Dny mého pobytu na parašutistickém soustředění na letišti Perris Valley ubíhaly, rozhodně nic nebrzdilo špatné počasí, které tou dobou znemožňovalo téměř veškerý provoz VFR na území České republiky. I organizace na místním letišti byla perfektní a tak jsme od východu slunce až do západu létali nahoru dolů Twinnotterem a Pilatusem Porterem PC-6.
Asi po prvním týdnu, kdy jsme si všichni užívali krásného počasí, jsem se dala do řeči s pilotem Twinottera a rozhodla se, že zjistím jak to tu vypadá s létáním. Na našem letišti kromě paraprovozu nebyla k dispozici žádná letecká škola, která by zapůjčovala letadla a nebo prováděla výcviky pilotů.
Místní pilot mě ale odkázal na nedaleké letiště French Valley, asi půlhodinky autem jihovýchodně odsud.
Výhled z Twinottera na letiště Perris Valley!
Touha zažít přistání
Nalákala jsem tedy několik parašutistů, aby si nechali předvést i přistání. Neměla jsem k dispozici auto a ostatně nemám ani řidičák, tak jak bych se na letiště dostala. A čím více lidí se složí na letovou hodinu, tím líp. (Většina parašutistů si sice létání užívá, ale mají zkušenosti jen se vzletem a se stoupáním. V tomto sportu zažijete přistání jen výjimečně). Mí noví kamarádi ze skákání sice vypadali trochu vyděšeně, ale nakonec přikývli a já se tedy dala do plánování!
Zavolala jsem na letiště a zeptala se, jestli bude vůbec možné další den provést let. Paní na manifestu mi bez problémů zablokovala Cessnu C172 na určenou hodinu a aby šlo vše co nejrychleji, objednala jsem pro tento let i safety pilota s tím, že případně zjistím později, jak by se dala provést revalidace mých pilotních licencí JAA na FAA a provést samostatný let.
Let by bylo možné provést i samostatně. Ovšem pokud se k tomu chystáte, musíte vyplnit několikero formulářů, a letět s místním instruktorem, aby vás uznal za bezpečné piloty, a pak teprve po uznání všech vašich kvalifikací můžete samostatně do vzduchu. Nemluvě o tom, že nějaký čas vám také zabere samotná příprava letu v neznámém terénu, prozkoumání vzdušných prostorů, místních radiotelefonních postupů atd... A navíc, jestliže létáte pouze po Evropě, nemáte pravděpodobně vyřízenou pojistku!
TIP: Takže dle mého názoru, jestli se chystáte jen jednorázově si prohlédnout místní krajinu z ptačí perspektivy a vyzkoušet místní provoz a nemáte přebytečný čas, je safety pilot tou nejjednodušší cestou, jak to provést!
Navíc když jsme přišli na letiště půl hodinky před stanovenou dobou zapůjčení letadla a seznámila jsem se s naším safety pilotem a vysvětlila mu, že jsem pilotka a co mám za kvalifikace (CPL IFR MEP), dali nám za zapůjčení letadla cenu bez instruktora jako za DEMO flight, což znamenalo 150 dolarů za hodinu a já jsem letěla zleva celý let, zatímco safety pilot pouze přihlížel, případně přebíral řízení v případě, že jsem ho o to požádala, abych si mohla něco vyfotit.
O to větší bylo mé překvapení, když jsme přišli k našemu stroji, který jsme měli za tuto cenu k dispozici... Téměř nový letoun, jak jsem později zjistila dosavadní nálet cca 600hodin, full glasscockpit, 180 koní, sedačky potažené kůží!
Naše C172
GARMIN 1000
Letíme
A tak jsme se vydali na malý výlet podél pobřeží! Letělo se výborně, téměř za bezvětří, krásně modrá obloha a vyhlídky, které jsme mohli obdivovat. Posuďte sami!
Parašutisté se na zadním sedadle kochali místní krajinou a snad i zapomněli na to, že s sebou nemají padáky a tak se ani nebáli!
O týden později jsem se rozhodla tento výlet zopakovat, s tím rozdílem, že to bylo v noci! Na letišti jsem totiž získala od místních pilotů mapy a po krátké debatě s naším safety pilotem Jeffem, který byl mimo jiné také místním instruktorem a šéfpilotem letecké školy, jsem zjistila, že letiště má vybavení pro provoz v noci!
Jeff zde na letišti očividně trávil dost svého času. Když jsem se ho zeptala, kolik má nalétáno, odvětil, že to ať prý ani nechci vědět. Na místním letišti pracuje přes 10 let a létá téměř denně! Počasí je tu skoro pořád výtečné, až na pár deštivých dní měsíčně, a tak létá a létá...! A je zde stále velmi spokojen ;-).
Co se týče nočních letů, překvapilo mě, že se zde nemusí podávat letový plán. Dokonce ani na věži nikdo nebyl, když jsme odlétali i přilétali. Hlásili jsme naslepo v okolí letiště a jinak jsme sledovali okolní provoz vizuálně a na obrazovkách GARMIN1000. Parašutisté už trochu ztratili strach z přistání a letu bez padáku a tak když jsem se jich zeptala, kam by chtěli letět a co si chtějí vyzkoušet, začali si vymýšlet různé akčnější prvky než rovný let. Takže jsem si v průběhu nočního letu vyzkoušela i zatáčky s větším náklonem a pády či skluzy. Jeff dokonce ani neprotestoval proti stavům beztíže. Při druhém letu s další várkou parašutistů jsem si zase vyzkoušela poměrně hodně nočních přistání, fotili si dráhu během přiblížení a já si dala asi 5 touch and go. Další zajímavostí bylo, že se zde vůbec neplatí přistávací poplatky! Jeff dokonce říkal, že když tu létal s Evropany, byli z toho tak nadšení, že si tu dávali jedno přistání za druhým!
A ještě pár nočních výhledů ;-)
TIP: Nalákejte pasažéry na vylídkový let v noci!
Zkušenost s místní školou tedy mohu hodnotit jen pozitivně! Vše proběhlo tak, jak jsme se dohodli. Letadlo bylo ve velmi dobrém stavu, instruktor zkušený a sympatický, levná letová hodina, žádné přistávací poplatky…a počasí po celý rok skvělé!
Co víc by si snad člověk mohl přát? Doufám, že se mi podaří podobný výlet brzy zopakovat, a pro příště i našetřit více času a provést další lety již v opravdovém sólu ;-).
No a neodpustím si malý parašutistický závěr, co jsem dělala v Kalifornii kromě létání si můžete prohlédnout zde:
