí trosek, které nepoškodil požár, nebyly nalezeny žádné stopy nárazu do vodičů, ani důkazy o poruše soustavy řízení letadla. I když to není možné zcela vyloučit, s velkou pravděpodobností nenastal v průběhu letu žádný technický důvod pro sklesání do tak malé výšky nad hladinou.“
Podle ÚZPLN též není možné říci, do jaké míry pilot znal okolí nehody a zda věděl o drátech vysokého napětí. „Za předpokladu, že před místem nárazů do vodičů sklesal nad vodní hladinou způsobem vyplývajícím z výpovědí svědků, se pro pilota výrazně zhoršily podmínky k tomu, aby mohl rozpoznat vodiče vedení 22 kV, které vedly napříč směru letu. (…) Vodiče ani stožáry nenesly žádné varovné značení a nad korunami vysokých stromů na břehu vyčnívaly jen oba vrcholky příhradových stožárů s izolátory. Nebylo možné stanovit, zda pilot vodiče vedení před nárazem viděl a zda jednal ve snaze zabránit kolizi.“
Foto ÚZPLN
Ze zjištěných skutečností tedy vyšetřovatelé došli k závěru, že „je velmi pravděpodobné, že pilot z vlastního rozhodnutí sklesal na posledním úseku letu od železničního mostu směrem k obci Nová Pec do výšky, ve které se nacházely vodiče elektrického vedení 22 kV“, že „je velmi pravděpodobné, že v důsledku letu v malé výšce bylo obtížně vidět vrcholky obou příhradových stožárů stojících v průseku mezi stromy“ a že „po nárazu do vodičů posádka letadla neaktivovala záchranný systém ihned, ale až v situaci, kdy již záchranný padák nemohl zabránit nárazu letadla do objektů v zahradě.“
Ačkoliv vzhledem k značně ohořelým troskám Echa nelze se 100% jistotou vyloučit poruchu stroje před nehodou, je velmi pravděpodobné, že se pilot, podobně jako v případě nehody padákového kluzáku, vědomě dopustil prohřešku proti předpisu o minimální výšce letu. I když to tedy možná považujete za samozřejmost, nebude od věci si připomenout předpis.
| Předpis L2 Pravidla létání, Hlava 4 4.6 S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví nesmí být let VFR prováděn: a) nad hustě zastavenými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla, b) kdekoli jinde, než je uvedeno v ust. 4.6 a), ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. |
Bohužel, obě tyto nehody ukázaly, že i notoricky známá pravidla (světe div se, minimální výšky mají i v Rakousku) mohou jít čas od času stranou, když nad zdravým rozumem zvítězí přehnané sebevědomí, silná motivace či jen spoléhání na štěstí. Sami si rozhodněte, zda vám to za to riziko stojí.
