Bez křídel a zeleně natřená – tak putuje světem každá Cessna 162 Skycatcher, než dorazí na vykládací rampu letiště ve kansaské Wichitě. Jak? V kontejneru. Zatímco výroba letounu probíhá v Asii, k jeho sestavení dochází až v Americe.
Konstrukce dvoumístného cvičného letounu, kterým společnost Cessna vstoupila na trh letadel LSA (obdoba evropských ultralightů), probíhá v Číně. Z důvodu omezení civilního vzdušného prostoru v této zemi odsud ale letadla nemohou odletět. Stroje jsou tedy rozebrány a přepraveny do přístavu v USA v kontejnerech. Cesta Skycatcherů dále probíhá po železnici do Kansas City v Missouri, odkud putují do leteckého závodu v Yinglingu. Ten je partnerem Cessny již více jak půl století.
Vývoj letounu Skycatcher je již od svého počátku v roce 2006 provázen pomalým rozvojem a opožděním výroby. Cessna nicméně prohlašuje, že letos splní závazek dodání 150 Skycatcherů a v roce 2012 dokonce plánuje svou výrobu ještě zvýšit. „Věřím, že nejhorší je za námi a situace se už bude jen zlepšovat,“ říká mluvčí Cessny Dough Oliver. „Jsme velmi spokojeni s kvalitou výroby Skycatcherů a těší nás vzrůstající počet objednávek,“ dodává Oliver. Celkově již společnost přijala zakázky na přibližně 1 000 letounů tohoto typu.
Prodejní strategie Cessny 162 může leckomu připomínat koncepci Henryho Forda. Právě on je známý svým výrokem, že každý zákazník si může vybrat barvu svého vozu, ale pouze pokud to bude černá. Podobnost tkví v tom, že stejně jako Fordova totožná auta i Skycatchery přichází z Číny identické. Jednotliví zákazníci si až poté mohou vybrat z několika možných úprav a objednat si je prostřednictvím prodejců Cessny. Dough Oliver k tomu dodává: „V zájmu zachování přijatelné ceny musí být letadla ve svém základu standardizována.“
Od součástek v kontejneru k fungujícímu letadlu
Jakmile připluje kontejner s částmi letadla do přístavu v Yinglingu, trupy letounu (již s přidělenou imatrikulací) se převezou do hangáru. Tam na ně pracovníci namontují křídla, ocasní plochy a vrtule. Pak jsou již letadla připravena k prvnímu zkušebnímu letu. Nutno podotknout, že ještě v této fázi jsou letadla stále zelená. Teprve po testovacích letech je Skycatcher opatřen nátěrem ve středisku Cessny v Kansasu vzdáleného 84 mil od přístavu.
Každý Skycatcher je následně podruhé testován a nakonec je proveden společný let koncového zákazníka se zkušebním pilotem. Pokud všechno jde, tak jak má, proces v Kansasu zabere asi 38 hodin. „Toto číslo se může zdát nízké, ale jsme ve všem důslední, proto také někdy tento čas překročíme,“ řekl Lynn Nichols, prezident Yinglingu. „Prostředí výroby letadel je pro nás nové, ale stále se snažíme zlepšovat a hledat nové způsoby, jak být ještě efektivnější.“
V Yinglingu také instalují do letadel výbavu vybranou zákazníkem. Mezi doplňkové produkty patří druhý displej G300 (MFD), který je ze všech položek nejoblíbenější, dále se jedná o autopilota, aerodynamické kryty kol nebo primer. Skycatcher také našel své uplatnění v tamější letecké škole. „Oblast Wichity je v posledních letech poměrně těžce poznamenána ekonomickou situací, díky Skycatcheru se ale počet žáků drží na překvapivě dobré úrovni,“ řekl Nichols. Lidi zkrátka přitahuje nové letadlo, které disponuje nejnovější technologií a ovládá se prostřednictvím moderního sidesticku.
Nový model
V některých směrech je Skycatcher pro Cessnu zcela novým typem letounu, což samozřejmě vedlo k debatám o citlivých tématech dneška, jako jsou finance, globalizace či outsourcing. Cessna si tradičně zachovává většinu výroby. Společnost v současné době zaměstnává asi 8 000 pracovníků, z toho 6 000 ve Wichitě. Nastává ale obava, že pokud model Skycatcher uspěje, bude Cessna pokračovat v trendu výroby v zahraničí a využije této strategie i u jiných typů Cessen. Vedení společnosti nicméně zatím prohlašuje, že se k žádným z těchto kroků uchýlit nehodlá. Jediným důvodem, proč nechává letadla konstruovat v Číně, je udržení maloobchodní ceny na 112 250 dolarech za celý letoun.
Cessna má dlouhou a legendární pověst. Říká se o ní, že „učí svět létat“, a to již od roku 1940. Skycatcher představuje snahu společnosti vybudovat výcvikový letoun pro příští generaci pilotů. „Od začátku je našim cílem dostat lidi k létání pomocí nižší ceny výcviku,“ říká Oliver. „Letecký výcvik je součástí našeho DNA, součást naší historie a my jsme museli najít způsob, jak zvýšit počet pilotů“. Dnes nejčastější výcvikový letoun této společnosti – Cessna 152 se přestala vyrábět v polovině 80. let. Nové Cessny 172 s integrovanou avionikou G1000 od Garminu se zase pohybují kolem 270 000 dolarů.
Skycatcher má za úkol nabídnout novým zájemcům o pilotní průkaz způsob, jak se naučit létat při vynaložení co nejnižších nákladů. Zároveň je jeho úkolem upozornit budoucí letce na produkty Cessny s avionikou Garmin hned na začátku jejich leteckého života. Nový pilot pak může přejít na vyšší produkt od Cessny a zvolit si jakýkoliv letoun mezi Cessnou 172, 182, 206, Corvalis a 208, které mají podobné avionické vybavení. „Děláme skutečný pokrok ve splňování zakázek na Skycatcher,“ říká Oliver. „Očekáváme další růst objednávek a lidé si postupně navyknou na tento stroj v oblasti výcviku, všechny dostupné informace nám říkají, že to bude velmi úspěšný letoun.“
Skycatcher v praxi
Provozní ředitel letecké školy v Memphisu v Tennessee John Sterling prohlásil, že Skycatcher přitahuje nové žáky, kteří se chtějí stát sportovními letci. „Přicházejí k nám, protože slyšeli o Skycatcheru a chtějí získat potřebnou licenci. Právě tento aspekt vytváří poptávku,“ dodává Sterling.
Škola v Memphisu převzala v pořadí jedenáctý vyrobený Skycatcher v září roku 2010. Letoun má za sebou již 200 nalétaných hodin ve dvojím obsazení při výuce nových pilotů. Rozdíl leteckého výcviku je kromě typu letadla i v cenách. Zatímco hodina výcviku na novém Skycatcheru stojí 112 dolarů, na Cessně 152 je to 87 dolarů a v případě Cessny 172 vybavené avionikou G1000 se jedná o částku 149 dolarů. „Řadu let máme v naší flotile několik Cessen 150 a 152. Naše náklady na jejich provoz jsou extrémně nízké, protože tato letadla máme již splacena,“ řekl Sterling. „V současné době vedeme počáteční jednání o možném prodeji našich 150 a 152 za účelem nákupu více Skycatcherů. Abychom se ale mohli závazně rozhodnout, potřebujeme s tímto strojem nabrat více zkušeností. Pokud bychom se však dostali s náklady za provoz Skycatcheru na úroveň našich 152, několik bychom jich přikoupili.“
Piloti, kteří se chtějí naučit ovládat přístroje G1000, se nejdříve naučí ovládat G300 obsažené právě ve Skycatcheru, což je pro ně mnohem jednodušší. „Již několik našich zákazníků přešlo z G300 ve Skycatcheru na G1000 v Cessnách 172 a 182 a zvládli to bez větších problémů. Provozní logika těchto dvou systémů je natolik podobná, že přechod z jednoho na druhý je poměrně snadný a samotné přeškolení šetří nervy i peníze,“ prohlásil Sterling.
„Nový motor Continental 0-200, kterým Skycatcher disponuje, je navíc šetrný k životnímu prostředí,“ poznamenává Sterling a dodává, že nebýt problému s plastovým kroužkem na těsnění uzávěru oleje, byl by tento letoun zcela bezporuchový.
Tento článek vznikl ve spolupráci s AOPA Online Magazine
