Kanada znovu otevřela otázku svého nákupu amerických stealth stíhaček F-35 Lightning II. Ministr obrany Bill Blair potvrdil 14. března 2025 pro CBC, že Ottawa aktivně hledá možné alternativy a hodlá vést jednání s konkurenčními výrobci stíhacích letounů. Přehodnocení přichází jen den poté, co Portugalsko oznámilo odstoupení od plánů zakoupit letouny F-35.
Změna kurzu kanadské obranné politiky ohledně stíhaček F-35
Po letech průtahů a debat kanadská vláda v lednu 2023 uzavřela kontrakt se Spojenými státy a firmou Lockheed Martin na dodávku 88 stíhacích letounů F-35A za přibližně 19 miliard kanadských dolarů (13,2 miliardy USD). Jednalo se o největší obrannou akvizici Kanady za poslední tři dekády. Nové stroje mají nahradit stárnoucí flotilu CF-188 Hornet (kanadská verze amerického F/A-18 Hornet), sloužící od roku 1982.
Technická omezení a rizika provozu v arktických podmínkách
Jedním z hlavních důvodů následného přehodnocení kanadského nákupu F-35 jsou technické otázky související s konstrukcí letounu. Jednomotorová konfigurace stroje vzbuzuje obavy ohledně bezpečnosti a spolehlivosti provozu v arktických podmínkách severní Kanady. Kvůli tomu už kanadská vláda dokonce plánuje pořízení nových vrtulníků určených na případné záchranné operace v případě nehody v odlehlých arktických oblastech.
Ekonomické přínosy versus rizika odstoupení od F-35
Kanadské firmy doposud získaly kontrakty přesahující 1,8 miliardy USD díky účasti země v programu Joint Strike Fighter (JSF). Od roku 1997 Kanada investovala zhruba 500 milionů USD do svého členství v programu. Tato spolupráce přinesla stovky kvalifikovaných pracovních míst a podpořila rozvoj národního leteckého průmyslu.
Možnosti diverzifikace flotily – Gripen jako žhavá alternativní cesta
V rozhovoru pro CBC ministr obrany Blair uvedl, že vláda nyní zvažuje možnost převzetí první várky F-35, zatímco zbytek zakázky by mohla diversifikovat pomocí jiných strojů od evropských výrobců. Jednou z hlavních zvažovaných alternativ je švédský Gripen firmy Saab, který skončil těsně druhý v původním výběrovém řízení. Švédsko navíc nabízí Kanadě montáž letounů Gripen na jejím území a také otevřený přístup k technické dokumentaci, což program F-35 neumožňuje.
Interoperabilita v rámci NATO – strategický prvek rozhodování
Kromě technických a ekonomických otázek Kanada musí zohlednit také své závazky vůči NATO. F-35 jsou primární bojovou platformou západních spojenců a jejich společná interoperabilita je klíčovým faktorem alianční obrany. Případný odchod z programu JSF a volba strojů mimo tento rámec by Kanadu mohla znevýhodnit po technologické a operační stránce, oslabit alianční spolupráci a narušit důvěru spojenců.
Zdroj: The Aviationist, CBC News
