Slovenské ministerstvo obrany, které do letošního května vedl Jaroslav Naď, podalo návrh na sloučení leteckých útvarů pod MO SR. Přepravu mj. i ústavních činitelů by tak zajišťovalo MO SR. Podporu návrhu ukázala vláda Eduarda Hegera, jež se ve svém programu zavázala ke zvážení sloučení leteckých útvarů na základě vypracované analýzy. Ministerstvo obrany ve svém návrhu argumentuje tím, že sloučením pod vojenské letectvo by došlo k finanční úspoře a zvýšení bezpečnosti.
Podle usnesení vlády Slovenské republiky č. 411 z 10.5. 2006 vykonává Letecký útvar MV SR kromě dopravy ústavních činitelů i humanitární, sanitární, repatriační lety a další. Tyto lety aktuálně zajišťují dva stroje Airbus A319CJ (imatrikulace OM-BYA a OM-BYK) a dva Fokkery F100 (Imatrikulace OM-BYB a OM-BYC). Součástí Leteckéhé útvaru MV SR je i vrtulníkové oddělení, které v případě sloučení útvarů mělo zůstat v gesci MV SR. To se ale vůči sloučení razantně ohradilo. Mluvčí MV SR Zuzana Eliášová plány komentovala následovně: „Resort vnitra disponuje analýzami, které hovoří o nevhodnosti spojení leteckých útvarů resortů vnitra a obrany. Též je faktem, že doposud nebylo žadné odborné jednání k tomuto případu. Proto nerozumíme této iniciativě, která se zrealizovala bez součinnosti s ministerstvem vnitra, kterého letecký útvar činí významnou část problematiky.“
Postoj MV SR navíc podpořila stanoviskem i Slovenská asociace dopravních a obchodních pilotů. Její ředitel Marián Majtán svůj postoj adresoval v dopise prezidentce SR Zuzaně Čaputové, předsedovi Národní rady SR Borisovi Kollárovi a předsedovi vlády SR Eduardovi Hegerovi. Ve stanovisku Asociace Majtán mj. píše: „Z pohledu posouzení vhodnosti můžeme konstatovat, že neexistuje jediné opodstatnění v prospěch přesunu útvaru do struktur ozbrojenách sil.“ Bezpečnostní rizika přesunu pod MO SR nastínil zmínkou dvou nehod slovenského letectva, a to tragédií An-26 a vystřelením pilota MiGu-29. Navíc ukázal na nehodě polského Tu-154M u Smolenska, který provozovaly polské vzdušné síly, že armádní prostředí může mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu.
Ve slovenské armádě zajišťuje přepravu 46. krídlo Kuchyňa, které sídlí na letecké základně Malacky. Toto křídlo má ve své flotile letadla L-410 a C-27J Spartan.
Pochybnosti o bezpečnosti provozu ve vzdušných silách SR
Pochybnosti o bezpečnosti provozu vyvolává několik událostí. První z nich je letecká nehoda Antonovu An-24 z roku 2006, při které zemřelo 42 osob. Vyšetřování ukázalo, že nehodu zavinil lidský faktor, když letadlo nemělo správně nastavený rádiový výškoměr. K nehodě přispěla i špatná instalace systému signalizování klesání pod tzv. nebezpečnou výšku. Vadná instalace vedla piloty k ignorování nastavení tzv. nebezpečné výšky při každém přiblížení. V neposlední řadě k neštěstí částečně vedlo i vzhledem k podmínkám neštastně zvolené vizuální přiblížení. Letadlo navíc nebylo vybavené ani zařízením nahrávajícím hlas (Cockpit Voice Recorder, zkráceně CVR). Generální prokuratura případ v roce 2016 na podnět rodin pozůstalých znovu otevřela vyšetřování nehody, avšak zpráva odtajněná až v roce 2020 Jaroslavem Naďem, tehdejším ministrem obrany, potvrzuje, že příčinou nehody byl lidský fatkor.
Reputaci slovenského letectva neprospěly ani další dvě události, tentokrát v provozu Spartanů v roce 2022. Prvním byl incident C-27J 12. dubna v Gruzii. Podle vyjádření slovenského letectva překlopil vítr na stojánce letadlo na levé křídlo. Meteorologové na letišti v Tbilisi zesílený vítr očekávali, nicméně posádka pravděpodobně nic neudělala, aby této situaci zabránila. Výsledkem se stalo vážné poškození levého křídla. Ještě podivuhodnější než samotný incident je blesková oprava. Vojáci údajně sami diagnostikovali poškození a opravili letadlo na letištní ploše. Podle informací webu noviny.sk nebylo letadlo provozuschopné. 15. dubna přiletěl Fokker MV SR s náhradním dílem a ještě tentýž den odletěl Spartan zpátky na Slovensko.
Druhá událost ovlivňující provoz obou dvou Spartanů bylo zveřejnění a následné stáhnutí soutěže na náhradní díly a údržbu strojů. To prodloužilo jejich neletuschopnost, která tak trvala od září 2022 do června 2023, kdy ministr obrany slovenské úřednické vlády Sklenár podepsal smlouvu o servisování dvou letadel v ceně 42 miliónů eur, jedná se o přibližně dvakrát větší částku než před pěti lety.
Ekonomické aspekty
Kromě bezpečnosti hrají roli i ekonomické otázky, které poukazují na to, že potenciální přesun dopravní letky mezi resorty by měl i ekonomické nedostatky. Například pokud by nedošlo k výraznému vylepšení infrastruktury na letišti Kuchyňa, musely by Airbusy přelétat kvůli odbavení na bratislavské letiště. Přitom existuje předpoklad, že Airbus by přeletával za účelem odbavení i přes vylepšení infrastruktury letiště v Kuchyni. Lze odhadnout, že při současných cenách leteckého paliva a průměrném počtu pohybů z/do Bratislavy (LKZB) by přelety mezi LKZB a Kuchyňou po započítaní paliva, přistávacích poplatků atd. výrazně prodražily provoz letadel.
Dalším aspektem je přechod personálu z civilního pracovního poměru do armády. V případě, že by se stávající personál (nebo jeho část) rozhodl nelétat pod slovenskými vzdušnými silami, nebo by z nějakých důvodů nesplnil požadavky Armády SR, musely by slovenské vzdušné síly hledat v komerční sféře, což se inherentně pojí s dalšími náklady.
Závěr
Návrh doposud po sobě zanechal několik stránek připomínek v meziresortním připomínkovém konání, které přerušila demise vlády Eduara Hegera. Na závěr článku se tak nabízí otázka, nakolik se mělo jednat o politické rozhodnutí a pokus získání letuschopných letadel pod svůj resort? Nechť si obrázek udělá každý čtenář zvlášť. Pokud by vláda Hegera nerezignovala, mělo pravděpodobně dojít ke sloučení útvarů do konce roku 2023. Nynější úřednícká vláda nicméně uvedla, že rozhodnutí nechá na další vládě. Tu budou slovenští voliči volit v předčasných volbách 30.9.2023.
