Jedná se sice o hru, ale natolik blízkou skutečnému provozu, že se s její pomocí dají naučit základní postupy.
 |
Řídit skutečný letový provoz je nesmírně náročné
Opravdový letový provoz je přesto trochu něco jiného a práce řídicího je o poznání náročnější, zodpovědnější a stresovější. Ani v nejmenším ji nezvládá každý – vyžaduje značnou, opravdu značnou profesionalitu. Může nás těšit, že čeští řídicí jsou v rámci Evropy uznáváni jako jedni z nejlepších. Intenzita letového provozu roste, vzdušný prostor musí kontrolovat větší počet lidí – i to je důvodem navyšování počtu řídicích, které potřebuje státní podnik Řízení letového provozu České republiky.
Každoročně se k této profesi hlásí několik set zájemců. Vybráno jich je však jen kolem patnácti.
„Je to hlavně kvůli vysokým nárokům na tyto uchazeče,“ uvádí Richard Klíma, tiskový mluvčí podniku Řízení letového provozu, „především na výbornou angličtinu. Přichází k nám dost uchazečů, kteří si myslí, že anglicky umějí, ale při přezkoušení se ukážou všechny nedostatky. Vedle výborné angličtiny je pro výkon profese řídicího nutná také odolnost proti stresu, rychlé logické myšlení a dobrá prostorová představivost. Součástí přijímacího řízení jsou psychotesty, tzv. testová baterie od organizace Eurocontrol, označovaná jako FEAST. Dalším vstupním filtrem je prohlídka v Ústavu leteckého zdravotnictví.“
Pro přijetí do kurzu na Letecké škole, v níž budoucí řídicí studují, není nutné předchozí vysokoškolské vzdělání, ale uchazeč musí splňovat alespoň úplné střední vzdělání. „Mezi současnými řídicími bychom dnes našli třeba bývalého policistu, číšníka nebo dokonce filharmonika,“ uvádí R. Klíma k otázce, zda jsou nějak preferovaní uchazeči s leteckou kvalifikací, například sportovní piloti.
Přijímáni jsou jen mladí lidé do věku 28 let
Ale proč jsou přijímáni jen takto mladí lidé? Proč nelze do této profese vzít někoho, komu je třeba 35 let? Tiskový mluvčí ŘLP to vysvětluje:
„Je to dáno hlavně náročností výcviku a máme ověřeno, že jej nejlépe splní právě lidé ve věku 18 až 28 let. Jde nám také o to, že do takového člověka investujeme hodně práce při vzdělávání, stojí to nemálo peněz a chceme, aby se nám tyto investice navrátily. Po přijetí uchazeče přichází dvouleté studium v naší Letecké škole, jejíž budova je na starém letišti v Praze – Ruzyni. Studenti se zde učí velké množství leteckých předpisů, navigaci, vlastnosti letadel, učí se řídit simulovaný letecký provoz na učebnách s tzv. pseudopiloty. Ti sedí u počítačů, zapojených do sítě, ovládají několik virtuálních letadel a poslouchají pokynů našich řídicích ve výcviku.“
Základní výcvik je pro všechny stejný, ale pak se dělí podle specializace
Základní výcvik je pro všechny řídicí prakticky stejný, ale během něj se rozhoduje o specializaci budoucích dispečerů podle aktuální potřeby. Někteří budou řídit provoz tzv. „na oblasti (ACC – oblastní středisko řízení letového provozu)“, jiní „Approach (APP – přibližovací středisko)“ a věž „(TWR)“. Další fáze výcviku již přímo na pracovišti se nazývá „On the Job Training (OJT)“.
Po zkouškách a přechodu do praktického výkonu práce ale vzdělávání řídicích nekončí. Řídicí prochází udržovacím výcvikem, učí se nové technologie, neustále se učí práci se zlepšující se technikou. Po zdravotní stránce jsou pravidelně kontrolování v Ústavu leteckého zdravotnictví. Podnik pro ně zajišťuje školení a další kvalifikace, jezdí se například do německého Langenu či do Lucemburska v rámci programu dalšího růstu osobnosti. Pracovníci mají k dispozici pět týdnů dovolené, pobyty v lázních a další zaměstnanecké výhody. Bez zajímavosti není ani to, že jako řídicí mohou pracovat i ženy, které byly u nás před začátkem devadesátých let na takovéto pozici skoro nepředstavitelné.
Ženy jsou u ŘLP excelentní
„Ženy, které u nás pracují, zvládají profesi řídicího naprosto perfektně,“ konstatuje Richard Klíma. „Dokonce mají i příznivý vliv na atmosféru kolektivu.“ Na otázku, zda nemají ve své profesi problém absolvovat mateřskou dovolenou, odpověděl R. Klíma, že s tím není problém – po mateřské si ženy obnoví kvalifikaci a pokračují v kariéře. Ostatně, zaměstnanecká politika Řízení letového provozu je ke svým zaměstnancům velmi vstřícná; řídicí, který například nemůže pokračovat v práci řídicího kvůli zdravotnímu stavu či vyššímu věku může pracovat na jiné pozici, například jako metodik či instruktor v Letecké škole. V případě ztráty požadovaného zdravotního stavu má podnik povinnost takového člověka převést na jinou, adekvátní pozici. Náročnosti práce pak odpovídá i nadprůměrné mzdové ohodnocení.
Výkon této profese je náročný a tak se podnik stará také o tolik potřebnou duševní i fyzickou svěžest řídicích. Pracovní týden má jen 34 hodin. Den ve službě probíhá tak, že dispečer dvě hodiny řídí provoz a pak má hodinu volno. Počet řídicích v jedné směně kolísá podle vytíženosti vzdušného prostoru, v němž jsou známy „dopravní špičky“ i období slabší vytíženosti.
Jednotně v celé Evropě
Česká republika je od roku 1996 členským státem organizace Eurocontrol, jejíž sídlo je v Bruselu. ŘLP ČR, s.p. se tak významně podílí na plnění mezinárodních závazků naší země v této oblasti, především zodpovídá za bezpečnost letového provozu ve vzdušném prostoru České republiky. Přestože jsou řídicí školeni a kvalifikováni stejně jako jejich kolegové u podobných podniků jinde v Evropě, nemohou zatím jednoduše přejít k některé zahraniční službě řízení letového provozu. Avšak připravují se sjednocené postupy, na jejichž základě to do budoucna bude na evropském trhu možné.
Protože dnes jednotlivé služby řízení úzce spolupracují a jsou propojené, je technicky možné řídit z Prahy letový provoz třeba nad Německem nebo Polskem. To je samozřejmě jen teoretická možnost, protože je prakticky vyloučeno, aby zcela selhalo některé národní řízení letového provozu. Nicméně jednotlivé národní vzdušné prostory budou v budoucnosti spojeny do tzv. funkčních bloků a střediska řízení letového provozu budou schopné se vzájemně zastupovat v případě vážnějších problémů a dočasně řídit provoz i nad jiným než domácím územím.
V současnosti pracuje v podniku Řízení letového provozu 171 řídicích z celkových asi 850 zaměstnanců. Jak se tento počet bude dále vyvíjet, to závisí na intenzitě a vývoji letového provozu.
„Samozřejmě zpracováváme analýzy vývoje provozu a podle nich stanovujeme směry našeho dalšího rozvoje,“ uvádí Klíma, „pro nás je hlavní prioritou maximální bezpečnost provozu letového provozu v českém vzdušném prostoru a kvalita našich služeb. Trend bezpečnosti je u nás stabilně vzrůstající a to i přes vysoký nárůst provozu v minulých letech.“
Práce v Řízení letového provozu tedy znamená vysoce prestižní zaměstnání, jehož váha je odměnou za obrovskou profesionalitu, vyžadovanou po všech zaměstnancích a zejména řídicích letového provozu.
Pokud byste měli zájem stát se řídícím letového provozu, právě probíhá konkurz na tyto pozice. Více informací naleznete na těchto stránkách.
