SpaceX: Mars na obzoru

12.10.2019

Ani generální ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos si nenechal ujít prezentaci první meziplanetární kosmické lodě Starship. Bylo na co koukat a také nad čím přemýšlet.

SpaceX: Mars na obzoru
SpaceX: Mars na obzoru (Zdroj: Aeroweb.cz)
Elon Musk (vlevo) a Dmitrij Rogozin
Elon Musk (vlevo) a Dmitrij Rogozin

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk v noci z 28. na 29. září u příležitosti 11. výročí startu jeho první rakety Falcon 1 nejenže představil prototyp planetoletu Starship Mk-1, vylíčil konstrukční změny, které společnost provedla na tzv. BFR za poslední dva roky a mj. oznámil, že Mk-1 by měl na zkušební let do výšky necelých 20 km odstartovat do dvou měsíců. Další lodě, pokud bude úspěšně dokončen první stupeň sestavy, superaketa Falcon Super Heavy, by už moly obkroužit matičku Zemi, posléze Měsíc a v jednadvacátém roce na něm i přistát.

„Možná to zní bláznivě, ale chtěli bychom dosáhnout oběžné dráhy během šesti měsíců,“ uvedl doslova.

Starship Mk-1 a první stupeň historického Falconu 1 na základně Boca Chica v Texasu / Foto SpaceX
Starship Mk-1 a první stupeň historického Falconu 1 na základně Boca Chica v Texasu / Foto SpaceX

A pak – směr Mars! První dvě nákladní verze Starshipu by měly k „rudé planetě“ zamířit už v roce 2022 a o dva roky později – ovšem jak Musk sám pouze „odhaduje“ – by se měly k Marsu vydat čtyři lodě, z toho dvě každá se stovkou kolonistů…

Plány to jsou dost fantastické, a tak není divu, že se ozývají nejen slova obdivu. Možná i s trochu žárlivosti na úspěšnou soukromou firmu, která vehementně šlape do zelí NASA, se ozval její šéf Jim Bridenstine s tím, že by se SpaceX měla raději věnovat dokončení zkoušek pilotované orbitální lodě Crew Dragon, která se nachází na Cape Canaveralu ve stadiu prověřování systémů přistání s posádkou na Zemi před zkušebním letem, ovšem má podle Bridenstinea několik let zpoždění.

Musk reagoval na toto popíchnutí vzkazem, že na Starshipu pracuje pouze pět procent zaměstnanců, ostatní se věnují Falconům a Dragonům. A že až bude pilotovaný Crew Dragon v operačním nasazení, lidé se přesunou na Falcon Heavy Starship.

To pak projekt dostane řádný odpich!

Jestliže Bridenstineova slova lze nazvat spíše přátelským „popíchnutím“, šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin rovnou prohlásil, že projekt Starship je nerealizovatelný! A dodal, že po zhlédnutí Muskovy zářijové prezentace došli ruští kosmičtí specialisté k závěru, že lze technicky realizovat asi tak pětinu z toho, co předpokládá (vyvíjí) SpaceX. Ostatní se prý ukazuje být pouhým reklamním „šumem sloužícím k nalákání investorů“…

Rogozinovo vyjádření by se mohlo zdát opodstatněným, pokud by nešlo o Muska. Vždyť tento vizionář dokázal během desetiletí vybudovat (nejen) vynikající aerokosmickou firmu, vyrábějící jako jediná na světě operační, znovupoužitelné nosné rakety, které od něj kupuje jak NASA, tak USAF a americká armáda i mnohé zahraniční komerční subjekty, protože znovupoužitelný nosič je přeci jen řádově levnější než konvenční rakety. Firmu, která jde netradičními, inovativními cestami, zatímco NASA a mnohem více Roskosmos žijí z podstaty úspěchů minulých desetiletí.

Takto bude probíhat proces tankování pohonných látek mezi loděmi Starship na oběžné dráze Země či Marsu / Zdroj YouTube.com
Takto bude probíhat proces tankování pohonných látek mezi loděmi Starship na oběžné dráze Země či Marsu / Zdroj YouTube.com 

Musk správně připomněl Bridenstineovi, jaké má trápení s předlouhým vývojem „nového“ supernosiče SLS a kosmické lodě Orion.

Jak a zda reagoval na Rogozinova slova, bohužel nevíme, ale bylo by asi moudré, aby si šéf Roskosmosu pořádně zametl před vlastním prahem. Ruské (bolestivé) sny o dosažení Měsíce či letu k Marsu jsou doslova ve hvězdách. Jestliže se v Roskosmosu hovoří o Měsíci, pak se předpokládá první výsadek kolem roku 2030. A možná to bude ve spolupráci nikoliv s NASA (kde mají Rusové příštipkařit při výstavbě cislunární stanice Gateway), ale s Číňany, se kterými údajně postaví společnou družicovou stanici u Země a prý vyvíjejí i společnou supertěžkou raketu…

Podfinancovaná ruská kosmonautika zatím ani nedotáhla do operačního stadia kosmickou loď Federace, natož modulární raketu Angara, a tažnými koňmi jejích programů jsou – byť modifikované – rakety Sojuz a Proton z éry konstruktérů Koroljova, Gluška a Čelomeje z šedesátých let minulého století. A ruský tisk neskrývá obavy, že po operačním nasazení nových amerických kosmických lodí přijde Rusko o dolarový déšť nejen za dopravu astronautů na ISS, ale i komerční vynášení družic především díky Muskovi a jeho Falconům, které jsou prostě mnohonásobně použitelné a tudíž mnohem levnější…

A to je ještě ve srovnání se Starshipem jen začátek.

Starship v plné kráse
Starship v plné kráse

Planetolet Starship má měřit 50 metrů na výšku s průměrem 9 metrů, pohánět ho bude šest motorů Raptor na metan a kyslík. A pozor! Hlavní nákladový prostor pojme přes 1 000 metrů krychlových nákladu. Kromě paliva nebo jiného nákladu ponese také až 100 lidí. Pro lety s posádkou k planetám bude disponovat 40 kajutami pro 2-3 osoby, společnými prostorami, kuchyní, skladem a také krytem, kde se může posádka schovat při slunečních bouřích.

A po vybudování základny na Marsu mohou podle vizionáře Muska přijít na řadu i další planety a jejich měsíce.

Není sice jisté, že se všechny Muskovy plány vydaří, ale na ten Mars se chce přesídlit i on.

Proto i pro něj platí ono arabské přísloví: Psi štěkají, ale karavana jede dál…

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář