Pardubická RETIA dlouhodobě vyvíjí technologie, které využívají hlavně vojáci, ale zdaleka nejen oni. Portfolio firmy je široké a zahrnuje mj. rozsáhlé modernizace radarů P-18 z dob studené války v zemích sféry bývalého Sovětského svazu, servis armádních raketových kompletů 2K12 Kub, ale třeba i vývoj pokročilých radarových zařízení nebo záznamového systému pro letiště, callcentra nebo dispečerská centra. Mezi tuzemské odběratele firmy patří například 25. protiletadlový raketový pluk „Tobrucký“ Armády České republiky (AČR).
„RETIA během let vyrostla z poměrně malé spíše technologické společnosti do firmy, která vedle vlastního technologického vývoje začala také poměrně intenzivně vyrábět. Stále však máme kolem 60 % vysokoškoláků a zhruba stejné procento zaměstnanců přímo ve vývoji,” říká generální ředitel firmy RETIA Aleš Kvídera.
Monitoring milionů hovorů v řádu minut
Aktuální produkce firmy RETIA
RETIA, a.s. je česká technologická společnost se sídlem v Pardubicích. Vyvíjí, vyrábí a modernizuje radary, protiletadlové raketové prostředky, systémy velení a řízení, záznamové systémy, UWB lokalizační zařízení a komunikační systémy. Současné portfolio tvoří především:
- Záznamový a analytický systém ReDat pro práci s hlasem, obrazem a dalšími relevantními daty
- Víceúčelový 3D radar pro detekci a současné sledování pozemních cílů a pomalých nízkoletících cílů s malou odraznou plochou ReGUARD
- Unikátní malý přenosný radar ReTWis 5, který detekuje živé bytosti za zdí nebo nekovovou překážkou
- Mobilní komunikační a informační systém velení a řízení pozemní protivzdušné obrany RACCOS, který provozují jednotky protiletadlové obrany Armády ČR
- Radar krátkého dosahu ReVISOR - radarové čidlo instalované na malém přívěsu, používané Armádou ČR v sestavě s protiletadlovými raketovými systémy RBS 70/NG
- Zástavby elektroniky, komunikačních a dalších systémů do obrněných vozidel Pandur II a TITUS Armády ČR
- Modernizační projekty zaměřené na radarové systémy a protiletadlové raketové komplety
Firma začínala v roce 1993 a po bezmála třiceti letech existence dnes RETIA zaměstnává 240 lidí, dosahuje zhruba půlmiliardového obratu a své technologie a služby dodává zákazníkům ve více než 40 zemích světa, přičemž zhruba 70 % tržeb pochází z exportu. Před čtyřmi lety se stala součástí holdingu Czechoslovak Group.
V roce 1995 vznikl první produkt - záznamový a analytický systém ReDat, který dodnes tvoří asi čtvrtinu ročního obratu a je tedy jedním z dlouhodobých obchodních pilířů firmy. ReDat kromě kontaktních a dispečerských center například v bankách nebo na linkách hasičů, policie a záchranky najdeme v segmentu ATM/ATC v řízení letového provozu (ŘLP).
„Zaznamenává naprosto vše, tedy nejen samotnou hlasovou a datovou komunikaci například pilota s řídícím letového provozu a operátory na věži, ale i například jednotlivé úkony konkrétního operátora na klávesnici na jeho stole či pohyby kurzoru na zobrazovacím monitoru pomocí počítačové myši. Pokud se cokoli stane, lze zpětně složit celou situaci na pracovišti ŘLP a přesně pomocí analytických nástrojů ReDatu vyhodnotit, to je nezbytné pro řádné vyšetření mimořádných události,“ vysvětluje ředitel divize ReDat Marcel Šparlinek.
ReDat dokáže monitorovat řádově miliony hovorů za minutu. Nejde o okamžitou analýzu obsahu, ale monitoring a data z něho pro vyhodnocení procházejí dalším softwarovým zpracováním, např. identifikace témat hovorů - Topic Detection.
K dnešku je po světě v provozu více než 2 500 záznamových zařízení a systémových nástrojů ReDatu všech verzí, mezi jinými je instalován na 41 letištích v Indii.
Část systému Iron Dome bude v České republice
V poslední době byla RETIA nejčastěji zmiňována v souvislosti s nákupem 3D mobilních radarů kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) typu EL/M-2084 MMR z izraelského obranného systému Iron Dome pro AČR v hodnotě 3,5 miliardy korun.
Kontrakt mezi Ministerstvem obrany a společností Elta Systems, která bude v rámci dodávek nových 3D radarů spolupracovat s RETIÍ, byl uzavřen vloni v prosinci. Půjde o významnou obměnu armádní techniky: armáda se zbaví letitých, byť částečně modernizovaných radarů P-37 a radiolokačních výškoměrů PRV-17 ještě ze sovětské produkce.
Železný dóm v Izraeli
Systém Iron Dome (Železný dóm, kopule popř. klenba) je moderní mobilní systém protivzdušné obrany, určený ke zneškodňování raket krátkého doletu a minometných granátů. Od roku 2007 jej vyvíjí izraelská společnost Rafael Advanced Defense Systems a v bojových podmínkách dosahuje Iron Dome účinnosti mezi 85 až 90 procenty zasažených cílů.
„V rámci spolupráce s ELTA Systems na dodávkách nových radarů pro AČR jde především o transfer technologií (například výroba galium-nitridových anténních modulů), který podpoří český průmysl a pomůže samozřejmě i nám. Čeká nás spousta práce, krom jiného integrace nových radarů do stávajícího systému velení a řízení protivzdušné obrany České republiky (PVO) a zajištění celého životního cyklu radarů. Když něco nebude fungovat, armáda nebude volat do Izraele, ale nám. RETIA bude také garantovat, že nové radarové systémy budou plně kompatibilní se všemi systémy NATO. Náš podíl na celém projektu bude zásadní,“ vysvětluje Aleš Kvídera. Na tomto kontraktu se pak budou podílet další české firmy, například Tatra Trucks dodá podvozky se znakem náprav 8x8.
Unikátní technologie z vlastní produkce
RETIA se stále více zaměřuje na vývoj a výrobu vlastních produktů, mezi něž patří například první český dopplerovský 3D radar nesoucí pojmenování ReGUARD, nebo přenosný radar ReTWis, schopný detekovat osoby za pevnými nekovovými překážkami. „Zákazníkem je pro nás samozřejmě tradičně armáda nebo obecně bezpečnostní složky, ale dnes už je to do značné míry také civilní sektor. Naše technologie mají za účel pomoci chránit také důležité civilní objekty a infrastrukturu, typicky úseky hranic, letiště, nemocnice nebo třeba elektrárny,“ říká Aleš Kvídera.
Dopplerův jev a radar
Princip známý jako Dopplerův jev byl poprvé popsán v roce 1842 a nese jméno po rakouském matematikovi a fyzikovi Christianu Dopplerovi (1803-1853), který působil i v českých zemích, kde byl členem pražské Královské české společnosti nauk. Dnes hojně využívaný tzv. Dopplerův radar našel uplatnění mj. v letectví a vojenství v řadě měřicích přístrojů a zařízení. Pro měření rychlosti pohybujících se objektů využívá rozdílu mezi frekvencí vysílaného a odraženého signálu, kdy rozdíl je přímo úměrný rychlosti měřeného předmětu vzhledem k radaru.
V RETII nyní finišuje vývoj ReGUARDu - 3D radaru pulsně-dopplerovského typu pro detekci a sledování pozemních a nízkoletících cílů, který prohledává prostor pomocí elektronického vychylování svazků a mechanického otáčení radarové hlavy.
„ReGUARD vznikl po dlouhých letech vývoje jako nová technologie. Jsme jím schopni detekovat například dron až na vzdálenost 18 km a do výšky tři kilometry, to je na trhu unikátní,“ říká šéf marketingu společnosti RETIA Jan Mikula. Radarová hlava ReGUARDu může fungovat jak v sektorovém režimu, tj. v azimutu 90°, kdy se předpokládá stacionární použití a zaměření jedním směrem, který chce uživatel detekovat a chránit, nebo dokáže působit i v celokruhovém režimu 360°.
„Aktuálně máme sektorový režim už zcela odladěný a pracujeme na režimu 360°, do konce roku máme v plánu přidat sledování pozemních cílů, což je už ten poslední krok,“ popisuje současný stav vývoje Jan Mikula. ReGUARD může být chlazen pasivně, nebo na něj lze instalovat aktivní chladící jednotkou, může tedy být nasazen v nejrůznějších klimatických podmínkách.
„Konkurenci samozřejmě vnímáme, ale my nabízíme unikátní technické parametry radaru – dosah co do vzdálenosti a výšky a agilní vyhledávání v určitých sektorech, na něž se uživatel může zaměřit více. Další výhodou jsou malé rozměry radaru, hmotnost radarové hlavy jen 65 kg a možnost rychlého mobilního nasazení, typicky třeba při velkých sportovních akcích apod. Vyškolená obsluha dokáže od příjezdu do destinace systém sestavit a spustit do pěti minut,“ přibližuje parametry ReGUARDu Aleš Kvídera.
Revisor a RACCOS
Česká armáda používá další produkty z produkce pardubické firmy, zejména automatizovaný systém velení a řízení palby (ASVŘP) RACCOS a radiolokační průzkumná čidla ReVISOR.
RACCOS, který je vyvíjen od roku 1998, je mobilní platforma na podvozku Tatra, umožňující přijímat, zpracovávat a nepřetržitě vyhodnocovat informace o vzdušné a taktické situaci. Systém RACCOS se skládá ze tří základních prvků: MBV - Místo Bojového Velení, TePP - Terminál Palebného Prvku a AVzP - Aparatura Vzdušného Pozorovatele.
Vzhledem k tomu, že první komponenty byly armádě dodány už před patnácti lety a zároveň příští rok systému vyprší certifikace, začala letos modernizace RACCOSu. „Zajišťujeme životní cyklus první generace produktu a zároveň řešíme další vývoj následující generace, integrace nejmodernějších technologií. Vedle vývoje ReGUARDU jde nyní společně s ReVISORem o hlavní nový výrobní artikl z portfolia firmy,“ říká Jan Mikula.
ReVISOR je mobilní čidlo určené k základnímu průzkumu vzdušného prostoru v malých výškách a k řízení palby protiletadlových raketových čet kategorií SHORAD/VSHORAD tj. krátkého, respektive velmi krátkého dosahu (z anglického Short Range Air Defence / Very Short Range Air Defence). Armáda, přesněji 25. protiletadlový raketový pluk, disponuje šesti kusy, chystá se však přikoupit další a ty stávající bude rovněž modernizovat. K jeho hlavním výhodám patří vysoká mobilita, odolnost proti rušení, v porovnání s 3D radary nižší cena a možnost dálkového ovládání osádkou.
Sázka na jistotu: modernizace a tři prsty smrti
Další část aktivit společnosti směřuje do modernizací a speciálních projektů v rámci systémů protivzdušné obrany. Do této oblasti patří například modernizace radarů P-18 opět ze sovětské produkce. V minulé dekádě RETIA realizovala rozsáhlou modernizaci sítě těchto radarů ve Vietnamu a aktuálně řeší další poptávky rovněž ze zemí bývalého sovětského bloku.
Další významným projektem v oblasti protivzdušné obrany je modernizace protiletadlového systému 2K12 Kub. RETIA pro AČR vyprojektovala a vyrobila modernizované radarové systémy SURN CZ, které fungují jako primární radarový prvek protiletadlových raketových kompletů středního dosahu 2K12 Kub, jimž se někdy přezdívá „tři prsty smrti“.
Ve své době šlo o vysoce účinný systém protiletadlové obrany, který je v různých modifikacích dodnes používán v řadě zemí světa. Česká armáda disponuje celkem čtyřmi kompletními bateriemi sestavy Kub a RETIA poskytuje nejen modernizace radaru SURN, ale zajišťuje kompletní technický servis celé sestavy 2K12. Kromě toho RETIA vyrobila modernizované systémy Kub například i pro armádu Spojených států pro její výcvikové účely.
Česká účast na projektu AGS (NATO)
RETIA byla do konce roku 2016 zapojena do projektu NATO s názvem Alliance Ground Surveillance (AGS). Jde o projekt, jehož cílem je ochrana vojáků na bojišti – ti mají z AGS dostávat přímo v akci informace o situaci v reálném čase. Projekt mj. předpokládá nasazení obřích dronů Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk s rozpětím křídel větším než poslední verze Boeingu 737 a s výdrží ve vzduchu nejméně 32 hodin. V Pardubicích pro AGS vyprojektovali a vyrobili kontejnerová stanoviště pro operátory a vybavili je špičkovými elektronickými systémy. Tato stanoviště pak slouží pro sběr a vyhodnocení dat z dronů systému AGS.
„Našim zákazníkem byla společnost Airbus, která měla na starosti integraci větších celků systému AGS a byla to pro nás opravdu velká ,škola', protože to byl samozřejmě náročný zákazník. Zároveň se jednalo o naše první tzv. zástavbové kontejnerové řešení, na jehož základě u nás později vznikl přímo útvar zástaveb, kde jsou jednak konstruktéři specializovaní na to, jak a čím prostor vyplnit prostor a také specialisté na hardware a příslušný software,“ říká Jan Mikula.
Zástavby do obrněnců Pandur II a Titus
Dodávka pro AGS se tak stala prvním krokem v následné řadě projektování dalších specializovaných zástaveb elektronických systémů. RETIA se například ve spolupráci se společností Tatra Defence Vehicle (TDV) aktuálně podílí na dodávkách velitelských a spojovacích verzí obrněných vozidel Pandur II. „RETIA navrhuje a osazuje tyto vozy veškerou elektronikou a komunikačními systémy, což tvoří více než 60 % celkové ceny výsledného produktu – do firmy přijede prázdná korba, odjíždí kompletně vystrojený armádní speciál,“ přiblížil Aleš Kvídera.
Podobnou roli bude mít RETIA i v projektu speciálních obrněných vozidel TITUS pro AČR. Jde celkem o tři varianty těchto vozidel – velitelsko-štábní, spojovací a vozidlo nesoucí označení místo koordinace palebné podpory. Nyní projektujeme zástavbu elektronických systémů u všech verzí, následně v rámci sériové výroby budeme systémy instalovat do vlastních vozidel. Jde o významný projekt na čtyři až pět let a zároveň o projekt, který rovněž logicky vyplynul ze spolupráce v rámci holdingu Czechoslovak Group. Bez tohoto propojení bychom tuto zakázku zkrátka nezvládli,“ dodává Aleš Kvídera.
Co se děje za zdí
Dalším vlastním produktem firmy je ReTWis 5 (RETIA Through-Wall Imaging System) - malé radarové zařízení, které (zjednodušeně) vidí skrz zeď a slouží pro detekci osob za pevnou nekovovou překážkou až do vzdálenosti 40 metrů. Radar využívá ultraširokopásmovou (UWB – UltraWideBand) radiolokační technologii, díky níž dokáže osoby detekovat i na základě pouhého dýchání.
S konceptem se začalo v roce 2005, aktuálně je produkt už v páté generaci. „Stejně jako s ReGUARDem máme za sebou náročný vývoj unikátní technologie. Minulý rok byl ReTWis certifikován pod obchodním názvem PolarOne u úřadů v USA, což umožňuje bezpečnostním složkám Spojených států objednávat toto zařízení - to je pro nás samozřejmě mimořádná reference,“ říká Aleš Kvídera.
Podle jeho slov však inovace a špičkové technologie nemusí pokaždé přinést okamžitý profit.
„Zde jsme například naráželi na poněkud nereálná očekávání ze strany zákazníků, protože ultraširokopásmová radiolokační technologie zkrátka má své limity, samozřejmě zejména ty fyzikální. Je tedy nutné akceptovat, že na výsledném obraze nebude naprosto přesně vykreslený obrys člověka se ,jmenovkou', ale bude vidět základní obraz dění za zdí. Školení a zkušení operátoři jsou ale schopni z údajů poskytovaných radarem vytěžit dostatečné množství informací o dění za překážkou, což prokázaly testy i uživatelé z praxe,“ doplnil Aleš Kvídera.
Radar RetWis cílí zejména na segment speciálních oddílů – celníků, protiteroristických komand a obecně „zásahovek“.
7 otázek pro Aleše Kvíderu
Která z vašich technologií by mohla v případě nutnosti pomoci například pilotům v nouzi a jak konkrétně?
Jsme samozřejmě schopni každé takové letadlo najít a detekovat, ale je otázka, zda jsme v této situaci přímo schopni také pomoci – a obávám se, že tak daleko v PVO zatím nejsme. Z logiky věci vnímáme letící letadlo nebo vlastně jakýkoli letící objekt spíše jako cíl a podstatná část celé naší produkce byla a je takto nastavena. Úspěšným výstupem práce na našich technologiích v této oblasti tedy je efektivní ochrana v krátkém čase před útokem letícího nebo i po zemi se pohybujícího předmětu, a to i předmětu o velmi malých rozměrech.
Umím si nicméně reálně představit situaci, kdy pilot malého letadla zabloudí třeba do zakázaného, omezeného nebo jinak limitovaného vzdušného prostoru a naše technologie v systému PVO umožní stroj detekovat a doručit informaci, že nejde o nepřátelské jednání, ale třeba jen omyl, nedorozumění. Nejde však samozřejmě o primární účel našich technologií.
Jak intenzivně je v bezpečnostní komunitě vnímána možnost útoku dronem nebo skupinou dronů a jak jste daleko ve vývoji uceleného systému?
Antidronová obrana nepochybně je aktuálně velké téma, zároveň je to stále ještě relativně nový fenomén, celý systém obrany teprve vzniká a nemyslím si, že v současné době někdo disponuje koncepčním řešením ochrany proti těmto hrozbám.
Z naší strany je pro prosazení v antidronových systémech ještě nutné naše čidlo doplnit optickými senzory, pro vysvětlení: v situaci, kdy detekuji nějakou hrozbu, tuto musím mít možnost také nějak paralelně ověřit. Nakonec je vždy nutné rozhodnout, jak s touto hrozbou naložit a systém by tedy měl mít také tzv. efektor, kterým hrozbu zničím nebo jinak zneškodním. Variant je celá řada a nemusí nutně vždy jít o střelbu, lze použít také výboj, rušení, obyčejnou síť a podobně.
Nyní tedy probíhají finální testy a připravujeme předváděcí akce, jdeme s ReGUARDEM postupně na trh. Pokud budou zákazníci vyžadovat informaci typu „něco se blíží“, můžeme poskytnout službu už nyní, pokud bude požadavek na ucelený systém, musíme se spojit s nějakými partnery, kteří fungují jako integrátoři a kteří náš systém mohou začlenit do komplexních antidronových systémů. Nemáme ambici vyrábět v rámci antidronového systému úplně všechno.
Jak náročný je výcvik operátorů a obsluhy radarů?
Musíme rozlišit, zda někdo „pouze“ sleduje data – to příliš složité není, ale pokud by obsluha měla vyšší nastavení a funkcionalitu, to už vyžaduje pokročilé schopnosti. Obsluha armádního radaru je každopádně začleněna do systému velení a řízení a spíše jde o předání informace dál v rámci nějaké hierarchie. Přeneseně lze tuto práci přirovnat třeba k operátorům sonarů na ponorkách: nezkušené ucho také vnímá pouze neurčité zvuky, ale teprve až s určitou zkušeností dokáže školený operátor poznat, o co přesně jde, čili ta zkušenost přichází s časem.
Nakolik reálná je možnost, že nějaký konkurenční producent přijde s převratnou novinkou a ostatním v oboru ujede o pomyslný parník?
V rámci těchto technologií to zpravidla nechodí tak, že někdo přijde a všem doslova vypálí rybník, vše je spíše běh na delší trať. Také je nutné rozlišovat. Třeba v případě zástaveb do Pandurů a Titusů jsme především integrátor toho nejlepšího, co je na trhu. Umíme nabídnout špičkové technologie a vždy je to o poměru výkon / cena a o tom, co chce zákazník pořídit. Do obrněnců například instalujeme špičkové vysílačky od americké firmy Harris, takže nejde o náš vlastní vývoj, ale víme, co dané technologie umí a jsme schopni integrace – uživateli tedy umíme předat a zprovoznit to nejlepší z aktuální produkce.
Když jsme třeba nedávno předávali armádě Pandury, tak příjemce měl – v pozitivním slova smyslu – co dělat, aby dokázal všechno vstřebat. Ono to skutečně není jednoduché, jde o složité a drahé technologie a uživatel nakonec má můj obdiv, že je schopen využít všech schopností takto definovaného bojového prostředku.
Naopak u našich vlastních produktů jsme zkrátka konfrontováni s trhem a musíme si věřit. ReGUARD vznikal roky a prostě víme, že aktuálně je to to nejlepší na trhu. Ověřujeme si to tím, jakých parametrů ten radar dosahuje – tedy co dokáže zachytit. Máme odezvu od potenciálních zájemců, které zajímají právě tyto jeho parametry. Pokud jde třeba o ReTWis, zde jsme identifikovali asi tři čtyři výrobce, kteří dosahují podobných parametrů a udržet se na špici znamená neustále vyvíjet.
Jak se projevila celosvětová pandemie COVID-19 na provoz firmy a její produkci?
RETIA nezastavila výrobu a dva měsíce omezeného provozu nebyly žádný zásadní problém. Vývojáři pracovali z domova a obecně se bavíme o cyklech, které se počítají spíše na roky, takže se snažíme vidět dál, než jsou nebo byla tato omezení.
Určitě není běžné, že na poměrně malé ploše v jednom městě je hned několik významných výrobců radarové techniky – má jejich existence vliv například na vyšší fluktuaci zaměstnanců, která hypoteticky může přinášet i další potíže, jde-li např. o unikátní know-how?
Trh je poměrně přehledně rozdělen na výrobce tzv. pasivních radarů, my děláme radary zejména pro vojenský sektor, ELDIS pro civilní a každý se věnuje té své oblasti. Domnívám se, že obchodně si jednotlivé firmy příliš nepřekážejí. Samozřejmě, konkurence je především na poli lidských zdrojů – odborníků.
Většina lidí minimálně všechny tyto firmy samozřejmě zná, někteří jich prošli více a určitě je větší konkurence ohledně uplatnění těch nejschopnějších. Někteří naši lidé jsou tu více než 15 let a už si samozřejmě něčím prošli, takže se snažíme vytvořit určitý „zdravý mix“ zkušených a nových pracovníků tak, aby se znalosti a zkušenosti mohly předávat dál. Aktuálně máme také otevřen nábor nových zaměstnanců.
Kde vidíte firmu zhruba za pět let?
To je téma, které aktuálně skutečně intenzivně řešíme. RETIA je v rámci holdingu součástí stále poměrně nové divize CSG Aerospace, kde jsou další firmy jako například ELDIS, CS SOFT nebo ATRAK. V mnoha oblastech máme společné průniky a je zjevné, že je třeba výrazně podporovat vlastní výzkum a vývoj (R&D). Směřujeme nyní k většímu R&D týmu v rámci konsolidovaného centra (možná) v Pardubicích. Jistě budeme pokračovat a prohlubovat spolupráci s vysokými školami, protože máme specifické požadavky a víme, že se nemůžeme zastavit a musíme mít více vlastních produktů, protože modernizace jednoho dne zkrátka nebudou stačit. Podstatné samozřejmě je mít pozemek a „kopnout“ do země.
