Staletími prověřeného pravidla, že kdo chce být lepší než ostatní, musí být o krok vpřed, se řídí také ve Virgin Atlantic. Ve snaze být v této pozici se na palubách jejích letadel pravidelně objevují novinky, se kterými se jinde nesetkáte. A nejde vždy pouze o komfort cestujících, ale například také o oblast poskytování první pomoci na palubě anebo o ochranu životního prostředí.
Video, defibrilátor, biopalivo či Google Glass…
Aerolinka Virgin Atlantic se snažila přicházet s inovacemi prakticky od svého vzniku. Již v roce 1989 se její letouny zařadily po bok nemnoha dalších, na jejichž palubách mohli cestující v business class během letu sledovat na soukromé obrazovce filmy. Jako vůbec první pak o dva roky později rozšířila monitory také do ekonomické třídy. Vedle toho nabídla všem pasažérům nový systém palubní zábavy Virgin Arcadia.
V roce 1990 se na palubách objevila další převratná inovace, jejíž přínos je dle mého názoru ještě větší. V květnu tohoto roku začala britská společnost své letouny vybavovat defibrilátory typu AED (Automatic External Defibrillator). Zároveň se zaměřila na školení svého létajícího palubního personálu, aby byl schopný je v případě nutnosti použít. O dva roky později do „povinné“ zdravotní výbavy Virgin Atlantic přibyl i tzv. Emergency Medical Kit obsahující lékařský materiál pro poskytnutí základního ošetření.
A stále to nebylo vše. V roce 2001 Virgin možnost poskytování první pomoci za letu ještě rozšířil, když zavedl a propagoval systém MedLink. Díky němu je v případě krizové situace za letu možné navázat přímé spojení s centrem MedAir v americkém Phoenixu. Zde jsou k dispozici lékaři, kteří mohou poskytnou potřebné rady. A v roce 2006 zavedly aerolinky další nový systém jménem Tempus, jenž pracuje na podobné bázi jako MedLink s tím rozdílem, že kromě spojení s centrem MedAir provede také základní „diagnózu“ a zjištěné informace (např. krevní tlak) odešle ihned lékařům.
Foto Medair.com
Vraťme se však ještě do první poloviny 90. let. Rok 1992 byl ve znamení novinky, která se tentokrát týkala bezpečnosti dětských cestujících. V úvodu uvedeného roku nechalo vedení Virgin Atlantic jako první letecká společnost vůbec instalovat na palubu svých strojů 30 bezpečnostních sedaček (tzv. Care chair) pro děti ve věku od šesti měsíců do tří let. Šlo vlastně o menší sedadla, ve kterých se pomocí několika bezpečnostních pásů sedící dítě bezpečně připoutalo k hlavní sedačce.
Foto Thedibb.co.uk
V 90. letech, v době rostoucí konkurence, bylo nutné zaměřit se i na pohodlí a kvalitu servisu poskytovaného napříč všemi cestovními třídami. S tím souvisí i rozšiřování nabídky těchto služeb. Ještě v roce 1992 se na palubách britského dopravce objevila vedle klasické Economy Class novinka v podobě Mid class, později přejmenované na Premium Economy. Tato cestovní třída, někdy označovaná také jako Super Economy, je jakýmsi mezistupněm mezi tradiční economy a business class, která je u Virgn Atlantic označována jako Upper Class. Tímto průkopnickým krokem Virgin Atlantic opět do jisté míry předběhly svou dobu, protože tento typ třídy se začal více rozšiřovat až v letech následujících.
Snaha přicházet s novinkami přetrvala ve společnosti i nadále. Na řadě letišť, kam směřovala její letadla, vybudovala vlastní luxusní business salonky (tzv. Clubhouses), pasažérům nejvyšší třídy nabídla různé způsoby dopravy z/na letiště anebo průběžně modernizovala interiéry svých strojů. V rámci tohoto procesu byla v roce 2003 v tzv. Upper Class Suite představena nejdelší „postel v oblacích“. O devět let později pak přišel další upgrade v podobě tzv. Upper Class Dream Suite. Zajímavostí také je, že ve zmiňované Upper Class je cestujícím k dispozici dokonce barman, což dnes není vůbec obvyklé.
Aby také posádky a letouny byly „IN“, dočkaly se v historii společnosti několikrát nových uniforem, respektive livery. V případě létajícího personálu Richard Branson nikdy nešetřil, což dokládá fakt, že v květu 2013 byla za autora nových stejnokrojů vybrána světoznámá britská návrhářka Vivienne Westwoodová. Jak se naopak měnil vzhled letounů Virgin, si můžete prohlédnout na obrázku.
Foto Thevssource.com
Bransonovy aerolinky se snažily svou konkurenci předčít také na poli technologií. Mezi nejzajímavější novinky patřilo v červenci 2000 zavedení služby Earth Calling. Ta umožňovala cestujícím za letu přijímat hovory směřující na jejich číslo přes palubní telefony zabudované v sedadlech. Později mohli pasažéři využívat ke komunikaci také SMS zprávy, emaily nebo surfovat na internetu.
Spolu se vzrůstající cenou pohonných hmot a zhoršujícím se životním prostředí (na čemž má letecká doprava nemalý podíl), uskutečnily Virgin Atlantic v minulých letech i několik průkopnických letů na biopalivo. První z nich se uskutečnil v únoru 2008 na trase mezi Amsterdamem a Londýnem a vydařil se. Přesto se však Branson nesetkal mezi ekology s úplným pochopením. I když ho k tomu zřejmě vedly také ekonomické důvody, nenechal se odradit a na poli vývoje alternativních druhů paliva se činí i dnes. Navázal totiž spolupráci s novozélandskou společností LanzaTech. Dohromady vyvíjejí nízkouhlíkové palivo, jeho využití v provozu se plánuje již na tento rok.
Zatím poslední novinkou, se kterou se pasažéři na palubách Virgin Atlantic mohou setkat, jsou převratné multimediální brýle Google Glass. Na počátku letošního roku spustily aerolinky několikatýdenní testování tohoto vynálezu. V rámci zkoušek jsou speciálními brýlemi vybaveni pracovníci odbavení cestujících na letišti Heathrow a novinky mohou využít zatím pouze pasažéři Upper Class. Hlavní předností vynálezu je rychlost zjištění informací o konkrétním letu a jejich předání cestujícímu.
Foto Thenextweb.com
„Virgin“ kam se podíváš
Richard Branson se během uplynulých 30 let snažil své letecké impérium rozšiřovat takřka na všech kontinentech. Domníváte-li se, že existovala či existuje pouze jediná aerolinka, s níž je spojováno jméno britského miliardáře či skupiny Virgin Group, tak se mýlíte. Virgin Atlantic měly a mají spoustu sourozenců. Někteří se povedli, jiní ale nikoliv.
Spolu s nástupem low-cost dopravců ve druhé polovině 90. let se vedení skupiny Virgin Group rozhodlo na této vlně také svézt. V roce 1996 proto zakoupilo 90% podíl v belgických aerolinkách EBA (EuroBelgian Airlines). Následně byla tato společnost přetransformována ve Virgin Express a zaměřila se na obsluhování krátkých evropských linek ze základny na hlavním bruselském letišti Zaventem. Produkt, který svým cestujícím aerolinka nabízela, byl velmi blízký ostatním low-costovým společnostem té doby. I přesto však Bransonova snaha prosadit se na evropském nízkonákladovém trhu netrvala dlouho a již v říjnu 2004 Virgin Group svůj podíl prodal SN Brussels Airlines.
Foto Wings900.com
Odlišný příběh s podobným koncem se odehrál v případě dalších aerolinek, na jejichž vzniku participoval Richard Branson. Když po 45 letech působení z finančních důvodů v roce 2003 ukončil provoz nigerijský národní dopravce Nigeria Airways, spojili síly místní investoři, tamní vláda a právě Virgin Group, aby nově vzniklou díru na trhu rychle zaplnili. Již o rok později založili nástupce v podobě Virgin Nigeria Airways, který zahájil provoz 28. června 2005 na lince z Lagosu do Londýna/Heathrow. Hned v prvních letech se z aerolinek stala největší nigerijská letecká společnost, která získala několik prestižní ocenění.
Z pohledu financí to však takový úspěch nebyl a i Branson si uvědomoval, že tato investice nepatřila mezi správné. Silná konkurence, změna situace na lokálním trhu či vysoké ceny paliva stály v srpnu 2008 za prohlášením, v němž Virgin Group oznámila záměr snížit či odprodat svůj podíl (49 %) v afrických aerolinkách. O rok později se společnost navíc přejmenovala na Nigerian Eagle Airlines. Ani nové jméno však společnosti nepomohlo. Prohlubující se ekonomické problémy vedly v polovině roku 2012 nejprve k omezení provozu, v září stejného roku k úplnému zastavení letů dopravce.
Foto Wikipedia.org
Úspěch naopak na Bransona čekal na západní polokouli, konkrétně v Austrálii a ve Spojených státech amerických. Na prvně jmenovaném kontinentu spoluzaložil v rámci Virgin Australia Holdings v roce 2000 nízkonákladovou leteckou společnost Virgin Blue Airlines. Ta se později přejmenovala na Virgin Australia Airlines a dnes patří mezi největší australské aerolinky. Pod zmiňovaný Virgin Australia Holdings patří mimo jiné ještě dopravci Virgin Australia Regional Airlines a Virgin Samoa.
Foto News.com.au
Nebyl by to Branson, aby se se svou značkou Virgin nepokusil uchytit také na velkém americkém trhu. V roce 2004 se zde jeho skupina podílela na vzniku nové společnosti Virgin America (původní zamýšlený název byl Virgin USA), která zahájila provoz o tři roky později. Na trhu se uchytila a dnes je jejím hlavním cílem poskytovat levné, ale kvalitní služby zejména na letech mezi velkými městy amerického východního a západního pobřeží.
Foto Virginamerica.com
Zatím posledním Bransonovým počinem na leteckém trhu je založení společnosti operující pod značkou Little Red. Od svého prvního letu 31. března 2013 se aerolinky zaměřují výhradně na domácí lety, v jejichž rámci spojují několikrát denně Londýn s Aberdeenem, Edinburghem a Manchesterem. K tomuto účelu využívají pronajaté Airbusy A320. Zajímavostí je, že i na tak krátkých letech je poskytováno občerstvení zdarma včetně teplé snídaně u linek, odlétajících před devátou ranní.
Kromě výše uvedených aerolinek se Branson v závěru devadesátých let pokusil proniknout na charterový trh pomocí dopravce Virgin Sun. Ty měly na dovolené vozit klienty tour operátora Virgin Holidays. Jejich působení však bylo krátké. Z ekonomických důvodů byl po dvou letech, v roce 2001, jejich provoz ukončen.
Mimo to Virgin Group v rámci letecké dopravy vlastní 16% podíl v Air Asia X a do jejího portfolia patří také Virgin Balloon Flights. Asi nejvíce pozornosti si získal Bransonův vesmírněturistický projekt Virgin Galactic, který stojí za vůbec prvním soukromým raketoplánem SpaceShipOne a jeho v současnosti testovaným následovníkem SpaceShipTwo.
Foto Virgin.com
Jako PanAm?
Letecká společnost Virgin Atlantic rozhodně nepatří mezi nejstarší aerolinky světa, ale i přes své „mládí“ se vypracovala mezi top dopravce. Dnes, v produktivním věku, patří do úzké skupiny těch, kteří soupeří na trhu mezi Londýnem a New Yorkem. Do určité míry stále pokračuje i v odkazu průkopníka „levného létání“ Freddieho Lakera. Za svou historii potvrdila své kvality řadou ocenění a v anketě SkyTrax patří do prestižní skupiny čtyřhvězdičkových aerolinek.
Svými častými inovacemi do jisté míry mohou Virgin Atlantic připomínat také legendární americkou společnost Pan American World Airways a nic naštěstí nenaznačuje, že by měl společnost stihnout stejný osud jako „clippery“.
Tak čím nás asi dobrodruh a miliardář Richard Branson a jeho tým překvapí v příštích třiceti letech?
| Základní informace o Virgin Atlantic | ||||||||||||||||||||
|
