Celých šest dní trval jubilejní pětadvacátý ročník moskevské Mezinárodní letecké a vesmírné show, známé spíše pod zkratkou MAKS. Veletrh se pravidelně zaměřuje hlavně na prezentaci domácího, tedy ruského leteckého a zbrojního průmyslu spolu s celou řadou výrobců z dalších zemí, jež mají na ruský průmysl významné konexe.
Takových zemí se letos na mezinárodním letišti Žukovskij prezentovalo celkem 26. Jednou z nich byla i Česká republika, která jako jedna z mála zemí získala i samostatný pavilon, ve kterém se prezentovalo hned sedmnáct společností v čele s Aerem Vodochody, kunovickou Aircraft Industries, či GE Aviation Czech známou výrobou turbovrtulových motorů H75, 80 a 85. V celkovém součtu se na veletrhu prezentovalo 140 zahraničních firem, k tomu pak dalších několik stovek domácích.
Největší pozornost na show budila celá řada novinek ruského letectva, ať už představení staronového MiGu-35, tak i letová ukázka dlouho vyvíjeného neviditelného Suchje T-50, jež má do dvou let začít být zaváděn do výzbroje vzdušných sil Ruské federace. V případě prvně jmenovaného šlo o první veřejnou prezentaci finální verze nástupce celé řady variant legendárního MiGu-29. Oproti němu se nový Fulcrum-F neliší ani tolik celkovým vzezřením, jako spíš pokročilým vybavením, včetně nového radiolokátoru FGA-29 Žuk-AE typu AESA, elektro-optického senzoru OLS-UEM a výkonných moderních motorů Klimov RD-33MK. I když se ruská vláda již zavázala objednat přes stovku nových frontových stíhačů, budoucnost společnosti Mikojan-Gurevič jako samostatné firmy je hlavně kvůli špatným hospodářským výsledkům a neschopnosti konkurence na mezinárodním poli nadále nejistá.
MiG-35 se představil na zemi i ve vzduchu / youtube/ RT
Mezi letouny, byť ne vojenskými, je nutno zmínit ještě prezentaci dopravního Irkut MC-21 konsorcia OAK, který se má již brzy začít vyrábět hned v několika variantách. V sekci letadel s rotující nosnou plochou vynikal zvláště Mil (Russian Helicopters) se speciály Mi-171š-VN a Mi-8AMTš. První z dvojice má sloužit jako moderní zbraňová platforma na asymetrickém bojišti, jakým je pro Rusko v posledních letech například Sýrie. Ostatně instalace celé řady nových prvků na stroj vychází právě ze zkušenosti získané v boji se samozvaným Islámským státem. Modernizovaný Mi-8 pak prošel úpravou pro boje v arktickém prostředí Severního ledového oceánu.
Mi-171š-VN pro protiteroristické akce disponuje dvojicí pokročilých optických senzorů / Foto Arun Mathew
Vzhledem k povaze veletrhu se diskutovalo i o budoucnosti Ruska ve vesmíru. Výrazným impulzem směrem k novým letům mimo nízkou oběžnou dráhu má být hlavně již delší dobou připravovaný projekt autonomních měsíčních modulů Luna-25, jež mají Rusko vrátit mezi státy podílející se na intenzivním vesmírném výzkumu.
