Tihle opeřenci, kteří začali ochutnávat nesmírnost vzdušného moře, se stanou jednoho dne opravdovými piloty. Vypipláme je z vajíček teorie, sledujeme jejich první neohrabané skoky,
krmíme jsme je potravou z metodiky a některým přistřiháváme křidélka, až náhle dorostou a létají.
|
|
A jeden jako druhý se již vidí v kokpitu velkého dopravního letadla,
s palubní průvodčí přitažlivého vzhledu, s kávou na podnosu a zářivým úsměvem a krátkou sukní … No, proč ne, velká skupina dopravních letců na větroni začala. Možná by nám mohli přispět názorem, co jim do profesního života plachtění přineslo. Rád bych nějaký názor vyslechl. (Například jak Boeing klouže bez motoru, co za letu dělá kulička, tedy pokud ji tam vůbec mají nebo jak je moc podobné vypouštění paliva k odlehčení letadla s vypouštěním vody z větroně.) Třeba by i poradili, jak vlastně máme ty nové mladé letce školit, aby skutečně tu kávu, od toho podnosu, jednoho dne ochutnali.
Předchozí odstavec však ve svém konstatování nezohledňuje pocity a zážitky výsledku předcházející, vnímané pohledem z kabiny zadní, kdy si instruktor dříve zapamatuje drobné detaily hlav viděných zezadu, vepředu se střídajících, různých úhlů uší odstávajících, než vlastní jméno a tvar obličeje.
Pro nás je vyvedení žactva z hnízda velkým okamžikem.
Jednak se po provedení posledních „rozlétávacích" letů zmítáme v pochybnostech, zda jsme přece jenom něco neuspěchali, zaznamenáme změnu v pilotáži, která se vyznačuje v nenadálé suverenitě adeptů pilotní zkoušky, při které pak naše nervy pracují možná ještě více, než soustava zkoušeného adepta.
V neposlední řadě si uvědomujeme, že nastal čas přesunu odpovědnosti nanaše svěřence, čímž se nám samotným ale vůbec neulehčí.
Nebudu uvádět podrobnosti, ale chci z tohoto místa všechny své bývalé i současné svěřence upozornit, že pokud jsou rychlejší, než jejich starý instruktor, (a to musejí být set sakra rychlí), aby před svým veškerým rozhodováním a následným jednáním nechali myšlenku dozrát do všech rozměrů a dimenzí. A to nejen při létání samotném, ale i v životě pozemském. Stejně tak, jak nejde vrátit vystřelená kulka do hlavně, nelze vrátit okamžik neuváženého jednání s odstraněním následků současných nebo budoucích.
|
|
Jste-li na palubě sami, nelze odstranit ani jizvu na srdečním svalu Vašeho instruktora, pokud Vás náhodou vidí.
A protože jste někteří přece jenom docela rychlí, budu Vaše počínání sledovatještě přísněji než dosud. Proč?
Aby byly letové dny tím lepším než poletové rozbory. Aby nám létání přinášelo radosti a ne starosti. Aby , až budete konečně pilotovat ta velká letadla a stařičký opotřebovaný instruktor aktivista poletí s Vámi na dovolenou k moři, nedošlo k jeho náhlé srdeční zástavě v okamžiku, kdy se z palubního rozhlasu ozve:
„Jménem kapitána .……….....Vás na palubě vítá posádka a přeje příjemný let."
